Ne jenom Německo, ale také Česko se začalo připravovat na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků.Ministr průmyslu Jozefa Síkely pomohly hlavně dodávky suroviny z Norska. K dispozici je zkapalněný plyn. Jistotou pro lid je také slib, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.
Zásobníky na českém území však státu nepatří. Stejně tak to platí pro většinu plynu v nich uskladněného. Ministr průmyslu ale věří, že v případě krize by jím mohla vláda disponovat díky novele energetického zákona. Navíc s majiteli zásobníků dál jedná.
Podle předchozího šéfa resortu Karla Havlíčka (ANO) by měl mít stát nad rezervami větší kontrolu.
Na riziko závislosti Česka na ruském plynu upozornila i mezinárodní ratingová agentura Moody’s, když mu zhoršila výhled.
Jeden z nejmodernějších evropských zásobníků je v Dambořicích na jižní Moravě. Zájem o něj projevil stát. Kapacita odpovídá asi desetidenní zimní spotřebě plynu v Česku.
„Jednání s vládou o převodu akcionářských práv neustále probíhají, průběh jednání ale zásadně nekomentujeme,“ vyjádřila se k současné situaci ředitelka komunikace společnosti KKCG, které zásobník patří, Dana Dvořáková.
Kapacitu v Dambořicích chce získat polostátní ČEZ, dosud si ji pronajímal ruský Gazprom. Přijít o ni může proto, že v červenci přestal zásobník plnit plynem. „My jsme na základě přerušitelné rezervy začali vtláčet do tohoto zásobníku a aktuálně je tam téměř 40 procent. Nyní čekáme na aukci, která bude vyhlášená na tutu kapacitu,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Aukce by se měla konat podle informací České televize příští týden. Začátkem roku už měla vláda možnost odkoupit zásobníky společnosti RWE, obchod se ale nekonal.
To kritizuje někdejší ministr průmyslu a obchodu Havlíček. „RWE na začátku roku přišlo s tím, že zásobníky jsou v nabídce, a vláda naprosto trestuhodně promáchla příležitost zásobníky koupit, což mimo jiné způsobilo, že se o to začaly zajímat různé spekulativní firmy.“
Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Michal Macenauer si naopak nemyslí, že by stát měl být vlastníkem těchto zásobníků. „Stát není nikdy úplně dobrý hospodář.“
Ministr Síkela k tomu dodává, že stát má se všemi majiteli zásobníků, které se nacházejí na území České republiky, předběžnou dohodu. Ta zajišťuje, že ministerstvo kontroluje, co se fyzicky se zásobníky bude do budoucna dít.
V Česku je zásobníků celkem osm, plyn v nich z velké části patří soukromým firmám. I proto se objevují obavy, jestli obchodníci v případě nedostatku neprodají zásoby plynu do ciziny.
„Samozřejmě jednotlivé společnosti, které tam plyn už mají uskladněn nebo které ho tam ještě budou dokupovat,už se potom podílejí jako klasické komerční společnosti,“ řekl Havlíček.
Jeho nástupce Síkela naopak argumentuje tím, že v případě vyhlášení nebo předcházení stavu nouze v teplárenství může zakázat spalování plynu a tím snížit spotřebu například v paroplynových elektrárnách. „Nebo v případě vyhlášení stavu nouze tak mohu zakázat vývoz plynu v zásobnících mimo území ČR.“
Stát má v současnosti přímý vliv na 700 milionů kubíků plynu, z toho 240 milionů už Česko nakoupilo dříve jako součást strategických rezerv a zbytek si zajistilo díky aukcím. Celková kapacita v zásobnících je ale výrazně vyšší, asi tři miliardy kubíků. Pokryla by asi třetinu spotřeby. Pomoct by navíc měly i patnáctiprocentní úspory v hospodaření s plynem, které vláda chystá.
Vloni Česko spotřebovalo skoro devět a půl miliardy metrů krychlových plynu, oproti předchozímu roku byl nárůst víc než osmiprocentní. O výši spotřeby kromě jiného rozhoduje i to, jestli je zima mírná, nebo chladná.
Skoro polovinu veškerého množství plynu používají firmy k výrobě tepla, domácnosti potřebují ke stejnému účelu jen zhruba čtvrtinu celkového objemu. A jejich spotřeba postupně klesá třeba i díky zateplování. Třináct procent zemního plynu slouží k výrobě elektřiny. V produkci proudu ale Česko vykazuje přebytky a úspory by se tak mohly zčásti týkat právě plynových elektráren.
Obecně platí, že nejvíce elektřiny, víc než třetina, pochází z hnědého uhlí. Podobný výkon mají i jaderné bloky. Zemní plyn je na čtvrtém místě za obnovitelnými zdroji. Plyn navíc výrazně zdražil, letos do konce července o 163 procent.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: TASR
