V březnu 1997 vláda Václava Klause (ODS) rozhodla o záměru nákupu moderního typu stíhaček, které by ve službě AČR nahradily letouny MiG-21. Dne 10. ledna 2001, tedy již za vlády Miloše Zemana
(ČSSD), bylo vyhlášeno výběrové řízení, z kterého však postupně odstoupily všechny firmy s výjimkou BAE SYSTEMS/SAAB. Dne 22. dubna 2002 vláda Miloše Zemana schválila smlouvy o nákupu 24
stíhaček JAS-39 Gripen od konsorcia BAE SYSTEMS/SAAB. Po povodních v roce 2002 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v září od záměru upustila a dne 9. dubna 2004 schválila smlouvy o desetiletém
pronájmu 14 stíhaček – z několika nabídek byly opět vybrány Gripeny od konsorcia BAE SYSTEMS/SAAB. Již v průběhu tendru provázely zakázku podezření z nekalého jednání a korupce.
Společnost BAE SYSTEMS se údajně snažila využít ke své propagaci televizi Nova. Na oplátku nabídla řediteli televize Vladimíru Železnému, že mu pomůže při jednáních s belgickou KBC Bank (vlastník
ČSOB), která převzala úvěrování televize, jež se ocitla v potížích. Ale nešlo jen o televizi. Český úředník ministerstva financí Jaroslav Strouhal si jako člen výběrové komise na nadzvukové stíhačky
nechal od firmy BAE SYSTEMS údajně zajistit ubytování v luxusním hotelu v Paříži. Po zveřejnění kauzy musel z komise odejít.
Před uzavřením kontraktu nákup Gripenů kritizovali např. představitelé ODS, kteří prohlašovali, že je výběrové řízení „fraška“. Stínový ministr zahraničních věcí ODS Jan Zahradil dokonce přímo prohlásil, že: „Vláda je zalobbovaná od BAE Systems“. V květnu roku 2001 z tendru odstoupili všichni uchazeči, a to Boeing, Lockheed Martin, EADS, Dassault Aviation, a zůstala v něm pouze společnost BAE SYSTEMS. Své důvody odmítli ostatní uchazeči oficiálně komentovat. Britský List Finantial Times tehdy napsal, že americká vláda společnostem Lockheed Martin a McDonell-Douglas/Boeing účast v tendru zakázala – výběrový proces údajně nebyl dostatečně transparentní. S ohledem na následující žaloby a vyrovnání BAE SYSTEMS s americkou vládou, o kterém jsme již psali, se to ovšem zdá pravděpodobné.
Česká vláda po povodních v roce 2002 od záměru z úsporných důvodů upustila a v dubnu 2004 schválila pronájem stíhaček, namísto jejich nákupu. Podezření z korupce v celém případu nejvíce zarezonovala 20. února 2007, kdy švédská televize odvysílala pořad o miliardové korupci, která údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu letounů Gripen České republice. Novináři využili svědectví anonymního zdroje, který byl údajně v minulosti do transakcí přímo zasvěcen. Klíčovou osobou uplácení v České republice měl být vedoucí české kampaně stíhaček Gripen – Brit Steve Mead. Za zprostředkovatele byli označeni Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly (v Česku působil jako poradce BAE SYSTEMS a jeho případu se budeme věnovat podrobněji), Čech Richard Háva – ředitel podniku Omnipol (ten přímo v pořadu toto nařčení odmítl) a bývalý kanadský ministr Otto Jelinek. Za klíčovou osobu při prvním jednání, které později neskončilo podpisem kontraktu, byl označen bývalý ministr financí ČSSD Ivo Svoboda, který se měl podílet na přijímání finančních částek od kontaktu z Rakouska a jejich další distribuci. Úplatky byly podle informátora dávány jak členům vládní ČSSD, tak opozice. Nikdo z nich však nebyl jmenován a informace v pořadu nebyly podloženy žádným
důkazem.
Švédští novináři se v průběhu svého vyšetřování mimo jiné vydávali za pracovníky britské bezpečnostní agentury, která pracuje pro společnost BAE SYSTEMS a oslovili bývalého vicepremiéra a
ministra zahraničí ve vládě Miloše Zemana Jana Kavana. Namluvili mu, že v ČR hledají někoho, kdo by jim pomohl čelit mediálním problémům v souvislosti s podezřením na úplatky. V rozhovoru mimo jiné Kavan naznačil, že by se mohl pokusit ovlivnit policejní vyšetřování kauzy v ČR a připustil, že úplatky směřovaly napříč politickými stranami. Svá slova později vyvracel.
Korupční nabídky potvrdili senátoři Michael Žantovský (ODA) a Přemysl Sobotka (ODS). Na Žantovského podnět se případem začala zabývat v listopadu 2002 policie, v lednu 2003 však případ odložila. Po zveřejnění kauzy ve švédské televizi připustil rovněž i bývalý náčelník generálního štábu armádní generál Jiří Šedivý, že při nákupu stíhaček byli pod silným tlakem a že nákup Gripenů mohla
provázet korupce. Společnost BAE SYSTEMS dle svědeckých výpovědí při vyšetřování případu rakouského lobbisty Alfonse Mensdorffa-Pouillyho údajně rozdělovala úplatky mezi osoby rozhodující o zbrojních zakázkách prostřednictvím poradců, nastrčených firem, nadací a kont. Jen pro „třetí“ strany v ČR byly připraveny téměř 2 miliardy korun. Alfons Mensdorff-Pouilly byl také jedinou osobou, která v celé kauze stanula před soudem. Věnovat se mu budeme v dalším článku.
ZDROJ: iDnes, iHned, euro.cz, iRozhlas
ZDROJ FOTO: sotilasilmailu.fi
