Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se počet uprchlíků v Česku od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že více než 57 tisíc z nich už má status dočasného pobytu v České republice. Pražské asistenční centrum v Kongresovém centru je přehlceno. Další uprchlíky začne přijímat, až odbaví ty nyní čekající, tedy v úterý. V Česku vznikly první třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Do nich se může v současnosti integrovat zhruba sto tisíc ukrajinských dětí, uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Na pomoc Ukrajině už také shromáždily tuzemské humanitární organizace dohromady přes 1,5 miliardy korun.
Asistenční středisko pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v pražském Kongresovém centru jen v neděli odbavilo 3284 lidí, 180 z nich zajistilo ubytování, informoval na Twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Celkem podle ranních informací centrum od začátku ruské invaze evidovalo na dvanáct tisíc osob.
Primátor v pondělí krátce po poledni také dodal, že asistenční centrum začíná být přehlceno, proto magistrát požádal o řešení situace stát. Hasičský záchranný sbor posléze na svém Twitteru informoval, že s ohledem na čekací lhůty nebude centrum nové uprchlíky přijímat.
Hřib avizoval, že otevření pro další uprchlíky nastane po odbavení nyní čekajících lidí, tedy v úterý. Centrum pracuje nonstop. „V momentě, kdy se podaří tyto lidi zpracovat, není problém začít přijímat další, ale bude to řízeno operativně,“ řekl primátor. Centrum nyní operativně řídí policie. Podle mluvčí hasičského sboru Pavly Jakoubkové hasiči vypravili čtyři autobusy s uprchlíky do dalších krajských center, dva zamířily do Jihočeského kraje, jeden do Kutné Hory a jeden do Liberce. Tam by měli lidé najít i ubytování, které už je v Praze vyčerpáno. „Máme v tuto chvíli informaci o tom, že i ta ostatní asistenční centra jsou plně vytížena,“ uvedl Hřib s tím, že další postup je nutné řešit na vládní úrovni.
Hřib informoval i o problému s ubytováním, protože v metropoli již kapacity nejsou. „Snažíme se zajistit nějaké další kapacity u soukromých nabídek, ale chybí nám vládní pravidla,“ řekl. Doplnil, že město stále neplánuje otevřít další asistenční centrum, protože to není možné z důvodu organizační složitosti a nedostatku pracovníků. Situaci bude podle svých slov řešit s ministrem vnitra Rakušanem.
Primátor Hřib již dříve informoval, že v případě stop stavu by centrum přijímalo pouze ty uprchlíky, kteří nemají kde zůstat a potřebují zajistit ubytování. Těch je v tuto chvíli výrazná menšina.
Uprchlíky podle primátora není problém převážet, ale musí být jasné kam. „Přepravní kapacita není v tuto chvíli limitem, limitem je to, aby nám Národní asistenční centrum sdělilo, do kterých center ty lidi můžeme vozit,“ řekl.
Pražský magistrát také poskytne ze svého rozpočtu na pomoc uprchlíkům 250 milionů korun. Peníze půjdou na humanitární a materiální pomoc, vzdělávání dětí nebo na zajištění ubytování a dopravy, informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Peníze magistrát vezme z přebytku hospodaření z loňska. Konkrétní využití finančních prostředků na jednotlivá opatření pak bude schvalovat rada.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu hlavní město evidovalo 11 851 osob, dalších několik stovek autobusy rozvezly do jiných, méně vytížených krajů. Nápor na pražské středisko se během uplynulých dní zvyšoval. V sobotu tam odbavili 3017 lidí, v pátek zhruba 2600 uprchlíků. V pondělí se situace nemění.
„Zájem je opět obrovský, stejně jako v těch předchozích dnech, možná ještě vyšší,“ říká redaktorka ČT Barbora Smiešková. „V minulých dnech – v sobotu či v neděli – se tvořily fronty dlouhé až sto metrů a lidé v nich čekali hodiny a hodiny,“ dodává s tím, že výraznou změnou je nyní to, že lidé již mohou být uvnitř a nečekat v zimě venku.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) a pražský primátor Hřib totiž vyjednali, aby byly k dispozici i další sály.
Kapacitu střediska přitom hlavní město plánovalo na zhruba dva tisíce lidí, začal proto přesun lidí do méně vytížených krajů. Ve Středočeském kraji také přibude další asistenční centrum – otevře se v kulturním domě v Příbrami. „Mohli bychom otevřít další centrum pomoci v Kladně. Pracuje se na tom, ale narážíme na to, co zmínil primátor, a to jsou lidské zdroje,“ řekla na pondělní tiskové konferenci. I kolem Prahy podle ní začíná být problém s ubytováním a kraj začíná využívat databázi nabídek veřejnosti, které je ale nutné prověřit.
