Ženy tvoří v armádě již dnes klíčovou složku. Aktuálně v uniformě slouží přes 4 tisíce vojákyň z povolání. Z hlediska demografického vývoje je nezbytné, aby se armáda rozrůstala nejen o muže v uniformě, ale také o vojákyně. A je proto důležité, aby se pro ně služba zatraktivnila a byla více slučitelná s rodinným životem. Ministryně obrany Jana Černochová se proto v pondělí 11. prosince setkala s 18 vojákyněmi s různými druhy odborností, aby s nimi diskutovala o tom, jak podmínky služby žen v armádě nebo aktivní záloze zlepšit.
„Setkání s vojákyněmi napříč armádou jsme dlouho plánovali a jsem ráda, že jsem si přímo vyslechla jejich názory. Jednou z mých priorit je nábor a žen je v České republice dokonce více než mužů. Pokud hledáme nové lidi do armády, musíme tedy hledat rozhodně i mezi nimi,“ vysvětlila ministryně obrany Jana Černochová. „Žijeme v 21. století a musíme přemýšlet tak, aby ženy mohly sladit rodinný život se službou v armádě,“ dodala.
Čím dál více vojáků a vojákyň od svých nadřízených slyší: „zapomeňte na rozdíl mezi mužem a ženou, všichni jste vojáci”. Tento na první pohled spravedlivý přístup má však i svá úskalí, neboť jsou to především ženy, kdo se většinou starají o děti a rodinu. A to vojákyním přináší překážky v kariérním postupu, v horším případě pak armádu opouští zcela. V ještě složitější situaci se nachází rodiče samoživitelé a stejně tak i rodiny tzv. vojenských manželství, kdy jsou vojáky z povolání oba rodiče. Proto ministryni obrany zajímalo, jak složité je balancovat rodinné povinnosti a kariéru a s čím se musí jako vojákyně vypořádávat.
A nejen to. Řeč byla také o tom, proč se rozhodly do armády vstoupit a co je vede k tomu v armádě zůstat. Některé z přítomných vojákyň mají za sebou již dvacet pět let služby a jiné do armády vstoupily teprve nedávno.
„Na rozdíl od rodičů jsem vyrůstala ve svobodné zemi, s možností studovat a cestovat. Toho si vážím, protože to není samozřejmost. Nechci být černým pasažérem systému. Chci přispět k tomu, abychom i nadále žili v demokratické a bezpečné zemi, kde mohou svobodně vyrůstat další generace,“ vysvětlila vojákyně aktivní zálohy, praporčice Petra Horáková Krištofová.
Aktuálně v resortu ministerstva obrany slouží 14,3 % vojákyň. V NATO se česká armáda dlouhodobě drží nad průměrem, který činí 13 %. Má ale ještě hodně daleko k rekordmanovi mezi členskými státy NATO, kterým je Maďarsko s 20 %. V resortu obrany pracují vedle vojákyň také občanské a státní zaměstnankyně, ty tvoří téměř 45 % civilního personálu.
Až sedmdesát procent vojenských profesionálů, mužů, je zajedno v tom, že by mělo v armádě sloužit více žen, než doposud. Aktuálně v uniformě slouží přes 4 tisíce vojákyň z povolání, což znamená, že každý sedmý voják v České republice je žena. Do roku 2030 se počítá s tím, že by jich mohlo být až 4500. V aktivní záloze je téměř 500 vojákyň, to je 10,6 % z celkového počtu 4 285 vojáků AZ.
Navzdory tomu, že většina vojákyň slouží v nebojových pozicích, tedy v personalistice, zdravotnictví, logistice a školství, čím dál více vojákyň boří zažité stereotypy. Přibývá pilotek, řidiček těžké techniky, zbrojířek, tankistek, palubních střelkyň, mechaniček, chemiček, pyrotechniček, ale také velitelek. Například v loňském roce první česká vojákyně velela kontingentu alianční předsunuté přítomnosti eFP v Litvě. Ženy slouží i v pozorovatelských misích OSN, například ve Středoafrické republice, Kongu nebo Kosovu.
Zdroj: Tisková zpráva MO ČR
