Oficiálním důvodem skončení plk. Foltýna na pozici náčelníka Vojenské policie bylo neinformování ministryně obrany Jany Černochové o trestním stíhání vedoucího oddělení inspekce a vnitřní kontroly Vojenské policie pplk. Voráče a nepostavení ho mimo službu. Ministryně to viděla jako zásadní pochybení ze strany náčelníka VP.Pplk. Voráč se měl trestné činnosti dopustit v roce 2019.Jak se ukázalo, trestní stíhání pplk. Voráče bylo na začátku dubna 2023 Vrchním státním zastupitelstvím v Praze zastaveno. Tedy přibližně měsíc po odchodu plk. Foltýna z čela Vojenské policie. Můžeme spekulovat, zda vytýkané pochybení bylo skutečně tak závažné. Zda ve hře nebylo ještě něco, co tak hodně vadilo, že vedlo k výměně vedení Vojenské policie.
Prostředí Ministerstva obrany a Armády ČR je velmi specifické. Utajit cokoliv v něm, je téměř nemožné. Lidé jsou historicky propojení, vazby jsou silné, často vzniklé už v mládí a provázející celou dobu různorodé profesní kariéry, a to jak vojáků,tak i zaměstnanců ministerstva. Vojáci často končí po ukončení služby právě na ministerstvu, které využívá jejich znalostí a zkušeností. Někteří tito lidé využívají své informace z prostředí pro různý typ vlivu, s cílem něco získat.I lidé ze zbrojního průmyslu mají své kontakty v rezortu, které využívají ve svůj prospěch. Proto je velmi těžké v takovém prostředí odhalovat trestnou činnost.
Už od nástupu do čela Vojenské policie se plk. Foltýn netajil ambicí, že chce zefektivnit činnost kriminální služby se zaměřením na odhalování závažné hospodářské trestné činnosti na MO a v AČR. Zvláště v době, kdy ze státního rozpočtu přichází do tohoto rezortu finanční prostředky ve výši 2% HDP. A dle zákona o Vojenské policii dle § 4 vojenská policie odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti. Plk. Foltýn se opakovaně setkával s policisty kriminální služby a přesvědčoval je, aby svou činnost tímto směrem zaměřili. K VP také na pomoc přijal napozici občanského zaměstnance oddělení inspekce a vnitřní kontroly bývalou policistku Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu/NCOZ Policie ČR plk. v. v. Vendulu Kwasniakovou.
Angažmá Kwasniakové u Vojenské policie bylo plk. Foltýnovi vedením MO vyčítáno. Kwasniaková byla spojována s trestními řízeními kolem Jany Nagyové dnes Nečasové,což vedlo v roce 2013 k pádu vlády ODS. V průběhu pracovního poměru u VP analyzovala práci kriminální služby, zjišťovala zkušenosti a odbornost jejich policistů s cílem efektivnější práce v oblasti právě odhalování závažné trestné činnosti. Měla na to zkušenosti a znalosti ze své dosavadní dlouholeté praxe při odhalování organizované trestné činnosti. Neseznamovala se však s obsahem kauz řešených kriminální policií VP.Pracovní poměr Kwasniakové u VP skončil na konci ledna 2023 z důvodu zrušení její pracovní pozice u VP. Tato zrušená pozice však vznikla dne 1.1.2023, takže zrušení k 1.2.2023 evokuje mnoho otázek. A necelé tři týdny před rezignací náčelníka plk. Foltýna.
Těsně před projednáním konce plk. Foltýna v čele VP před Výborem pro obranu PS se objevily informace, že s Kwasniakovou měli zakládat buňku, tajně se scházet a úkolovat policisty z kriminální služby VP k nelegální činnosti. Následovalo trestní řízení, kde plk. Foltýn a Kwasniaková byli podezřelíze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Po skoro půl roce policejní orgán prověřování ukončil usnesením o odložení věci dle § 159a odst. 1 trestního řádu, se závěrem, že ve věci nejde o podezření z trestného činu. Prověřování údajné trestné činnosti prováděli policisté oddělení inspekce a vnitřní kontroly Hlavního velitelství vojenské policie.
