Jen několik dní před Vánocemi, 20. prosince 2022, podepsal vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubor Koudelka se zástupcem švédské vládní agentury FMV Göranem Mårtenssonem a ředitelem společnosti BAE Systems Hägglunds AB jako dodavatelem bojových vozidel pěchoty CV90 Tommym Gustafsson-Raskem memorandum o porozumění. Podle MO dokument potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90. Smlouva na dodání 210 BVP za 51,6 miliardy korun má být podepsána do 31. května 2023 a cenová nabídka platí do konce června. Jedním z problémů, s nimiž se bude muset Česká republika vypořádat, je otázka splnění závazku vůči Severoatlantické alianci. Memorandum závazky zmiňuje ve vztahu k termínu dodání – do 1. ledna 2026 ale armáda vozidla nedostane.
- července 2022 převzal k 1. srpnu velení 7. mechanizované brigády plukovník gšt. Zdeněk Mikula. Při té příležitosti MO informovalo: „Vševojskový útvar, který je vyzbrojen tanky a bojovými vozidly pěchoty, má být podle závazku ČR vůči NATO plně bojeschopný od ledna 2026. V nejbližších letech ho tak čeká mohutná modernizace.“ Tento závazek, tedy postavení brigádního úkolového uskupení těžkého typu do 1. ledna 2026, je zmiňován jako jeden z klíčových argumentů pro akvizici moderních pásových BVP od samého začátku projektu.
Veřejná soutěž na 210 vozidel za cenu do 52 miliard korun vč. DPH byla vypsána na jaře 2019. Z mnoha důvodů, a především proto, že byla soutěž podle mnohých odborníků i politiků, včetně současné ministryně obrany, překombinovaná, se její realizace protahovala. Původní termín podpisu smlouvy ještě ve druhé polovině roku 2019 nebyl splněn.
Především kvůli tomu, že armáda nečekaně a navzdory dosavadnímu přístupu, a také navzdory obecným trendům ve světě, začala požadovat osádkovou věž, odstoupila ze soutěže německá společnost PSM, jejíž vozidlo PUMA je osazeno věží bezosádkovou. Následovaly další problémy a průtahy způsobené nejen dopady pandemie covid, ale také například dočasným snížením obranného rozpočtu o 10 miliard, které si na vládě Andreje Babiše vymohli komunisté. Teprve těsně před sněmovními volbami v roce 2021 byly vyhodnoceny nabídky tří uchazečů, společností GDELS (vozidlo ASCOD 42), Rheinmetall (vozidlo KF41 LYNX) a BAE Systems (vozidlo CV90). Všechny nabídky byly pro nedostatky vyřazeny, ale soutěž nebyla ukončena. Ukončila ji na základě právní analýzy až v létě 2022 nová ministryně obrany Jana Černochová, a vláda ji obratem pověřila, aby zahájila jednání se Švédskem o pořízení vozidel CV90 od BAE Systems na základě mezivládní dohody.
V prosinci podepsané memorandum ministryně obrany označila za zásadní událost, která vyústí v podpis smlouvy. Memorandum, které je publikované na webu ministerstva, v bodě 4 říká: „Po uzavření tohoto memoranda vynaloží účastníci veškeré úsilí na to, aby zajistili, aby výsledkem jejich spolupráce byla dohoda o koupi 210 kusů bojových pásových vozidel pěchoty v 7 variantách včetně náhradních dílů a souvisejícího zboží a služeb pro Armádu České republiky Ministerstvem obrany. Zatímco následná práva a povinnosti budou vzájemně dohodnuty, toto memorandum je prohlášením o záměru ze strany účastníků při vedení jednání s cílem uzavřít dohodu, která bude zahrnovala následující cílové parametry:“
Mezi parametry je na prvním místě zmíněna cena 51,68 miliardy korun včetně DPH a její platnost do 30. června 2022. A hned ve druhém bodě čteme: „dodávky všech požadovaných pásových bojových vozidel pěchoty se uskuteční v dohodnutém časovém harmonogramu, aby byly podpořeny bezpečnostní potřeby a závazky ministerstva obrany.“
Bez velké pozornosti médií
Jak bylo řečeno, nejdůležitějším závazkem ve vztahu k pořízení BVP, který byl dlouhodobě komunikován, je závazek plynoucí z Obranné strategie ČR z roku 2017. Jde o jeden ze strategických dokumentů schválených vládou. Česká republika se zavazuje poskytnout v případě potřeby pro kolektivní obranu spojenců podle článku 5 Severoatlantické smlouvy „pozemní a vzdušné síly předurčené k tomuto účelu v rámci obranného plánování NATO, jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu“, a to k 1. lednu 2026. Tento závazek je zároveň součástí schválených cílů výstavby schopností NATO do roku 2026.
