17.listopad není jen Dnem boje za svobodu a demokracii, ale také Světovým dnem předčasně narozených dětí, jehož cílem je osvěta nad tématem nedonošených dětí a jejich nelehkého vstupu do života za přítomnosti vysokého nasazení zdravotníků i rodičů bojující za záchranu jejich života.
Po celém světě se významné historické památky ve městech, které se neonatologií zabývají, zahalí v tento den do purpurového odstínu. Ten je barvou předčasně narozených dětí. Vyjímkou není ani Brno, které již počtvrté rozsvítí hrad Špilberk. „Tyto děti mají náročný vstup do života, jejich zdravotní potíže a komplikace vyžadují často dlouhodobý pobyt v nemocnici a rodiny nedonošených miminek prožívají velké emoční vypětí a starosti spojené s péčí o ně. Tito malí a zranitelní novorozenci ukazují obrovskou vůli a chuť do života,“ říká o novorozencích za organizační tým doktorka Klára Skorkovská z Neonatologického oddělení FN Brno, který se zapojil do příprav událostí.
„Celosvětově se předčasně narodí přibližně 15 milionů dětí za rok, to znamená více než každé desáté dítě. V České republice je to přes 9 000 dětí ročně, péče o ně je soustředěna do 12 perinatologických center,“ konkretizuje data Neonatologické oddělení FN Brno, které je právě jedním z nich. Ročně zde ošetří přes 6 000 novorozenců, z toho kolem 600 je nedonošených z celého jihomoravského regionu. Ve FN Brno je tak hospitalizováno asi 750 předčasně narozených novorozenců za rok.
„Současná moderní neonatologie zachraňuje děti s neuvěřitelně nízkou porodní hmotností. Na našem pracovišti jsou to i novorozenci s váhou okolo 500 gramů. Pro zdárné prospívání předčasně narozených dětí je kromě špičkové technologie a lékařských zákroků důležitá i péče o celkový vývoj novorozence, na které se podílí vyškolený nemocniční personál, ale i rodiče,“ vysvětluje celý proces lékař David Cibula, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Otevřenost neonatologické péče rodičům si pochvaluje jako velký přínos také doktor Zbyněk Straňák, primář novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze a předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP: „Kdysi rodiče trnuli doma, čekali na telefonát z nemocnice a po 3-4 měsících si přišli pro své miminko. Dnes je ta situace úplně jiná a chceme, aby se rodiče podíleli také na běžné ošetřovatelské péči,“ hodnotí pozitivní vývoj.
Důležitý aspekt je také zapojení rodičů do péče o nezralého novorozence, protože dítě se po předčasném porodu ocitá v nepřirozeném prostředí intenzivní péče, které je diametrálně odlišné od maminčina bříška. „Přítomnost rodičů, těsný kontakt, společný pobyt, doteky a všechny smyslové vjemy pomáhají pozitivně dalšímu vývoji dítěte. Víme, že v tomto ohledu je spolupráce rodičů s personálem naprosto nenahraditelná,“ vysvětluje Zuzana Tomášková, sestra školitelka pro neonatologii, která na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze vede kurz vývojové péče.
Purpurový den organizuje Nedoklubko
Akci ke Světovému dni předčasně narozených dětí v ČR organizuje sdružení Nedoklubko, které pomáhá rodinám předčasně narozených dětí a podporuje neonatologická centra. Sdružení se k oslavám připojilo v roce 2010. Symbolicky podpořit tento den ale může každý, prostřednictvím purpurového oblečení či světla. Typické je nasvícení památek purpurovou barvou, šňůra novorozeneckých ponožek a purpurové srdce jako symbol výjimečnosti, bojovnosti a křehkosti.
Nedoklubko dále uvádí konkrétní statistiky podle stáří miminek do dlaně. Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) lze dělit nezralé novorozence do několika kategorií. Nejpočetnější je skupina lehce nezralých novorozenců, kteří se narodili v 34.–36. týdnu těhotenství, ročně se jich v ČR narodí přibližně 6000. Středně nezralých novorozenců (narozených v 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1100. Těžce nezralých novorozenců (narozených v 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je extrémně nezralých novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.