Vojenská policie zveřejnila výslechy osob zainteresovaných v této kauze, a to na základě žádosti dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z nich a dalších již zveřejněných informací vyplývá několik zajímavostí. Plk. Foltýn i Kwasniaková byli v procesním postavení podezřelých, kdy využili při podání vysvětlení svého ústavního práva a odmítli v přípravném řízení vypovídat. Přesto oběma byla policejním orgánem uložena pořádková pokuta ve výši 10.000 korun, jež je měla přinutit vypovídat. V případě plk. Foltýna pokutu zrušil Městský soud v Praze a pokutu Kwasniakové zrušil sám policejní orgán na pokyn dozorujícího státního zástupce. Náhoda, neerudice policejního orgánu či něčí vliv?
Policisté kriminální služby VP v protokolech o podání vysvětlení uvádí, že Kwasniaková ani plk. Foltýn po nich nechtěli informace ze spisů. Kwasniaková pouze zjišťovala jejich profesní zkušenosti a dovednosti. Všichni potvrzují, že došlo ke společnému setkání vytipovaných policistů, a to na pokyn náčelníka plk. Foltýna prostřednictvím Kwasniakové. Na setkání byli požádáni o utajení účasti obsahu setkání před svými nadřízenými. Dostali úkol získávat informace, které by mohly nasvědčovat páchání trestné činnosti a vést k následnému postupu dle trestního řádu, tedy zahájit trestní řízení. Zkušení policisté ví, že odhalovat závažnou trestnou činnost je velmi složité a primární předpoklad úspěchu je utajení, zvláště v tak specifickém prostředí jako je MO a AČR s vlivem zájmových skupin.
Tedy nic výjimečného či zvláštního. A to s přihlédnutím ke znění § 41 zákona o vojenské policii, kdy vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci toho je povinen předcházet trestné činnosti. Z dokumentů, které jsou k dispozici, je zřejmé, že systém práce u kriminální služby VP není nastaven k maximální eliminaci úniků, a to například již o samotné existenci prověřování jakékoli kauzy.
Problém je i v samotném myšlení, přístupu a nasazení těch, kteří jsou kompetentní k odhalování trestné činnosti. Všeobecné povědomí o fungování armády je, že se plní rozkazy. Realita. Nejvyšší představený vojenské policie dal pokyn k práci a v hlavách většiny těch, co ho měli splnit, byla jediná reakce:že nic plnit nebudou. Tedy že nebudou dělat nad rámec již přidělených spisů svou práci dle zákona a ještě navíc po pracovní době. Trestná činnost je všeobecně asi páchána jen od do, tj. od 7.30 do 16h.Hned následující den po setkání tři ze sedmi účastníků informovali své nadřízené. Myšlení některých policistů VP je nepochopitelné. Úniky potvrzuje i autor zveřejněných informací, který v podání vysvětlení uvedl, že měl 8 důvěryhodných zdrojů. Počítat umí každý.
Dle výpovědí je zřejmé, že situace byla opravdu vážná. Setkání náčelníka VP s podřízenými, kdy byli úkolování k odhalování závažných hospodářských kauz, bylo někým monitorováno. Nejpravděpodobnější je, že to byl někdo z Vojenského zpravodajství. Samotná ministryně obrany v jednom z rozhovorů řekla, že předmětné trestní řízení s plk. Foltýnem vychází z informací Vojenského zpravodajství. Vojenská policie však dle dokumentů započala trestní řízení na základě informací z veřejných zdrojů, resp. na pokyn státního zástupce Městského státního zastupitelství Praha. Pár dní po konci plk. Foltýna u VP měla dne 2.3.2023 neveřejné jednání Stálá komise PS na kontrolu činnosti vojenského zpravodajství a na programu bod: aktuální situace – kauza VP.
Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace: mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost ČR; o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany; o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany ČR; o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany ČR. VZ podléhá ministrovi obrany a za činnost VZ odpovídá a koordinuje ji vláda. Plk. Foltýn však nepáchal trestnou činnost a jen chtěl dostát svých ambicí, a to efektivnější potírání trestné činnosti v rezortu MO a AČR. Všichni účastníci setkání měli platnou bezpečnostní prověrku na stupeň Tajné. Proč se o setkání NVP s podřízenými zajímalo Vojenské zpravodajství? Připomeňme, že minulost zná případy zneužívání těchto služeb.
Oddělení inspekce a vnitřní kontroly se v rámci trestního řízení zabývalo rolemi dvou příslušníků Aktivních záloh, v té době zařazených u kriminální služby VP. Z podkladů vyplývá, že jde o bývalé policisty PČR z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu/NCOZ. V Aktivních zálohách byli od roku 2018. Dle zveřejněných informací se měli podílet neznámým způsobem na prověřované trestné činnosti, což se však nepotvrdilo. Ke dni 1.2.2023 bylo oddělení AZ u Vojenské policiezrušeno. Pouze u těchto dvou „záložáků“ bylorozhodnuto ke dni 1.4.2023o ukončení jejich působení v Aktivních zálohách z důvodu pozbytí potřeby ozbrojených sil dle § 35 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Ani správní odvolání proti rozhodnutí nepomohlo. A to v době, kdy se rezort snaží o masivní nábor nových „záložáků“, se rozloučí s těmi, do kterých již investoval nemálo prostředků na výcvik a kteří celý život pracují pro tento stát.
Ještě jeden aspekt kauzy stojí za zmínku. Vojenská policie vyhověla žádosti dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a poskytla anonymizované výslechy všech zainteresovaných v kauze, včetně pokynů dozorujícího státního zástupce. A to v současném procesním stádiu, kdy například trestní řád neumožňujenahlížení do trestního spisu podezřelým, vyslýchaným atd.Jde o řízení neveřejné. Sice bylo rozhodnuto, že trestný čin se v tomto případě nestal,ale v případě, že by byly zjištěny nové skutečnosti, má policejní orgán povinnost znovu ve věci konat. Jak by takové trestní řízení asi vypadalo, když se nyní ví, kdo a jak již ve věci vypovídal. Mohlo by se jednat o zmaření případného dalšího trestního řízení. Vidíme případ kvalitní legislativy, kdy jeden zákon popírá princip jiného zákona.
Uběhl rok od kauzy konce plk. Foltýna ve funkci náčelníka VP. Zdá se, že byli „naivní amatéři“, když spolu s Kwasniakovou chtěli rozhýbat kriminální službu VP, aby dělala, co dle zákona má a je za to dobře placená. Vypadá to, že narazili na nelibost ze strany nejvyššího vedení rezortu. Ale taky na nepochopení ze strany samotných policistů, kteří se podřídili asi společenskému nastavení „raději nic nedělat“. Začíná to u změny myšlení a mít odvahu jít dělat svou práci kvalitně, efektivně, a to i přes těžkosti a nebezpečí. Hledat cesty, jak svou práci dělat dobře, dle zákona, a nejen hledat důvody, proč to nejde. Zatím v tento okamžik mohou slavit ti, kteří chtějí využívat systém ke svému prospěchu. Třeba bychom si to nemuseli myslet, kdybychom z médií věděli, že kriminální policie VP odhaluje a vyšetřuje závažné kauzy. Ale opak je pravdou a to již pár let.
Myšlení některých policistů VP je nepochopitelné. Přísahali, že budou věrní České republice, budou stateční a ukáznění, budou plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Pro obranu vlasti jsou připraveni nasadit i svůj život. Naše země potřebuje odvážné a pracovité vojáky, kam patří i vojenští policisté. Zvlášť za současné bezpečnostní situace!
Zdroj: iDnes, Seznam Zprávy, Vojenská policie
