Sněmovna dnes schválila několik novel. Vedle širší možnosti uvalení sankcí i pravomocí Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), což bylo schváleno ve zrychleném režimu, dolní komora v úvodním kole odklepla také zvýšení limitu pro registraci k DPH z jednoho na dva miliony. Úvodním kolem také prošel zákon o zvýhodnění nízkoemisních vozů a zákaz používání jednorázových nádob na nafluorované skleníkové plyny. Poslanci se dohodli i na odchodu ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů u Moskvy. Zrychleně prošlo také vymezení skutečných majitelů v zákoně o jejich evidenci.
Seznam shválených novel:
Širší možnosti uvalení sankcí i pravomoci FAÚ – zrychleně
Zákaz jednorázových nádob na fluorované skleníkové plyny – úvodní kolo
Zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozy – úvodní kolo
Schválení odchodu ČR ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů u Moskvy – zrychleně
Zvýšení limitu pro registraci k DPH na dva miliony Kč – úvodní kolo
Vymezení skutečných majitelů se v zákoně o jejich evidenci zřejmě změní podle požadavků EU – zrychleně
Pro vládní návrh o odchodu ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů dnes hlasovalo všech 139 přítomných poslanců ze všech stran. „Současná mezinárodně-politická situace je důvodem, proč je navrhováno členství ČR v SÚJV co nejdříve ukončit,“ stojí v důvodové zprávě. Ústav je mezivládní organizací a přibližně 82 procent jejího rozpočtu hradí Ruská federace, jejíž vliv v organizaci silně dominuje, uvádí vláda. Ústav vznikl v roce 1956 na základě dohody o zřízení Spojeného ústavu jaderných výzkumů s cílem rozvíjet teoretický a experimentální výzkum fyziky částic, jaderné fyziky, fyziky kondenzovaných látek a radiobiologie.
V době jednoznačné ruské agrese vůči Ukrajině není udržitelné, aby se Česko účastnilo fungování tohoto ústavu, uvedl dnes před poslanci ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ústav označil za reziduum z dob Varšavského paktu, vojenské organizace států bývalého sovětského bloku. Informoval také, že například Polsko nyní aktivně pracuje na ukončení svého členství a další státy, například Slovensko, spolupráci zmrazily. „Nejsme jediní a já se domnívám, že je to správný krok,“ dodal.
O ukončení spolupráce rozhodl bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) 4. března. Tehdy uvedl, že nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie. Reagoval na útok ruské armády na atomovou elektrárnu v ukrajinském Záporoží. Podle Gazdíka ruská strana útokem porušila ženevské úmluvy, které zakazují mimo jiné útoky na jaderné zdroje elektrické energie.
Česko ročně platilo příspěvek kolem 5,6 milionu dolarů, tedy něco přes 130 milionů korun. „Ačkoliv se SÚJV řadí mezi uznávaná pracoviště, nebude ukončení členství ČR představovat významné omezení českého fyzikálního výzkumu, neboť je možné značnou část vědeckých oblastí pokrýt členstvím ČR v dalších výzkumných organizacích, ať již na stávající úrovni, nebo navýšením stávajících zapojení,“ stojí v důvodové zprávě.
Urgentní novelou zákona o evidenci skutečných majitelů komise dodatečně podmínila možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy, stojí v důvodové zprávě. Do Česka může přijít 179 miliard korun. Současné vymezení skutečného majitele a rozsah výjimek z evidence neodpovídají podle komise evropským předpisům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Česko chce požádat o první platbu ještě letos a je nutné, aby novela byla k 1. říjnu účinná.
Novela ruší rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem, byť tím údaje v evidenci ztratí v určité míře vypovídací hodnotu. „Zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele. Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje,“ uvádí zdůvodnění.
Piráti obvinili nedávno hnutí ANO z toho, že hrozí ve Sněmovně zablokováním projednávání novely, pokud se neupraví tak, aby předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš nebyl považován za skutečného majitele holdingu Agrofert. Místopředseda ANO Radek Vondráček označil pirátské vyjádření za lež. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová dnes uvedla, že hnutí čerpání peněz z Národního plánu obnovy neohrozí. Vondráček řekl, že se snahy vládní koalice zjevně orientují na postižení holdingu Agrofert a Babiše bez ohledu na požadavky směrnice. Stanjura to ale odmítl. „Jdeme transparentnější cestou,“ podotkl k záležitosti předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Skupina Agrofert je nyní kvůli dřívější novele zákona o střetu zájmů v Babišových svěřenských fondech.
