Evolučním biolog Jaroslav Flegr se tentokrát představil v pořadu Epicentrum deníku Blesk. Jeho černé scénáře se, jak se zdá, naštěstí nenaplnily, a to i podle Flegra pro to, že lidé zázrakem začali dodržovat opatření. Populární vědec nicméně stále varuje před třetí vlnou a brzké užívání si předvánočního shonu nepovažuje za šťastné. „Zaplatíme to, ale ne jen penězi,“ tvrdí biolog.
Počty nově nakažených se začaly výrazně snižovat. „Je to podle Vás tedy spíše klam?“, zajímalo moderátorku. „Já doufám, že to klam není,“ odpověděl Flegr. „Stal se zázrak a lidé začali dodržovat z velké části i ty opatření, které byly nevymahatelný,“ pokračoval. Připustil tak, že tzv. lockdown zabral. Podle něj lze říci, že jsme se s touto vlnou tak nějak vyrovnali. „Musíme být stále ve střehu,“ pokračoval s tím, že uvidíme, kdy přijde třetí vlna a co nastane, až začne chřipková sezóna. Lidé jsou celkem rozumní a chovají se tak, aby nám babičky neumíraly. „Když chceme, tak koronáči dokážeme zakroutit krkem,“ uvedl a poukázal na výhody semiplošného testování. „Byli bychom rádi, kdyby se rozjeli kulturní akce, a plošně se lidé nechali otestovat a na akce by mohli jen ti, kteří jsou čistý, přibližuje a dodává, že technicky tato varianta možná je, v realitě neví, jestli se to podaří realizovat.
V kontextu rozvolňování pak varoval, že je potřeba rozvolňovat pomalu. „To je prostě směšný“, uvedl k počtu testů za den, kterých podle něj je nyní kolem 13 tisíc denně. Podle něj je pořád trasování ta nejúčinnější metoda. „Pokud to někdo sabotuje, tak si koledujeme o strašný průšvih“, pokračoval a poukázal na lidi, kteří nechtějí, aby byli trasováni, posílání na testy nebo do karantény.
Zmínil také, že nás čeká chřipková sezóna, podle něho s tím se rozjede objektivně další vlna. „Záleží také na počasí,“ poukázal a dodal, že roli hraje také pokles teploty. Nakažlivost totiž pak vzroste. Virová nálož je v populaci je tak obrovská, že jakmile klesne teplota, tak se to v populaci rychle rozjede. „Vůbec bych se nedivil, kdyby k ní přišlo už před Vánoci,“ uvedl.
Flegr také připustil, že epidemie se chovala od konce srpna do půlky listopadu přesně jako učebnicový příklad. „Bylo to zákonitý,“ řekl a zdůvodnil to tím, že nebyla účinná opatření, tak jsme si tady podzimní vlnu udělali. „Bylo to úplně zbytečný,“ lamentoval vědec. Stačilo, kdyby se od září nasadily přísně roušky, nepouštěly se děti 2. stupně ZŠ od konce září do školy, zakázaly se kulturní akce. „Stačilo na konci září poslechnout epidemiology,“ pravil. Dostat o pár procentních bodů ve volbách více a tvářit se, že tu epidemie není, to není řešení. „Je to zločin, to se nedá jinak nazvat“, nezdráhal se soudů a dodal, že mrtví tady mohli být a škody nemusely být takové.
Možné otevření obchodů před Vánoci nepovažuje za šťastné. „Já to vnímám jako to vyhrožování“, varoval s tím, že si musíme uvědomit, že tohle zaplatíme, ne jen penězi. „Šest tisíc mrtvých, ale budete moc pobíhat po obchodech“, okomentoval tendence otevírat obchody před Vánoci a dopřát lidem předvánoční shon.
Řešení pak vidí ve vakcíně. „Blázinec, co tady letos máme, končí,“ řekl s nadějí. „Je to zázrak,“ pokračoval v ódách. Vakcína podle něj epidemii zakroutí krkem definitivně. „Vakcína to zastaví,“ podzimní vlna už nebude. „Samozřejmě“, odpověděl na to, zda by sebe a svoji rodinu nechal naočkovat. Pravděpodobnost nepříznivých účinků je minimální.
Ve společnosti rezonuje také téma imunity po prodělané nemoci. Podle vědce je tady s námi vir krátkou dobu, proto nevíme, jak je to s dlouhodobou imunitou. Uvedl, že jsou jasné případy, kdy člověk dostal covid po druhé. Je to méně časté, ale stávat se to podle něj bude. „Čím bude interval od nákazy delší, tak tím větší pravděpodobnost, že koncentrace protilátek klesne pod nějakou mez a může se znovu nakazit“. Ve většině případů, to pak bude slabší než ta původní nákaza, myslí si.