Na brněnském výstavišti kvůli velkému náporu začali pořadová čísla vyvolávat elektronicky, zobrazená jsou na světelných tabulích. Pracovníci krajského úřadu pracují na tom, aby šel stav fronty kontrolovat i na webu a sociálních sítích.
Asistenčním centrem v Ústeckém kraji k pondělku prošlo 1251 uprchlíků z Ukrajiny. Hasiči ubytovali 68 z nich v připravených bytech. Ostatní měli ubytování vyřízené v soukromí, informovali krajští hasiči na Twitteru. Hejtman Jan Schiller (ANO) řekl, že nápor uprchlíků zatím centrum zvládá, řeší se organizační věci – například nástup dětí do škol či náhrady městům za ubytování uprchlíků.
Moravskoslezským centrem od úterního otevření prošlo přibližně sedm set uprchlíků, dalších čtyři sta čeká. V úterý se na výstavišti Černá louka v centru Ostravy otevře nové centrum s výrazně vyšší kapacitou. Denně by mohlo obsloužit až osm set běženců. Ve svých starých prostorách přitom zvládli jen sto. Řekl to hejtman Ivo Vondrák (ANO).
První více než stovku uprchlíků z Ukrajiny v pondělí odbavili v Hanáckých kasárnách v Olomouci, kam se v noci na pondělí přestěhovalo asistenční centrum. Od minulého úterka fungovalo v budově krajského úřadu nedaleko vlakového nádraží, kvůli rostoucímu počtu uprchlíků ale bylo třeba zajistit větší prostory.
V karlovarské KV Areně pracují hasiči na rozšíření prostor asistenčního centra. Kvůli velkému počtu zájemců se přesune do hlavní haly s ledovou plochou, jeho kapacita se zdvojnásobí. Se zprovozněním nového místa se počítá ve středu, řekla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.
V neděli se cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků, celkem je jich přes 46 tisíc.
Rakušan po pondělním jednání Ústředního krizového štábu oznámil, že bude v úterý s kraji mluvit o tom, jaké počty uprchlíků jsou schopny přijmout. Chce zjistit, kde mají kraje „strop a jaká je jejich absorpční kapacita“.
Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln by Česká republika mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Podle ministra je to asi 250 tisíc lidí, nyní ale počet může být vyšší. „Neumíme říct: Tady je strop. S tímto číslem nějak budeme pracovat. Zásadnějším problémem je rychlost. I kdybychom strop posouvali, je to determinováno rychlostí procesu (vyřizování) a nároky (na pomoc), které vzniknou,“ řekl ministr vnitra.
Rakušan zároveň uvedl, že ve spolupráci s ministerstvem dopravy budou vlaky Českých drah vypravovat tak, aby nebyla přehlcená Praha. Spoje by měly směřovat do krajských měst, vyřizování dokladů by měla zajistit tamní asistenční centra.
„Chceme motivovat k tomu, aby se lidé neregistrovali v Praze,“ zdůvodnil Rakušan. Podle něj je pak možné zajistit případně lidem i dopravu do hlavního města, pokud v něm mají dohodnuté ubytování. Příchozím bez zázemí v metropoli či Středočeském kraji chtějí úřady nabízet i jiné regiony.
Uprchlíci podle informací ČTK často chtějí do Prahy a vracejí se zpátky, i když vlaky v metropoli cíleně nestaví. Podle Hřiba je s tím nutné počítat, případné odklonění vlaků podle něj bude mít omezený efekt. „Ten, kdo neví, kam by jel, prostě nakonec vždycky skončí v Praze,“ řekl.
Krajská centra zvládají podle Rakušana odbavit osm až deset tisíc lidí denně. Odbor azylové a migrační politiky, který vyřizuje víza, kvůli tomu posílil o 125 pracovníků.
O počtu uprchlíků a nastavení pomoci chce česká strana jednat i v EU. Podle Rakušana by systém měl být v ostatních členských zemích srovnatelný.
Uprchlíků z Ukrajiny je nyní v Česku podle ministra Rakušana na sto tisíc. Řekl, že úřady musí řešit vlnu nevídaného rozsahu. Evropa podle něj podobnou rychlost migrace nezažila. První náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek uvedl, že z Ukrajiny od začátku konfliktu s Ruskem již uteklo přes 1,75 milionu lidí.
