zdroj foto: fb Františka Bureše
Únorová rezignace generálního ředitele a předsedy představenstva ČD Ivana Bednárika rozpohybovala výběrové řízení na tuto ostře sledovanou pozici. Vysoká hra už minulý týden přinesla zajímavé informace o Bogdanu Heczkovi, muži, s úzkými vazbami na miliardáře Reného Holečka, který o post nového šéfa usiluje. Mezi adepty na nového generální ředitele však figuruje další zajímavé jméno – František Bureš. V železniční branži dobře známá osoba, která vyniká vazbami jak do politiky, tak do byznysu.
Některé informace skládají výsledný obrázek jsou-li viděny komplexně, to však není případ Františka Bureše, který svými politickými tanečky na všechny strany naopak kalí vodu. Nicméně asi tu nejsilnější Burešovu vazbu bychom nalezli směrem k TOP 09. V dubnu 2019, se Bureš dokonce stal oficiálním kandidátem TOP 09 na místo ekonomického náměstka Dopravního podniku hl. m. Prahy. Tímto krokem se měl odstřihnout vliv stávajícího šéfa Petra Hlaváče, resp. Jaroslava Faltýnka (ANO). Kouzlem nechtěného se až následně veřejnost dozvěděla, že Bureš měl za statisíce koupit na vernisáži Faltýnkem namalovaný obraz. Ani k oranžovým se Bureš neotočil zády. Podle veřejně dohledatelných informací poskytl ČSSD v roce 2018 sponzorský dar ve výši 70 000 Kč. To je však minulost, nikoli vzdálená, ale je. V současnosti působí Bureš jako asistent poslance KDU-ČSL Antonína Tesaříka, člena podvýboru pro dopravu, který letech 2002 až 2008 zastával funkci náměstka ministra dopravy ČR. Že se nejedná o náhodu, lze zjistit při detailnějším zkoumání životopisu obou pánů. Průsečík jejich kariéry se objevuje na Českých drahách, jelikož Bureš zde v letech 2014–2016 působil jako člen představenstva a Tesařík v období 2014–2018 jako člen dozorčí rady.
Sláva Ukrajině
Bureš se v rámci praxe angažoval i v zahraničí, konkrétně v červenci 2019 se stal členem nejužšího vedení Ukrajinských železnic, a dostal do na starosti technickou oblast. Ta mu nicméně není cizí, jelikož stejnou oblast řídil několik let i v Českých drahách. Bureš rovněž pracoval čtyři roky pro výrobce vlaků Alstom, nebo pro firmu Škoda Electric, která v Plzni kompletuje trolejbusy. Bureš se podle serveru hlidacstatu.cz angažoval celkem v šesti soukromých a v osmi státních firmách jakými jsou ČD Cargo, Masaryk Station Development nebo Výzkumný Ústav Železniční. V říjnu Bureš založil firmu CBI MASTER s.r.o. a působí zde jako jediný jednatel a společník. Dle dostupných dat jde o ekonomicky neaktivní subjekt, který nezveřejnil ani jednu účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku, čímž se dopouští přestupku proti rejstříkovému zákonu a zákonu o účetnictví, za který může být sankcionován orgány finanční správy či rejstříkovým soudem. Podnikatelský záměr se Burešovi nevydařil ani v plzeňské realitní kanceláři FB reality, která je v tuto chvíli v likvidaci a jsou na ni uvaleny exekuční příkazy.
Nosná slepice
Z významového hlediska je nicméně nejzásadnější Burešova kariérní zastávka v podniku Dílny pro opravy vozidel (DPOV). Polostátní subjekt spadající pod ČD se vždy řadil mezi klíčové podniky celého holdingu. V segmentu oprav lokomotiv nemá v tuzemsku v podstatě konkurenci a jeho miliardové obraty jsou tvořeny jak zakázkami pro mateřské ČD, tak i od externích soukromých firem. Výhoda plyne mimo jiné ze skutečnosti, že DPOV na rozdíl od ostatních nepodléhá napřímo zákonu o veřejných zakázkách, a může legálně zadávat zakázky napřímo. Mužem, který přivedl Bureše dovedení DPOV, není nikdo jiný než někdejší generální ředitel ČD Josef Bazala, který byl po třech letech ve funkci představenstvem odvolán, oficiálně z důvodu špatného hospodaření.
Masér
Z aktuálně platných živnostenských oprávnění vyplývá jedna zajímavost. Bureš kromě relevantních druhů podnikání vzhledem k pozici šéfa ČD disponuje i formami jako praní pro domácnost, masérství nebo třeba rekondiční a regenerační služby, což je pro vrcholového manažera poněkud neobvyklé.
