Skoro půl milionů hráčů, 3650 klubů a desítky tisíc fanoušků. Fotbal je v ČR zdaleka nejpopulárnějším sportem, ale kvůli takovým lidem jako je Roman Berbr, utrpěl šrámy na duši. Veřejnost se teď díky pečlivé práci policie a odhodlaným novinářům dozvídá, co byl dnes již bývalý místopředseda FAČR vlastně zač, resp. kam až sahala jeho mafiánská chapadla. V prvním díle „nekonečného“ seriálu o Romanu Berbrovi se zaměříme na jeho studijní a profesní začátky.
O dětství Romana Berbra není známo příliš faktů, a tak jeho životní pouť můžeme zaznamenat až ze zveřejněných interních dokumentů Archivu bezpečnostních složek, které jako první publikoval deník Blesk. Z materiálů vyplývá, že se Berbr vyučil strojním zámečníkem, či přesněji mlýnským montérem, což se v konkurenci automechaniků nebo prominentních leteckých mechaniků dalo v 70. letech hodnotit jako podřadnější výuční obor. Tak jako tak Berbr musel jako každý zdravý jedinec měřící více než 150 centimetrů absolvovat dvouletou základní vojenskou službu. V Příbrami podle svých slov vozil Tatrou 603 náčelníka kontrarozvědky a možná právě zde, v roli „panského kočího“ mu zelená uniforma zachutnala. Po návratu z vojny se rozhodl nezůstat u fochu, a ke konci roku 1975 nastupuje jako hlídkový příslušník k Městské správě Veřejné bezpečnosti v Plzni.
Další studium
Že Berbr kariéru u bezpečnostních složek myslel vážně, svědčí i to, že ve tří následujících letech vystudoval Praporčickou školu SNB v Brně a studium zakončil maturitou a nejlepších studijních výsledků dosáhl v předmětu marxismus-leninismus. Tato „zkouška zralosti“ měla vždy u policie vyšší váhu než výuční list. Ze svazků také vyplývá, že následně působil jako referent StB na Krajské správě SNB v Plzni. Víme také, že po dobu služby u StB Berbr samostatně nezpracovával žádný svazek a jeho relativně krátké působení u StB zakončil odchod na vlastní žádost.
Tato málo známá kapitolka z Berbrova životopisu překvapila i jeho nadřízeného, samotného šéfa FAČR Miroslava Peltu „Že Berbr pracoval pro státní bezpečnost, jsem nevěděl. Je to pro mě nová informace, já jen slyšel, že pracoval někde u policie,“ uvedl po provalení informací Pelta.
Po Berbrovi zůstal ještě v archivu kádrový posudek z roku 1978. Příslušník byl hodnocen v jednání jako „uvážlivý, i když ne vždy čestný“. S tou ctí se hodnotitel trefil do černého, neboť tuto část životopisu, se Berbr usmyslel zamést pod koberec, resp. se ji snažil zveličit. Spisovateli Luďku Mádlovi v knize Kmotr-fotbal v rozhovoru tvrdil, že pracoval sedm let u rozvědky, kdy měl na starosti německou a izraelskou zpravodajskou službu. To je ale prachsprostá lež, jelikož Berbrova úloha byla daleko podřadnější.
Berbrova estébácká minulost však nevadila ani novému předsedovi FAČR Martinu Malému, který v roce 2017 vystřídal Miroslava Peltu. „ Jsem přesvědčen, že Berbrova role je zveličována. I lidé z fotbalu zjišťují, že nemá kopyto a čertovský ocas. I já chápu, že jeho spolupráce se státní bezpečností může někomu vadit. Úplně mě nezajímá, co se odehrávalo před pětadvaceti lety. Zajímá mě, co děje dnes,“ uvedl pro Idnes.cz Malík. Jak se s odstupem doby ukázalo, tak minimálně v případě kopyta a čertovského ocasu se spletl.
