Úterní předvánoční program Sněmovny zdá se bude ještě napínavý. Zákonodárci jednají od devíti hodin o daních a prodloužení nouzového stavu o 30 dnů, tedy do 22. ledna. KSČM tentokrát pravděpodobně dělat problémy nebude a nouzový stav podpoří. Sněmovna naposledy prodloužila nouzový stav jen do 23.12.. Dolní komora ale začala své jednání přepracovaným návrhem daňového balíčku.
Poslanci si hned chvíli po deváté odhlasovali, že budou jako první jednat o daňovém balíčku, jehož součástí je i zrušení superhrubé mzdy. Předloha doputovala do Sněmovny ze Senátu, který ji upravil. Zachoval daňové sazby ve výši 15 a 23 procent. Upravil pak podobu daňové slevy na poplatníka, která se má zvýšit z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022. Senát také navrhuje kompenzace pro obce a kraje za výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy, a to zvýšením jejich výnosů z daní.
Před poslanci vystoupila Alena Schillerová (za ANO) a doporučila poslancům podpořit senátní návrh místo sněmovního. V řečnění ji pak vystřídal senátor Zdeněk Nytra (ODS), který rovněž požádal o schválení senátní verze.
Opozice nad senátní verzí „nejásá“
Piráti se vyslovili, že nepodpoří ani jednu verzi. Podle nich je snížení daní dluh nepovede k ničemu dobrému. Pirátský poslanec se domnívá, že to stejně nakonec zaplatíme i s úroky. „Ve chvíli, kdy máme schválen schodek 320 miliard korun, tak dále snížít přijmy o 100 miliard a přitom neudělat žádná úsporná opatření povede jen k tomu, že to budeme muset zaplatit,” argumentoval Ferjenčík na plénu.
Podobnou rétoriku razí i TOP 09. Ta také avizovala, že ani jeden z návrhů nepodpoří. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP09 je návrh „ zoufale nekompetentní, neodpovědný, a proto nesmírně nebezpečný“.
Vedle toho například hnutí SPD podpoří podle svého předsedy Tomia Okamury senátní verzi.
Prodloužení nouzového stavu
Menšinový vláda ANO a ČSSD usiluje také o souhlas poslanců s prodloužením nouzového stavu o dalších 30 dní, tedy do 22. ledna. Koncem října sněmovna souhlasila s jeho prodloužením podle návrhu části opozice o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů a naposledy o 11 dnů, a to podle návrhů KSČM. Vláda vždy žádala o 30 dnů.
S nouzovým stavem úzce souvisí vládní protiepidemická opatření. Jako například možnost nasazení vojáků na pomoc do zdravotnických nebo sociálních zařízeních. Opozice prodlužování nouzového stavu kritizuje. Podle nich tak vláda diskriminuje restrikcemi určité obory podnikání, přičemž komenzace nejsou dostatečné.