Speciálních víz ministerstvo vnitra do pondělí vydalo 57 025, v neděli se stejně jako v pátek a sobotu jejich počet pohyboval okolo 12 tisíc. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.
Rakušan informoval, že z dospělých příchozích Ukrajinců tvoří čtyři pětiny ženy. „Z celkové populace je pak 55 procent dětí,“ řekl Rakušan. Zhruba čtvrtina lidí míří do českého hlavního města. „Praha je tím místem, kam drtivá většina příchozích míří a chce mířit,“ dodal. Většina lidí stále ještě jede do Česka za svými známými. „Mají vyjednané po vlastní linii ubytování, někdo se o ně postará,“ řekl.
Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné se při registracích sbírají jen základní data. Úřady tak nemají informace například o vzdělání příchozích. „Diskutujeme, jak další informace zjistit a jak řešit další začleňování. Je to věcí strategické diskuse s dalšími resorty. Přesné informace nemáme,“ řekla. Podle Rakušana je množství zjišťovaných dat omezené kvůli tomu, aby se nezdržoval proces registrací.
Na registraci na cizinecké policii mají uprchlíci po příjezdu tři dny. Pokud bydlí v nějakém ubytovacím zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku.
Primátor Hřib se chystá na telefonát s ministrem Rakušanem, ve kterém chce požádat, aby resort krizovým opatřením prodloužil třídenní lhůtu pro registraci. „Kdyby se to protáhlo na déle, tak by byly (asistenční centra, pozn. red.) trochu více v klidu, že to stihnou, a ten nápor by trochu polevil,“ zdůvodnil. Dodal, že na otevření dalšího centra v metropoli nejsou pracovníci, i když se město snaží proškolit další lidi.
Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že policie chápe aktuální situaci a nebude zpravidla přistupovat k sankcím, se kterými zákon počítá pro případ, že se cizinec do tří dnů nepřihlásí v Česku k pobytu. „Víme, že mnozí cizinci v nouzi nejsou schopní se do tří dnů k pobytu přihlásit. Pakliže to v rámci kontrolní činnosti zjistíme, budeme to řešit zpravidla domluvou, nebudeme za porušení této povinnosti ukládat sankce,“ uvedl.
Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. Mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání. Těchto speciálních víz udělilo vnitro již více než 57 tisíc, v neděli se stejně jako v pátek a sobotu jejich počet pohyboval okolo dvanácti tisíc, informovalo ministerstvo na svém Twitteru.
Všeobecná zdravotní pojišťovna registrovala k veřejnému zdravotního pojištění do pondělního rána 40 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, v posledních dnech kolem deseti tisíc denně. Hlásit se mohou také k dalším šesti zdravotním pojišťovnám, které ale zatím své pracovníky neměly přímo v kontaktních centrech. Plátcem pojistného za uprchlíky je stát, mají nárok na stejnou zdravotní péči jako čeští pojištěnci.
Asistenční centra po celém Česku zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Například v Moravskoslezském kraji mohou uprchlíci od středy bezplatně využívat regionální autobusy. Bezplatnou dopravu po regionu pro uprchlíky schválil v pondělí i Jihomoravský kraj. Brno-střed také nabídlo pomoc těm Ukrajincům, kteří mají děti se zdravotním postižením. Zprostředkují pro ně aktivity i odborné služby.
Za deset dní od začátku útoku na Ukrajinu, který Rusko zahájilo 24. února, uteklo do sousedních zemí už přes 1,5 milionu lidí. Na Slovensku s náporem uprchlíků pomáhají i čeští policisté. Česká armáda navíc v pondělí oznámila, že na místo vyrazili i vojáci, kteří pomohou se stavbou stanového městečka pro čtyři stovky uprchlíků. Podobný stanový tábor na východě země už dříve postavili hasiči.
Projekt jednotřídek připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství. Gymnázium v pondělí otevřelo pět tříd pro sto dětí. K dispozici zde bude 23 ukrajinských učitelů, jež na této škole působí již delší dobu. Pražské gymnázium je jednou ze zhruba dvaceti škol, které se dosud v Praze a Brně do projektu přihlásily.
Malotřídky budou ve velkých městech hlavně pro ty, kteří se po skončení války chtějí vrátit na Ukrajinu. „Mají tam tatínky, dědečky, prostě rodinu. Já nechci, aby ty děti byly nuceny se teď integrovat,“ řekla zakladatelka nadačního fondu Děti Ukrajiny Veronika Pavlová.