Ještě 20. prosince 2022 je splnění závazků ministerstva obrany součástí memoranda. Ovšem již na první letošní schůzi sněmovního obranného výboru 19. ledna 2023 z úst prvního náměstka ministry obrany Františka Šulce na dotaz poslanců zaznělo: „Určitě bychom rádi dostávali první kusy v roce 2026.“
Informace prošla bez velké pozornosti médií. Přitom znamená, že závazek, který Česká republika dobrovolně přijala v roce 2017 s výhledem k 1. lednu 2026, nedokáže splnit. Těžká mechanizovaná brigáda bude k tomuto datu stále vyzbrojena obstarožními vozidly BVP-2, o nichž se již nejméně deset let hovoří jako o zastaralých a nevyhovujících.
Shodou okolností jsme ve stejné době, kdy bylo podepisováno zmíněné memorandum, byli svědky problémů, do nichž se dostal německý Bundeswehr, který pro rok 2023 převzal vedení aliančních sil velmi rychlé reakce, tzv. VJTF. Došlo k technickým problémům pásových bojových vozidel PUMA. Dnes již exministryně obrany Christine Lambrechtová dokonce pozastavila do vyřešení problému jejich další nákupy. Situace se velmi rychle vysvětlila a důvody technických selhání byly podle výrobce triviální. Přesto byly Pumy dočasně v jednotkách nepřetržité pohotovosti nahrazeny staršími BVP typu Marder, což jsou vozidla generačně příbuzná českým (resp. sovětským a v Československu licenčně vyráběným) BVP-2, ale prošla významnější modernizací (naposledy v letech 2010-2011 na verzi 1A5).
Tzv. hrotové jednotky velmi rychlé reakce (VJTF) byly ustaveny jako součást sil rychlé reakce NATO (NRF) po ruské anexi Krymu. Poprvé byly aktivovány 25. února 2022 po ruské agresi vůči Ukrajině a část jich byla vyslány do Rumunska.
Zhoršené bezpečnostní prostředí
Bezpečnostní prostředí v Evropě se v důsledku agresívní ruské politiky a války na Ukrajině výrazně zhoršilo a schopnost okamžité reakce dostatečných a moderně vyzbrojených sil je jedním z nejdůležitějších prvků odstrašení potenciálního protivníka. Nelze očekávat, že naléhavost potřeby těchto schopností do roku 2026 poklesne, a přes nesporné a mnohokrát prokázané kvality příslušníků 7. mechanizované brigády nelze očekávat, že bude tento útvar schopen plnohodnotně působit jako součást sil rychlé reakce, bude-li vyzbrojen přesluhující technikou. Pokud jednání o pořízení CV90 dospějí do zdárného konce, budou první vozidla dodávána v průběhu roku 2026. Následovat budou zkoušky, zařazení do výzbroje, intenzívní přeškolovací výcvik, certifikace. Teprve poté budou jednotky AČR s novou výzbrojí nasaditelné v rámci například NRF či VJTF.
Věta v memorandu o tom, že „dodávky všech požadovaných pásových bojových vozidel pěchoty se uskuteční v dohodnutém časovém harmonogramu, aby byly podpořeny bezpečnostní potřeby a závazky ministerstva obrany“, je tak vlastně zcela bezobsažnou. Termín 1. ledna 2026 Česká republika nestihne. Je to důsledek toho, jak komplikovaně k výběru nových vozidel ministerstvo přistoupilo a kolik odkladů rozhodnutí si z různých důvodů dopřálo. Okolní země jsou v tomto ohledu daleko před námi: Maďarsko a Slovensko zahájily své akviziční programy BVP až po nás, a Českou republiku předstihly. Maďarsko vyrábí vozidla LYNX, Slovensko má podepsanou smlouvu na CV90 již od prosince. Polsko si dokonce vyrábí vozidla své vlastní konstrukce. V kontextu války na Ukrajině a rostoucích bezpečnostních hrozeb je to ostudou, z níž je třeba se poučit a systém akvizic zjednodušit. A učinit současně transparentnějším.
Zdroj: Ministerstvo obrany
