Ekonomické dopady koronavirové krize jsou hojně diskutovaným tématem. Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru pro server Novinky.cz hovoří o tom, jak by se vláda měla ke svému hospodaření postavit, aby břímě krize bylo rozděleno rovnoměrně. Podle něj důsledky krize nejvíce pociťuje soukromý sektor. Kovanda se domnívá, že opasek si musí začít utahovat i veřejný prostor a začít propouštět ve státní správě.
Kovanda je skeptický k již tak přetíženému státnímu rozpočtu. Schodek by měl být podle vládního návrhu 320 miliard korun. To ale podle ekonoma nebude stačit. „Myslím, že je více realistický schodek 400 miliard korun. Jestliže není v návrhu započítáno zrušení superhrubé mzdy, které si vyžádá dalších 50 až 60 miliard korun, tak jsme již na této částce, která je podle mě příliš vysoká,“ říká.
Při tak vysokém schodku vidí řešení propouštět ve státní správě a osekávat běžné výdaje. „Vláda by neměla nadále dávat prémie státním zaměstnancům, ale naopak digitalizovat státní správu a začít propouštět. Tyto kroky na úrovni veřejné správy jsou nevyhnutelné,“ nezdráhá se soudů ekonom s tím, že v současné době, důsledky koronavirové krize padají na hlavu spíše jen soukromému sektoru. „To znamená, že důchodci ani státní zaměstnanci nic nepociťují. Břímě krize není rozděleno rovnoměrně,“ pokračuje ekonom Kovanda.
Možný zhoršený rating znamená růst úrokových sazeb
Důležitý podle Kovandy je také rating. V následujícím roce už by agentury nemusely být tak shovívavé, aby tolerovaly tak vysoký schodek. Přitvrdí, podle něj. „Je potřeba, abychom si nezhoršili rating, který by mohl vést k růstu úrokových sazeb pro ČR na mezinárodních trzích,“ vysvětluje a přibližuje možné dopady.
Pokud by k růstu úrokových sazeb pro ČR na mezinárodních trzích došlo, půjčovali bychom si peníze na obsluhu státního dluhu mnohem dráž. Stát by tak musel vynakládat větší část výdajů na platbu úroků na úkor staveb silnic, železnic nebo důchodů.
Zrušení superhrubé mzdy považuje za pozitivní
Kovanda pak za pozitivní považuje zrušení superhrubé mzdy podle návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), kdy by se hrubá mzda zaměstnanců nově danila sazbou 15 procent a u příjmů nad 140 tisíc korun 23 procent, Kovanda vidí jako krok správným směrem. „Určitě to může podpořit poptávku, protože zůstane lidem více peněz v kapsách. Technicky vzato jde vlastně o úsporu při platbě daně. Peníze půjdou z části na úspory, ale z části také na spotřebu, a tak se budou kola ekonomiky opět roztáčet“, řekl pozitivně.
Pokud se tak nestane, bude pouze jedna daň nahrazena jinou. „Jelikož část vybraných peněz putuje na městské rozpočty, je zrušením superhrubé mzdy zasažen nejenom státní rozpočet, ale také rozpočty krajské a zejména obecní. V reakci na to města již navyšují daň z nemovitosti, aby vyrovnaly výpadek příjmů ze superhrubé mzdy. Takže se vracíme na začátek,“ zdůraznil Kovanda a dodal, že aby k tomu nedošlo, je potřeba si začít utahovat opasek veřejný sektor.