Do škol, které pro děti budou zajišťovat vzdělávání v jejich rodném jazyce, se podle Zimy mohou hlásit děti ve věku zhruba od šesti do 17 let. „Na Ukrajině je základní vzdělání jedenáctileté,“ vysvětlil. V 1. Slovanském gymnáziu bude třída pro čtvrťáky. S ohledem na současné jarní prázdniny v Praze 1 ale škola tento týden nabídla své prostory i pro další čtyři třídy s dětmi z jiných ročníků, které se od příštího týdne přesunou do jiných škol.
V tuto chvíli se do projektu nahlásilo přibližně dvacet škol v Praze a Brně. „Výuka dnes začala i v Brně,“ řekl Zima. Ačkoli jsou tam nyní jarní prázdniny, může jednotřídky ve dvou školách navštěvovat asi dvě stě dětí. Jde o ZŠ Cacovická a ZŠ Údolní. Podle Zimy se očekává, že postupně budou přibývat i další. „Minulý týden jsme jednali s kolegy z Ostravy, kde by výuka měla začít v následujících dnech,“ dodal.
Na čtvrťáky v 1. Slovanském gymnáziu ve třídě čekaly balonky v modro-žlutých barvách ukrajinské vlajky, sladkosti, nápoje, pastelky a omalovánky. Po příchodu je přivítali zástupci školy a projektu Ukrajinské jednotřídky spolu s ministrem Gazdíkem. Maminky do třídy doprovodily dvanáct dětí, které se svými rodinami přišly z různých regionů Ukrajiny.
Například desetiletý David s maminkou Anastasijou přišli do Česka ze západoukrajinské Černovické oblasti. Anastasija by si přála, aby se její syn stal IT technikem. „Moje oblíbené předměty jsou matematika, ukrajinština a angličtina,“ řekl chlapec novinářům. Anastasija se domluví česky, protože dříve v tuzemsku pracovala. Práci by si chtěla najít opět. Pro svého syna zvolila zatím ukrajinskou třídu, protože se obává, aby nepřišel o úroveň svých dovedností. „Chtěla bych ale, aby se také naučil česky, protože máme respektovat stát, kde bydlíme,“ dodala.
Podle Gazdíka zasedly v pondělí další stovky ukrajinských dětí také do běžných škol po celém Česku. Vzdělávací systém nyní prý může integrovat asi sto tisíc dětí. To, aby děti mohly chodit do škol, označil za zásadní podmínku pro zaměstnanost jejich rodičů. České školy se s tím budou muset vyrovnat, míní. Poděkoval zároveň učitelům, kteří podle něj reagují skvěle a nabízejí pomoc.
Síť ukrajinských jednotřídek v Česku se bude stále rozšiřovat. Uprchlíci mohou registrovat své děti na webu Detiukrajiny.cz. Do projektu se mohou hlásit i učitelé z řad uprchlíků.
Usnadnit překonávání překážek při vzdělávání ukrajinských dětí chce i Konto Bariéry. Sociálně znevýhodněným bude financovat školní potřeby, osobní asistenci nebo psychologickou podporu.
Vláda by podle Gazdíka mohla ve středu také projednat návrh zákona, který by měl mimo jiné zjednodušit přístup Ukrajinců ke vzdělávání v Česku. Mohl by se pro ně třeba prodloužit termín pro podání přihlášek k přijímacím zkouškám na střední školy a pokud nemají doklady o předchozím vzdělávání, mohly by místo nich předložit čestné prohlášení.
Největší potíž v začleňování ukrajinských uprchlíků do vzdělávacího systému v Česku je podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce nízká kapacita škol. Podle něj se nyní začínají hlásit první uprchlíci. Například do ZŠ Pečky na Kolínsku, kde je ředitelem, v pondělí nastoupil jeden ukrajinský žák. V úterý přijdou do zařízení další dva a dál jsou nahlášeni ještě tři, řekl. „Postupně to narůstá a bude to ještě vlna,“ uvedl.
ZŠ Pečky podle něj nyní může přijmout zhruba patnáct žáků do naplnění povolené kapacity. Do školy by se podle něj vešlo asi i více žáků, ale museli by to schválit mimo jiné hygienici a hasiči. Proces navýšení kapacity tak podle Zajíce není snadný. Podotkl, že podle pokynů ministerstva školství v tuto chvíli zatím uprchlíci nemají povinnost se do škol hlásit. Situace je podle něj komplikovaná, protože nikdo neví, co bude dál.