Obchodní korporace budou muset podle důvodové zprávy po účinnosti novely zhodnotit, kdo je jejich skutečným majitelem podle nového zákonného vymezení. Údaje velké většiny podnikatelů se ale podle zdůvodnění zapíšou do evidence z jiných rejstříků automaticky, což má platit i pro organizace, které dosud měly výjimku z evidence skutečných majitelů. Pro ostatní bude první zápis osvobozen od poplatku, který činí podle právní formy subjektu 4000 korun, 2000 korun nebo 500 korun.
Novela také rozšiřuje možnosti dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů. Změna míří především na poskytovatele dodací, kteří získají údaje bez spolupráce s žadateli. Žadatelé tedy nebudou muset poskytovatelům předkládat výpisy z evidence.
Video Tisíce Ukrajinských vojáků v zajetí. Babiš půjde před soud. A co se dělo po pohřbu Abrháma – Bára Horáková, Lukáš Červený, Reuters
Zapnout zvuk
Limit pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty by se od příštího roku měl zvýšit z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun. Stejně tak by se měl zvýšit i limit pro využití paušální daně. Místo nynější jedné sazby paušální daně by ale platila tři pásma.
K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů.
Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60.000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82.300 živnostníků.
Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně.
V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16.000 korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26.000 korun měsíčně.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že na změnách v novele zákona o DPH má sama významný podíl, a připomněla, že se pokoušela v EU vyjednat vyšší limit pro registraci. Také projekt paušální daně byl podle ní jeden z klíčových projektů vlády Andreje Babiše (ANO), v níž působila. Kritizovala rozdělení paušální daně do úrovní podle příjmů a podle druhu výdajového paušálu. Poukazovala na to, že takto vznikne devět kombinací a poplatníci se v tom budou obtížně orientovat. „Udělali jste v tom pěkný zmatek,“ vzkázala vládě. Stanjura ale trval na tom, že systém je jednoduchý.
Vláda uvádí, že podle dosavadního znění zákona lze provádět pouze takové mezinárodní sankce, které vyplývají z předpisů EU, rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo z dalších opatřeních přijatých na základě Smlouvy o fungování EU. Zákon je proto nutné rozšířit, aby mohl zavádět sankce i podle nově navrhovaného tuzemského sankčního zákona. Novela má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes před poslanci připomněl, že EU už přijala šest sankčních balíčků vůči Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Návrh zákona pak poslouží k tomu, aby je česká strana mohla lépe vymáhat a aby stát dostal poplatek za správu zmraženého majetku.
Porušení sankcí bude trestným činem. Předloha zasahuje i do zákonů o azylu a o pobytu cizinců v souvislosti s možností zakázat pobyt osobě na sankčním seznamu. Bude také možné zakázat zadání veřejné zakázky firmě postižené sankcemi. Bude možné zakázat i samotný výběr návrhu v soutěži a bude možné omezit nebo zakázat plnění už zadaných veřejných zakázek. Bude možné omezit nebo zakázat uzavření či plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy ve veřejné dopravě.
Novela má také vyřešit náklady vzniklé se správou zadrženého majetku. Pokrýt je má poplatek za správu majetku. Základem poplatku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru, přičemž sazba poplatku za správu majetku činí tři procenta ročně z hodnoty majetku. Předloha počítá s tím, že úředníci zapíšou do veřejných rejstříků takzvanou plombu, tedy údaj o omezení nakládání s majetkem. Zákon také nově zpřesní, že majetek zadržený v rámci sankcí bude moci prodat příslušný úřad. Bude možné také prodat tento majetek ve veřejném zájmu.
V souvislosti s celníky také novela nově stanoví, že tabákové výrobky, jež jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, bude spravovat výlučně Generální ředitelství cel. Dosud to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce.
ZDROJ: blesk.cz
ZDROJ FOTO: byznysnoviny.cz
