I v současně neutěšené pandemické situaci se najdou tací, kteří si drží pozitivní nadhled a společnost se snaží uklidnit. Po prezidentu Zemanovi, který vidí světlé zítřky až od září, je jím například docent Martin Balík ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ten prohlásil, že nad virem zvítězíme už brzy. Podle něj zlom nastane na jaře, kdy čísla nově nakažených začnou klesat. Přísný lockdown z loňského jara vlády Andreje Babiše pak nepovažuje za šťastný.
Šéf intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Martin Balík v rozhovoru pro Lidové noviny připomněl statistiky, které dokládají, že se oficiálně koronavirem v Česku nakazilo asi 1,2 milionu lidí, přičemž skutečná čísla budou až třikrát vyšší. Nemoc covid-19 tak podle Balíka prodělalo na 3,5 milionů obyvatel. Podle něj je to výhoda, část společnosti už je tak promořená, další část se nakazí průběžně a zbytek zdravotníci naočkují. Až se to stane, virus začne v souboji s Českou republikou podle něj prohrávat. „Je jisté, že spějeme do vítězného konce,“ zdůraznil s tím, že už v březnu a dubnu půjdou počty nakažených dolů. „Květen a červen by už snad mohl být v pohodě. Jsem optimista, my to zvládneme,“ dodal.
Současně ale připustil, že i jeho strach na chvíli ochromil. Podle svých slov za nejhorší období považuje Vánoce a Nový rok, kdy museli i v rámci zmenšených kapacit dát zdravotníkům dovolenou. „Jistě si pamatujete, že v té době se začalo projevovat předvánoční rozvolnění a epidemie nabrala na síle. Tehdy jsem měl opravdu strach, že to nezvládneme. Bál jsem se, abychom pokryli požadavky nemocnic, ve kterých umírali lidé. Prakticky denně jsme byli někde v terénu s ECMO, kanylovali pacienty a převáželi je k nám na oddělení ze všech koutů republiky,“ uvedl.
Kriticky se pak vymezuje k některým postupům vlády. Podle něj nastaly dvě zásadní chyby. Za první považuje jarní přísný lockdown a za druhou přílišné letní rozvolnění a neochota znovu přejít k přísnějším opatřením, když to bylo opravdu potřeba .„Jdeme z extrému do extrému,“ komentuje kroky vlády Balík.
„Na jaře jsme udělali naprosto hysterický lockdown. Analytici v dobré víře předložili model, jak by mohla vypadat křivka nákazy v Česku. Vláda se rozhodla prezentovat jako ochránce národa a zavřela to tady na čtyři měsíce. Zavřely se průmyslové podniky, hranice a školy. Generace mezi devátým a devatenáctým rokem nechodila čtyři měsíce do školy, což je neuvěřitelná chyba, kterou neudělala žádná jiná evropská země. Tímto extrémním lockdownem se země připravila o rezervy, živnostníci a nejen oni se disciplinovaně vyšťavili,“ argumentuje s tím, že následně přišel na řadu další extrém, a to totální rozvolnění v létě.
„Když vás někdo na dlouhou dobu zavře, musíte si to potom někde vykompenzovat. Lidé přišli o peníze, o živobytí a museli to dohnat. Dopadlo to tak, že když v srpnu začali epidemiologové varovat před druhou vlnou covidu, letní mejdan se nechal dojet až do konce září. Pak jsme to na podzim dostali v plné palbě,“ hodnotí Balík. Tím to podle něj nekončí. Pak totiž přišly Vánoce. „Tady epidemie bujela ve velkém, obchody a restaurace znovu otevřely, aby si lidé mohli nakoupit dárky. To byl další extrém,“ poznamenal směrem k předvánočnímu rozvolnění opatření docent a zdravotník.
Česká republika zažívá největší krizi ve své moderní historii. V nemocnicích leží přes sedm tisíc lidí, z toho víc než 1300 na JIP. Na těchto odděleních už docházejí volná lůžka.
