Známá mediální tvář koronavirové epidemie, evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr pro redakci Vysokahra.cz exkluzivně uvedl, že je rád, že opatření zafungovala. Podle něj ale těžiště pozornosti by se nyní mělo upírat jednoznačně na pracoviště. Ta jsou pro šíření nákazy, vedle rodin, klíčová. Vysokahra.cz přináší s vědcem krátký rozhovor.
Dle posledních informací reprodukční číslo kleslo pod 1. Předpokládal jste, že se tak stane už takhle brzy?
Bál jsem se, že to bude trvat déle. Tato dnešní informace mě velmi překvapila a jsem strašně rád, že se ta situace takhle vyvíjí.
Pane profesore, máte doma zásoby potravin, kdyby se situace zvrtla? Přeci jen jste nastínil docela černé scénáře před cca 14 dny.
Mám zásoby pro kočky (smích) Něco doma máme, ale to jen díky tomu, že jsme už před koronavirem byli zvyklí nakupovat tak jednou do měsíce. V žádném případě nemám zásoby potravin na dobu epidemie – jsem přesvědčený, že zásobování bude fungovat dobře a celkem bez problémů.
Myslíte si, že covid může mít vliv na lidi nakažené toxoplazmózou, když se tímto výzkumem zabýváte? Budete to nějakým způsobem zkoumat?
Zkoumal jsem to a zkoumám. Ostatně, čtenáři se moho do naší studie sami zapojit vypněním mašeho dotazníku bit.ly/…vid K závěrům je ještě daleko, ale nicméně mohu prozradit, že lidé nakaženi tímto parazitem mají signifikantně vyšší riziko nákazy. V ČR je nakažena asi třetina populace a spíše ženy než muži. Přenáší se totiž mimo jiné nechráněným pohlavním stykem, a to jen z muže na ženu. U žen neustále přibývají minulí partneři, takže riziko nákazy u nich s věkem stoupá.
Ve Španělsku, v Británii, v Rakousku a dalších zemích přibývají další počty nakažených. Státy přistupují k lockdownu. Není to spíš o tom, že té vlně prostě nelze zabránit? Že projde populací jako nůž máslem?
Lze ji zabránit, koneckonců právě nyní vidíme, že reprodukční číslo reaguje (klesá – poznámka red.) celkem dobře na protiepidemická opatření. Vyplatí se proto počkat pár měsíců na vakcínu.
Co když ta vakcína nezafunguje?
Určitě zafunguje. Jak dobře, to nevíme, ale zaručeně víme, že jich celá šla do třetí fáze testování, takže fungovat musely. Prostě vakcíny fungovat budou.
Takže vidíme světlo na konci tunelu?
A ten tunel není zas tak dlouhý.
Tento týden mají výrazně klesnout teploty. Vy jste v minulosti uvedl, že jeden stupeň znamená asi o tři procenta vyšší infekčnost? Může se situace nyní opět zvrtnout, resp. může se křivka zase malinko zvýšit?
Kdybychom povolili přijatá opatření, tak se samozřejmě křivka zase zvedne. Čím větší zima bude, tím obtížněji půjde kontrolovat šíření viru. Musíme doufat, že to správným vyladění protiepidemických opatření nějak ukočírujeme.
Jak vnímáte změnu na ministerstvu zdravotnictví a přístup nového ministra Blatného k opatřením? Ten zatím výrazně nic neměnil od jeho předchůdce Romana Prymuly.
Opatření evidentně zafungovala, takže nějaké velké změny nejsou potřeba. Hlavně musíme odolat případnému pokušení předčasně uvolnit opatření. Ale kam by se mělo nyní upřít těžiště pozornosti, je dodržování opatření. Zejména na pracovištích. To je myslím nyní úplně klíčové. Tam zřejmě dochází k největšímu počtu nákaz. A tam se nejhůře, a také nejméně, vynucuje dodržování opatření.
Můžete prosím rozvést přenos v rodině a na pracovišti?
V rodině, když je nakažený jeden, tak jeho partner se také s velkou pravděpodobností nakazí. Nákaza partnera je vůbec nejsilnější rizikový faktor. Kupodivu s nákazou dětmi tak silná souvislost není. Co mi na našich výsledcích připadá zajímavé je zjištění, že lidé, kteří znají někoho, kdo je nakažený, mají výrazně menší riziko nákazy. Asi si dávají větší pozor.
Ještě k otázce nákaz na pracovištích – mnozí vedoucí a mnozí majitelé firem se asi budou příští rok divit, až na ně budou přicházet žaloby pozůstalých po těch, co se nakazili na pracovišti. Samozřejmě, že se dva tři z určitého pracoviště nakazili, tak předpokládám, že u soudu s velkou pravděpodobností poškozeným přiřknou náhradu. Bezpečnost práce na pracovištích, včetně dodržování příslušných protiepidemických opatření je v kompetenci vedoucích pracovišť. V příštím roce se tak mnozí z nich mohou dočkat hodně nepříjemných překvapení. A to možná i ti, co nerespektovali vládní nařízení týkající se práce z domova v době nouzového stavu.
A pane profesore, čistě hypoteticky na závěr, co kdyby se člověk nakazil chřipkou i koronavirem současně, může se to stát i ve větším měřítku?
Já si myslím, že moc ne. Pochopitelně, kdy má člověk problémy s imunitou, má zvýšené riziko obou nákaz. Myslím si však, že specificky si tyhle dva viry nebudou pomáhat. Tipoval bych, že spíše půjdou proti sobě, ale jistý si nejsem.
A kdyby se to zkřížilo s angínou? Viry a bakterie, tedy superinfekce.
Bakteriální infekce se pochopitelně může v pozdních fázích připojit k infekci virové. Navíc, riziko nemocniční nákazy na jednotce intenzivní péče je dosti vysoké. Ale s títo lékaři samozřejmě předem počítají a obvykle nasadí včas příslušnou léčbu.