V současnosti se podle Zajíce do škol zapisují hlavně děti, které přijely do Česka za svými pracujícími rodiči. „Většina z těch dětí neumí česky,“ řekl. Komunikace s pracovníky škol podle něj zpočátku většinou funguje s pomocí tlumočníků z Národního pedagogického institutu nebo Ukrajinců, kteří již dříve žili v Česku.
Tlumočníci mohou se školou uzavřít dohodu a pracovat v ní jako koordinační asistenti, vysvětlil. Zejména mladší školáci jsou podle něj velmi přizpůsobiví a umí se se spolužáky rychle domluvit. Na to, aby zvládli i klasickou výuku, se ale potřebují jazyk naučit ještě lépe, řekl. Za důležité považuje, aby se mohli do běžné výuky zařadit od příštího školního roku.
České dráhy (ČD) v minulých dnech vypravovaly speciální humanitární soupravy, kterými vozily běžence přímo z Ukrajiny. Celkem takto vyjelo sedm evakuačních vlaků. O víkendu však musely dráhy speciální provoz pozastavit, podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) totiž v současnosti není možné slovenskou stranou zajišťovat kontrolu na vnější schengenské hranici.
Dopravce proto nyní uprchlíky z Ukrajiny vozí hlavně svými pravidelnými linkami z Košic. Dráhy v nich podle mluvčí ČD Vandy Rajnochové evidují zhruba trojnásobný nárůst počtu cestujících. České dráhy proto posílí své pravidelné vlaky ze Slovenska o stovky míst navíc.
„Již jsme posílili noční vlak z Humenného do Prahy a od dnešního (pondělního, pozn. red.) večera budou posíleny i další linky, takže celková kapacita naroste o stovky míst,“ řekla Rajnochová a připomněla, že ukrajinští občané mají ve vlacích Českých drah a slovenských, polských, maďarských a německých železnic cestování zdarma.
Napadení Ukrajiny ruskou armádou vyvolalo v Česku vlnu solidarity. Jen na finančních sbírkách shromáždily humanitární organizace zatím přes 1,5 miliardy korun a denně přibývají další miliony. Podle dostupných informací je to nejvyšší částka, která se v Česku vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím. Rekordem zatím bylo zhruba 1,3 miliardy korun vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě. Další bezmála půl miliardu korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu armády své země.
Peníze na pomoc Ukrajině mohou lidé posílat buď rovnou na sbírkové účty nevládních organizací, nebo využít portál na webu Darujme.cz. Tam najdou odkazy na sbírky víc než čtyřiceti organizací. Zatím nejvíc shromáždila ve sbírce SOS Ukrajina organizace Člověk tísni, k pondělku už přes 1,2 miliardy korun.
Společnost Post Bellum vybrala bezmála 120 milionů korun, za dary nakupuje zdravotnický materiál, neprůstřelné vesty, helmy, rukavice, spacáky, stany, vysílačky, baterie, drony, termovize, potraviny a další potřeby nutné pro obranu země. Na sbírce Českého červeného kříže (ČČK), která se zaměřuje na zdravotnickou pomoc, se sešlo skoro 125 milionů korun. „Navíc máme již příslib od dalších donorů aktuálně na dalších zhruba čtyři až pět milionů korun,“ uvedla Miroslava Jirůtková z ČČK. Charita ČR na webu uvádí, že na pomoc Ukrajině vybrala zatím přes 83 milionů korun.
Organizace ADRA měla před víkendem k dispozici na pomoc Ukrajině téměř 45 milionů a dary stále přibývají. Spolupracuje také s Nadačním fondem pomoci či Nadací Terezy Maxové. Pomáhá přímo na Ukrajině ve spolupráci s ukrajinskou pobočkou, potřebným dodává hlavně jídlo, hygienické potřeby či deky, zajišťuje evakuaci a přístřeší. V Česku se její dobrovolníci zapojili do činnosti asistenčních center v Ostravě, Brně a dalších městech nebo pomáhají při ubytování uprchlíků v registračním humanitárním středisku ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, sdělila ČTK Renáta Chlebková z organizace ADRA.
Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojil také český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací. Existují sbírky určené na pomoc ukrajinským romským dětem a rodinám, nemocným, novinářům, psím útulkům nebo rodinám ukrajinských karatistů a další vznikají.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: archiv teraz.sk
