Kvalita vysokých škol v České republice se může lišit v závislosti na konkrétní instituci, fakultě a studijním programu. Některé vysoké školy v ČR jsou dobře hodnoceny a mají vysokou prestiž, zatímco jiné mohou čelit výzvám týkajícím se kvality výuky a výzkumu. Přitom kvalita vyučujících a míra zaměstnanosti – tyto dva faktory patří při výběru VŠ k těm nejdůležitějším. Česká republika se nyní chce zaměřit na zvýšení kvality vysokoškolského vzdělání.
Operační program Jan Amos Komenský podpoří vzdělávací činnost na vysokých školách prostřednictvím jejího kvalitnějšího materiálního a infrastrukturního zázemí, úpravami studijních programů, rozvojem pedagogických a didaktických dovedností vysokoškolských učitelů i prostřednictvím podpory studentů se specifickými potřebami, uvádí tisková zpráva Ministerstva školství ČR s tím, že alokace tří vyhlašovaných výzev je v součtu 15,3 miliardy korun.
„Aktivity ESF+ výzvy cílí na podporu vzdělávání pracovníků institucí, na práci se studenty a na rozvoj vnitřního řízení vysokých škol. Zaměřují se tak nejen na zvýšení dovedností akademických a neakademických pracovníků, ale přispívají i k řešení problémů spojených s vysokou mírou studijní neúspěšnosti a podporou talentovaných i handicapovaných studentů. Podpořena bude také tvorba nových a rozvoj stávajících studijních programů zavádějících praxi nebo reagujících na nové výzvy současnosti,“ konkretizuje ministerstvo v tiskové zprávě s tím, že volitelné aktivity se orientují na podporu internacionalizace studia, která může být naplňována pomocí zavádění povinných předmětů v cizím jazyce či navazováním spolupráce se zahraničními institucemi vedoucím ke společné výuce.
Další výzva ERDF – kvalita reaguje na potřebu zvýšení kvality vybavení českých vysokých škol, a to jak prostřednictvím pořizování nového vybavení, tak prostřednictvím rekonstrukce či dobudování stávajících prostor, které jsou využívány ke vzdělávací činnosti. Výzva má také přispět k usnadnění studia na vysoké škole studentům se specifickými potřebami, tak aby vzrostla jejich šance uplatnění na trhu práce a tím i kvalita jejich dalšího života. „Intervence je možné realizovat dvěma základními směry – první se zaměřuje na pořízení nového vybavení pro studenty se specifickými potřebami nebo pořízení nového vybavení pro pracovníky center, která se jim věnují; druhý směr je zaměřen na rekonstrukci vzdělávacích prostor či prostor se vzděláváním souvisejících. V rámci této výzvy lze také pořídit pomůcky a adaptovat prostory pro talentované či nadané studenty,“ popisují dále.
Právě na základě kvality VŠ z nich vypracovala společnost Quacquarelli Symonds (QS) žebříček těch nejlepších světových univerzit a Česká republika v něm má hned deset zástupců, uvádí server Vysokeskoly.cz. S tím, že hodnocení ovládla Karlova Univerzita, nejstarší česká univerzita, která se umístila najednou ve čtyřech z pěti širších kategoriích. Ty zahrnují příbuzné skupiny oborů. Nejlépe si univerzita vedla v kategorii humanitních oborů, kde skončila na 193. místě z celkových 500 škol. Špatně si nevedla ani v konkurenci společensko-vědních oborů, tam skončila o tři příčky níže. Totožné umístění získala i mezi přírodovědnými obory. Poslední kategorií byl obor medicíny.
