Lidé si dost často pod tíhou každodenních povinností a stresu myslí, že jsou nesmrtelní. Změna nastává v momentě, když se člověk setká s vážným zdravotním problémem. Teprve poté začne přehodnocovat své dosavadní priority, hodnoty a poslouchat své tělo. Lze tomu ale předejít. Stačí dbát o své psychické a duševní zdraví, emoce a občas se sami sebe zeptat, zda jsme šťastní v tom, jak a s kým žijeme.
Co trápí naši duši, se projeví na fyzickém těle. Ano řeč, je o psychosomatice, oboru, který zkoumá spojení mezi psychickým stavem a fyzickým zdravím člověka. Vychází z řeckých slov „psyche“ (duše) a „soma“ (tělo). Podle psychosomatiky určité fyzické symptomy, jako jsou bolesti hlavy, trávicí problémy nebo kožní reakce, mohou být způsobeny nebo zhoršeny psychologickým stresem nebo nepříznivými emocemi, napětím, ale i vztahy.
Tak jak žijeme, takové máme nemoci
Praktikování psychosomatiky přistupuje k pacientovi jako k celku. Vychází z holistického pohledu na člověka, který umožňuje lépe pochopit, jak různé faktory mohou vzájemně ovlivňovat zdravotní stav pacienta. „Nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakým způsobem a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu,“ uvádí lékař Jan Hnízdil, atestovaný internista a rehabilitační lékař, který přešel z bílého pláště ke metodě komplexního posuzování člověka.
Zahraniční statistiky podle něj ukazují, že téměř 40 % pacientů trpí tzv. funkčními či psychosomatickými obtížemi. „Výsledky jejich vyšetření jsou negativní, z pohledu biologické medicíny jim tedy nic není, oni ale přesto trpí. Zoufale bloudí po nemocnicích, jsou posíláni od jednoho vyšetření k druhému, ale odhalit příčinu jejich obtíží se nedaří. Léky ordinované doktory, kteří mají pocit, že něco předepsat musejí, jim nepomáhají, spíš vyvolávají různé potíže, které je nutí vyhledat další lékaře a užívat další léky,“ uvedl.
„Ze studie také vyplynulo, že člověk tzv. somatizuje neboli ztělesňuje svoji složitou životní situaci. Člověk má nějaké životní starosti, žije ve stresu, neví s nimi rady a to, co on není schopen dělat vědomě, za něj za nějakou dobu začne dělat jeho tělo samo a nevědomě, nemocí,“ upozorňuje dále s tím, že je potřeba poslouchat své tělo a brát na vědomí, že každá nemoc je vždy informace o tom, jaký člověk je, v jaké rodině žije, jaké má problémy, jestli je ve stresu, v jaké životní situaci se nachází. „Pokud se seznámím s jeho životním příběhem, tak velmi rychle zjistím, proč a jakou *chorobou* onemocněl,“ uvádí Hnízdil, který je mimo jiné autorem známé knihy Jak vyrobit pacienta.
Jaké to má řešení?
„Při léčbě se snažíme své pacienty inspirovat, aby změnili způsob života. „Neříkáme: ‚rozveďte se‘, psychosomatika nespočívá v tom, že my jim vysvětlujeme, čeho mají plnou hlavu nebo co jim leze krkem. Je potřeba je k tomu doprovodit, napovědět nebo jim otázkami dovolit reflexi,“ uvádí lékař a psychoterapeut Vladislav Chvála.
Důležité je proto vzdělávat pacienty o vztahu mezi psychikou a tělesným zdravím. Pomocí edukace mohou pacienti lépe porozumět tomu, jak jejich myšlenky, emoce a chování mohou ovlivňovat jejich zdravotní stav. Je dobré mít na zřeteli, že psychosomatika není jednotným léčebným postupem, ale spíše přístupem, který může být integrován do různých zdravotnických oborů, jako jsou medicína, psychologie, fyzioterapie a další. Individuální přístup k pacientovi je klíčový, a proto je důležité brát v úvahu všechny relevantní faktory ovlivňující zdravotní stav.
