Ředitel ČD Václav Nebeský končí. Může to být pro nezvládnutí ekonomických dopadů pandemie COVID-19. Mnohem zásadnější vliv ale mohla mít, zamýšlená změna strategie „obhajoby“ před Evropskou komisí v rámci antimonopolního řízení, která by mohla vést až k plnému doznání Českých drah. Jde přitom o miliardy, které by ČD musely platit. Nebeský mohl podle informací redakce podléhat v této věci tlakům okolí.
Už i vrabci na střechách nádražíček si štěbetají, že generální ředitel Českých drah Václav Nebeský bude nahrazen dosavadním šéfem ČD Cargo Ivanem Bednárikem. Přestože se Nebeský u dráhy vypracoval tzv. od piky, jeho kariéru provází řada kotrmelců.
Nebeský v letech 1996 až 2000 působil u železnice jako výpravčí, následně jako staniční a traťovým technolog a systémový specialista ČD. V roce 2019 si oklikou odskočil na post politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj, kde byl odpovědný za rozvoj IT služeb, aby se posléze vrátil do vedení ČD. Jeho instalace do funkce se však neobešla bez ztráty kytičky.
Nad jmenování do funkce visí otazníky
Samotné jmenování Nebeského do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah však vyvolalo značné kontroverze. Poslanec Pirátů Jakub Michálek označil volbu Nebeského za skandální formu úplatku, neboť Nebeského manželka Olga vedla na Ministerstvu pro místní rozvoj sekci pro koordinaci evropských dotací, a krom jiného měla na starosti přípravu odpovědi České republiky k návrhu auditní zprávy Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Po kritice tohoto zjevného střetu zájmů Nebeského manželka oznámila rezignaci. Ani to však situaci neuklidnilo.
Další kritika Nebeského se soustředila na jeho nedostatečné zkušenosti jako manažera velké organizace. Poslanec ODS Stanislav Blaha kritizoval skutečnost, že Nebeský v minulosti vedl nejvíce 19 lidí. Původní podmínkou pro získání funkce člena představenstva přitom byla zkušenost s vedením 300 a více pracovníků. Avšak tato podmínka byla náhle v rámci výběrového řízení zmírněna. Kritika však přišla i ze zahraničí. Prestižní ratingová agentura Moody’s v červnu 2019 uvedla, že řízení ČD je zjevně pod politickým vlivem.
Náhlé personální změny a nehody
Po nástupu Nebeského do funkce došlo k personálním veletočům. Odvolání se postupně dočkali dlouholetá ředitelka investic ČD Hana Dluhošová a šéf vozového parku Rostislav Novák, který odbor řídil celých 16 let. Ve vedení ČD též skončila ředitelka vnějších vztahů Lenka Voplatková. V lednu 2020 představenstvo ČD odvolalo šéfa IT Radoslava Pospíšila. Dále rozhodlo o jmenování dvou ředitelů odborů na několik měsíců neobsazená místa – odbor projektové kanceláře a odbor péče o zaměstnance. Nabízí se spekulace, zda tato personální změny nemohou mít vliv na extrémní nehodovost, která v létě postihla ČD. Ačkoli vedení vinu odmítá, tak těmito černými statistikami se pyšnit nemůže.
Antimonopolní řízení Evropské komise, únik informací a riziková budoucnost
Nebeský byl vystaven tlakům v rámci dlouholetého vyšetřování ČD ze strany Evropské komise, a lze jen konstatovat, že pod jeho vedením se postavení podniku v této záležitosti nijak nezlepšilo, spíše naopak. První kauzou je šetření tzv. predátorských praktik, kdy si privátní dopravci Leo Express a RegioJet u Evropské komise stěžovaly na to, že České dráhy nabízely jízdenky na trase Praha-Ostrava za dumpingovou cenu, tedy za cenu, která byla pod provozními náklady, čímž zabraňovali konkurenci se na této lukrativní trase uplatnit. Toto řízení se táhne již skoro deset let.
V roce 2016 proběhla v Českých drahách razie ze strany Evropské komise, při které měly být krom jiného nalezeny e-maily mezi manažerem ČD Radkem Dvořákem a manažerkou rakouských státních drah ÖBB Silvií Kaupa, ve kterých měl Dvořák žádat ÖBB, aby neprodávali ojeté lehátkové vagony RegioJetu. Tento nález vedl k dalšímu řízení ze strany Evropské komise. Kartelová šetření a stížnosti konkurence na dominantní aktéry trhu jsou běžnou záležitostí, právně značně složitou, a trvají často velmi dlouho a mají předem nejasný výsledek.
Co však naprosto běžné není, je skutečnost, že v březnu 2020 někdo zjevně z vedení Českých drah předal novinářům serveru SeznamZprávy.cz úplné znění těchto mailů a další interní informace. Toto protiprávní jednání zásadním způsobem poškodilo pozici firmy, a přitom nám není známo, že by v ČD prováděli interní šetření k „pachateli“ tohoto úniku, nebo že by došlo k vyvození personální odpovědnosti zainteresovaných osob. Místo toho servery SeznamZprávy.cz a ČeskáJustice.cz vedly kampaň za to, aby se České dráhy Evropské komisi doznaly s tím, že tak mohou dosáhnout shovívavějšího přístupu při stanovení výše případné pokuty.
Až do současné doby šlo „jen“ o názory novinářů. Avšak 2. listopadu 2020 server ČeskáJustice.cz citoval předsedu dozorčí rady Českých drah Pavla Kysilku, který uvedl, že by představenstvo společnosti mělo „zaujmout jasnou procesní strategii“. České dráhy přitom již deset let jasnou procesní strategii mají – svou vinu popírají.
Je jisté, že si vedení Českých drah a přímo Nebeský musel být vědom rizik, která by z takové změny procesní strategie vyplývala. Doznání před Evropskou komisí by se totiž stalo závazným pro naše soudy v případě vnitrostátních sporů. Lze si snadno přestavit vnitrostátní žaloby společností Leo Express a RegioJet, jejichž dopad na ekonomiku Českých drah by mohl být výrazně vyšší než samotné řízení před Evropskou komisí.
Přirozený postoj silného a odpovědného managera by zcela jistě byl nestahovat kalhoty a před Evropskou komisí bojovat naplno za zájmy českého dopravce. Podle informací redakce ale Nebeský kvůli tlakům, které na něj byly vyvíjené, přemýšlel velmi bázlivě a uvažoval o doznání před komisí. Právě to mohlo být poslední kapkou, kvůli které se ministr Havlíček rozhodl udělat na tomto klíčovém postu změnu a obsadit ho Ivanem Bednárikem, který opakovaně prokázal, že má povahu bojovníka a ostrých střetů se nebojí.
