Náměstek ministryně obrany Lubor Koudelka a zástupci švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce BVP CV90, společnosti BAE Systems, podepsali v úterý 20. prosince společné memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje podle MO shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90. Podpis memoranda byl oznámen ministryní obrany ve středu v Přáslavicích a následně byla vydána také tisková zpráva. Zakázka za 52 miliard se tím opět dostává do centra pozornosti. Finální podpis chce ministryně Černochová stihnout do konce května 2023.
Ministryně obrany Jana Černochová ve středu vojákům v Přáslavicích řekla: „Ráda vám teď oznamuji, že včera můj náměstek pro akvizice, pan náměstek Koudelka, podepsal se zástupci švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a společnosti BAE Systems společné memorandum, které potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90. Dámy a pánové, bevka budou.“
V tiskové zprávě Ministerstva obrany stojí: „Všechny strany se současně shodly, že nyní vynaloží veškeré úsilí, aby dosavadní spolupráce vyústila v podpis smlouvy o pořízení BVP pro českou armádu. Česko a Švédsko ji mají podle memoranda uzavřít do 31. května 2023. Stockholm Praze dodá nejen 210 vozidel v sedmi modifikacích v termínech dodávek podle operačních potřeb AČR, ale zajistí rovněž související služby včetně vojenského výcviku pro velitele, operátory a techniky a spolupráci obranných průmyslů obou států. Smlouva o dodávce CV90 bude také obsahovat konkrétní parametry bojového vozidla pěchoty.“
Velkým problémem celé zakázky je stanovená kupní cena. I po zrušení veřejné soutěže letos v létě chce ministerstvo zachovat cenu za 210 vozidel ve výši 51,684 korun vč. DPH. Inflační tlaky jsou dnes ovšem enormní a každý další odklad může vést k navýšení ceny. Přitom ve srovnání se Slovenskem nevychází český přístup dobře – ČR zahájila svůj projekt BVP již na jaře 2019. V létě 2022 byl tendr zrušen a nahrazen jednáním o mezivládní dohodě se Švédskem o pořízení vybraného typu CV90. Smlouvu chce mít ministerstvo do 31. května 2023. Vozidla by chtěla mít armáda k dispozici do 1. ledna 2026. Toto datum ministryně Černochová zpochybnila při svém bilančním projevu ve středu. Armáda by však měla dostat alespoň část vozidel do tohoto data.
Na Slovensku zahájili výběr dodavatele BVP v loňském roce. Výsledek znali letos na jaře a před týdnem podepsali smlouvu. Čas jsou totiž peníze, a to zejména v dnešní době, kdy raketově stoupají ceny vstupů a současně kvůli válce na Ukrajině roste na trhu poptávka po vojenské technice. Cena, za kterou je švédský výrobce ochoten České republice vozidla dodat, platí nyní podle ministryně obrany do června 2023. Je-li tomu tak, nabízí se otázka, s jakou rezervou vlastně byla tato cena v roce 2019 stanovena, jestliže i po dvou letech pandemie covid a po roce války na Ukrajině je stále možné v jejím rámci armádě dodat vozidla v nezměněné specifikaci a se vším příslušenstvím tak, jako před třemi lety – a přitom dodavatel na zakázce stále vydělá. Nebo zda nepadl na oltář zachování ceny kvalitativní či jiný ústupek ze strany MO.
Druhým velkým problémem zakázky je otázka životního cyklu BVP. V tiskové zprávě čteme: „na území ČR se počítá s údržbou vozidel, kterou by měly kompletně provádět české firmy, včetně státního podniku VOP CZ. Memorandum obsahuje ujednání, podle kterého bude servisní smlouva sjednána samostatně.“ Původně ministerstvo počítalo s tím, že servis během životního cyklu bude zajišťovat státní podnik VOP CZ. Jde ovšem o zakázku, která svým objemem násobně převyšuje pořizovací cenu.
Státní podnik VOP CZ se větší částí své kapacity dlouhodobě věnuje civilní výrobě. Vojenských zakázek provádí minimum, a současně je dlouhodobě ztrátový. Tato situace naznačuje, že tento podnik dost dobře nemůže mít dostatečný počet kvalifikované pracovní síly, která by se mohla vypořádat s tak náročnou zakázkou. Podle MO má VOP CZ vyrábět podvozky CV90. Znamená to úplný přenos technologie výroby do tohoto státního podniku. Jak přesně má být nastaven servis vozidel je nezodpovězená otázka, kterou by měli ministerstvu určitě klást nejen poslanci výboru pro obranu.
Průmyslová spolupráce je pak dalším problematickým bodem. Ministerstvo obrany od začátku slibuje zapojení českých firem ze 40 % hodnoty zakázky, tedy přibližně za 20 miliard korun. Konkrétně má jít o výrobu podvozku ve VOP CZ, věží ve firmě Excalibur Army, a další subdodávky, na nichž má participovat 30 českých společností. Smlouvy o této spolupráci však dosud oznámeny nebyly, a je jisté, že pokud nebudou podepsány před vlastním nákupem, vyjednávací pozice českého průmyslu oslabí. A zejména v případě VOP CZ, který sám o sobě žádné vojenské technologie a techniku nevyrábí ani nevyvíjí, existuje riziko, že jen přeprodá švédské součástky českému ministerstvu, potažmo české armádě, a jediným „přínosem“ bude jeho marže, kterou zaplatí navíc český daňový poplatník.
Memorandum bylo podepsáno a oznámeno krátce před Vánocemi, bez toho, že by o něm byl zpraven Výbor pro obranu, který se přitom v minulosti opakovaně na stav jednání dotazoval (na což naši redakci opakovaně upozorňují někteří poslanci). Nezbývá než doufat, že podpisem memoranda se Česká republika švédskému partnerovi v nějakém ohledunezavazuje – velmi důležité náležitosti zakázky dosud nejsou vyjednány. Do hry může vstoupit celá řada faktorů, které ovlivní nejen kupní cenu. Podrobnosti o memorandu nejsou veřejně dostupné (a předpokládáme zachování jejich nedostpnosti), tisková zpráva ministerstva je obecná. Jde o minimálně 52 miliard korun, které chce vláda vynaložit bez veřejné soutěže, a transparentnost postupu musí tedy být na prvním místě.
