Šetření mezi zaměstnavateli mělo za cíl prozkoumat oblast volných pracovních míst (dále VPM). Soustředilo se na jejich počet, strukturu, i to, co zaměstnavatelé nabízejí a jaké zaměstnance hledají. V části zaměřené na to, jaké zaměstnance firmy hledají, se studie soustředila mimo jiné na preferenci a ochotu zaměstnavatelů přijímat cizince z nečlenských zemí Evropské unie, uvádí tisková zpráva MPSV.
Šetření je významné proto, že jedním ze zásadních problémů českého trhu práce je nerovnováha mezi volnými pracovními místy a uchazeči o zaměstnání. „Šetření ukázalo, že každého 5. zaměstnavatele omezuje nedostatek zaměstnanců. Až 14 % zaměstnavatelů považuje nedostatek zaměstnanců dokonce za jedno z hlavních omezení podnikání. Vetší problém je to pro velké firmy a pro firmy z odvětví s nižšími mzdovými a kvalifikačními požadavky. Firmy se však potýkají i s nedostatkem odborných pracovníků, což má zřejmě vážnější dopady pro rozvoj ekonomiky jako celku,“ konkretizuje výsledky resort s tím, že z výsledků vyplývá, že zaměstnavatelé poptávají 249 tisíc zaměstnanců. Odhady celkové potřeby v ekonomice se zásadně liší. „Námi plánovaná navazující analýza pak identifikuje zdroje rozdílů v odhadech počtu volných pracovních míst mezi Úřadem práce, Českým statistickým úřadem, případně dalšími institucemi. To pomůže se odhalit nejvhodnější účely využití a interpretace jednotlivých šetření, případně šetření zdokonalit,“ dodávají zástupci MSPV.
A co se týká zaměstnávání cizinců? Data ukazují, že celkem 14 % zaměstnavatelů v posledním půlroce zaměstnávalo cizince z neevropských zemí. „Z 56 tisíc zaměstnavatelů, jejichž podnikání omezuje nedostatek zaměstnanců (pětina z celku) pouze 13 % zvažuje zaměstnání takových cizinců do všech poptávaných pozic a 33 % uvažuje o cizincích na konkrétní vybrané pozice,“ uvádí resort s tím, že plány firem zaměstnávat cizince závisí zejména na zaměstnavatelově odvětví a současné zkušenosti s prací cizinců. Závislost na velikosti je v tomto případě nižší. Největší pomoc od státu by firmy ocenily především v rámci administrativního zjednodušení procesu zaměstnávání cizinců a snazší uznávání jejich kvalifikací.
Na 9 % reportovaných VPM zaměstnavatelé preferují cizince mimo EU, naopak na 26 % pozic nejsou ochotni takové cizince najmout. Výrazně větší preferenci zaměstnat na dané pozice cizince sledujeme u manuálních profesí bez zákonem vyžadované odborné kvalifikace a spíše bez středního či vyššího vzdělání. Nabízené mzdy se v případě takových pozic pohybují v nejnižším intervalu a jedná se tak o pracovní místa s obecně nižšími mzdami.
Nedostatek pracovníků může bránit v expanzi firem i v plnění nasmlouvaných závazků. Na druhou stranu však může sloužit jako motivace k mzdovému růstu a k technologickým změnám. Součástí šetření byly proto i otázky na možnosti robotizace neobsazených míst. Ukazuje se, že robotizace pracovního místa je možná z větší části právě u nízkokvalifikovaných manuálních pozic, na které zaměstnavatelé explicitně preferují cizince ze třetích zemí. Přesto však firmy neplánují tato místa ve větší míře robotizovat.
Státní politika zaměstnanosti musí stavět na dostatku informací o stavu a odhadu budoucího vývoje
trhu práce. Dlouhodobá nerovnováha českého trhu práce vedoucí k nedostatku zaměstnanců může
vytvářet prostor pro zaplnění volných pracovních míst cizinci z nečlenských zemí EU. Tato
analýza popisuje závěry šetření mezi zaměstnavateli, které realizoval Odbor politiky zaměstnanosti
a který se věnoval právě nedostatku zaměstnanců a ochotou zaměstnávat cizince ze třetích zemí.
Nejhůře obsaditelnými pozicemi podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků byl letos v Česku řidič, následovaly uklízečky a hospodyně, projektant či konstruktér, lékař a jiný neošetřující zdravotní personál, IT manažer, IT pracovník (především programátor a vývojář), ošetřovatel a pomocná zdravotní síla, učitel a technik.
K hlavním důvodům, proč zaměstnavatelé nemohou obsadit volné pozice, patří zejména nedostatek zkušeností uchazečů, jejich tvrdých a technických dovedností, kvalifikace a vzdělání. V celosvětovém průměru je skoro každá čtvrtá firma, která nehlásí dostatek uchazečů o zaměstnání, ale v Česku jsou to pouze dvě procenta. Naopak více jak trojnásobek firem v ČR si stěžuje na nedostatečné znalosti oboru u lidí, kteří se na volná pracovní místa hlásí.
