Málokterý pravicový volič by čekal, že vláda, jejíž mantrou je všemocnost volného trhu s heslem laissez fair, sáhne k takovým opatřením jako je kupříkladu kontrola marží čerpacích stanic. Vysoká vstupní cena energií však ovlivňuje cenu v podstatě všech statků na trhu a spolu s pádivou inflací máme zaděláno na těžké časy. Přestože koalice drží v otázce energetické politiky v zásadě basu, začínají se objevovat i jiné názory. Podle poslance ODS, člena energetického podvýboru Václava Krále je energetický balíček ministra Síkely, resp. pětiletka Petra Fialy nedostatečná.
Drahé energie drtí české domácnosti a podniky a jejich cena ještě nedosáhla stopu. Jak minulý týden naznačil nový ceník ČEZ, jeden kilowatt za více než 11 korun se stává českou realitou. Občanům zcela logicky vysoké ceny vadí a opozice neustále koalici a voličům připomíná, že výrobní cena jednoho KW činí 0,25 haléřů a poukazuje na fakt, že cena elektřiny by mohla být úplně jiná, kdybychom neposílali vyrobené terawatty na burzu do Lipska. Premiér Petr Fiala je nucen opakovaně vysvětlovat ve Sněmovně, že ČEZ nemůže obejít energetickou burzu v Lipsku, jež nám vrací konečnou cenu elektřiny čtyřnásobně zvýšenou. „Nejsme rozhodujícím vlastníkem skupiny ČEZ, máme jen většinu (70% pozn. redakce). Odklon od Lipské burzy by vedl k arbitrážím akcionářů. Zisk ČEZU používáme pro české občany, pro zmírnění cen dopadů, “ odpověděl Fiala začátkem června na interpelaci poslankyně Marie Pošarové (SPD).
Jako alternativní řešení se nabízí, kdybychom na burzu posílali jen přebytky? Jen pro představu spotřeba elektřiny v roce 2021 opět stoupla, což vypovídá o zotavování ekonomiky z covidového útlumu. Výroba elektřiny dosáhla 84,9 TWh a spotřeba činila činila 73,7 TWh. Česká republika tedy disponuje nadbytkem 11 TWh!
Prolomit koaliční solidaritu se rozhodl poslanec Václav Král, člen podvýboru pro energetiku. Ten si podle důvěryhodných zdrojů redakce před časem interně postěžoval, že s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN) je těžká řeč a také zkritizoval oficiální vládní materiál. „Energetický balíček, resp. pětiletý plán, který avizoval pan premiér Fiala musí obsahovat komplexní řešení PŘÍČIN energetické krize, na kterou jsme měli zaděláno již před válkou,“ uvedl pro server Vysokahra.cz Král. Na konkrétní dotaz, zda si dokáže představit, že by ČEZ na burzu do Lipska posílal jen přebytky, Král odpověděl jen obecně: „Není to jen o ČEZ a způsobu prodeje elektřiny,“ uzavřel. Podle důvěryhodných zdrojů redakce Král hodlá vystoupit na poslaneckém klubu ODS s prezentací na téma Východiska z energetické krize v ČR a v právě v představovaném materiálu si pohrává s myšlenkou využití lipské burzy jen pro přebytky.
Zachovejme uhlí
Podle Krále je řešením energetické krize přechodné zachování uhelných kapacit, pokračování ve zvyšování energetické účinnosti, přechod k cirkulární ekonomice a většímu důrazu na jádro a využívání místních bezemisních a obnovitelných zdrojů. „Nesmíme se bát ani stabilizace české elektrizační sítě, byť to někdy bude bolet sousední země,“ píše poslanec na svém webu. Širší rámec úlevy od vysokých cen pro domácnosti nastínil před časem také premiér. Ten by měl spočívat v tarifu, podobně, jaký má kupříkladu nastavený Izrael při spotřebě vody. Pokud domácnost nepřesáhne určité množství spotřeby, měla by cena zůstat snížená. To by podle Fialy mělo motivovat zároveň k šetření. Vše bude nicméně nutné ještě velmi pečlivě propočítat.
Energeticky hladové Německo
Problém „odevzdávání“ přebytečné energie leží ale také v samotné energetické transformaci Německa. To by dle analytiků ICIS vzhledem ke schváleným přísným limitům podílu zelené energie, zavírání uhelných a jaderných elektráren mělo dovážet mezi lety 2022-2025 přibližně 39,4 TWh/rok a mezi lety 2026-2030 pak okolo 22,4 TWh. Jinými slovy hluboká změna ve zdrojové základně Německa povede k přechodu z čistého exportéra na čistého importéra od roku 2022 až do 2030,“ uvádí ICIS. Německo bude po energii hladové a bude mu lhostejno, zda ta dovážená je z uhlí. Vláda ČR si je samozřejmě vědoma, že naše exportně zaměřená ekonomika se závislostí na německém průmyslu potřebuje, aby Německo mělo energie dostatek a jeho ekonomika roztáčela tu naši. Jinými slovy, s naším západním sousedem se držíme vzájemně v šachu, resp. padáme jeden s druhým.
autor: Lukáš Veselý
