Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
Podle primátora Zdeňka Hřiba není možné „blokovat donekonečna provoz Kongresového centra“. To by mělo sloužit mimo jiné různým setkáním v době českého předsednictví v Radě Evropské unie a má akce již nasmlouvané. Centrum pro asistenci uprchlíkům se proto musí přestěhovat, 14. duben je nejzazším termínem, upřesnil Hřib. Bývalá budova Komerční banky ve Vysočanech by měla být podobně snadno dostupná jako Kongresové centrum.
„Je to poblíž stanice metra Vysočanská. Je to budova, kterou bychom měli dostat zdarma do zápůjčky,“ podotkl. Dodal, že o přesunu je informována i středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Zástupci magistrátu a hasiči si byli prostory ve Vysočanech prohlédnout. Přípravy na stěhování začnou v nejbližší době. „Jestli chceme vybudovat nové centrum, musí se s přípravami začít ihned,“ řekl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil. Konkrétní kroky hasiči ještě doladí podle aktuální situace.
Pražský krizový štáb také schválil příplatek lidem, kteří v Praze ubytovávají Ukrajince. Ke státním 250 korunám na osobu a noc přidá město 140 korun. „Je to cena maximální. Nadále smlouváme ubytování v rozmezí 250 až 390 korun,“ poznamenal Hřib.
Česko začíná od úterý vydávat válečným uprchlíkům z Ukrajiny víza za účelem dočasné ochrany. Nahradí dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Ty, kdo dostali v minulých dnech starší typ, převede systém do nového režimu automaticky.
„Není nutné vyměňovat si víza udělená před účinností tohoto zákona. Z režimu strpění přešli automaticky do režimu ochrany podle evropského práva. Veškeré věci, které jim byly uděleny, automaticky přecházejí. Není třeba, aby si víza měnili, případně doplňovali,“ zdůraznil jihomoravský krajský policejní ředitel Leoš Tržil.
Víza dočasné ochrany mimo jiné umožňují Ukrajincům volně cestovat po Evropské unii. Mohou o ně požádat v kterékoli členské zemi, čerpat pomoc potom budou podle jejího práva, do ostatních států budou moci vycestovat a opět se vrátit, uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. České území budou moci držitelé dočasné ochrany opustit až na 90 dní.
Kdo dočasnou ochranu dostane, bude mít nárok na veřejné zdravotní pojištění, vzdělání, přístup na trh práce či na ubytování. Umožní pobývat na českém území až rok, maximálně do 31. března 2023.
Dosud dostávali Ukrajinci speciální víza, do pondělí jich bylo vydáno 212 600. V pondělí jich přibylo přes sedm tisíc. Čísla příchozích podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v posledních dnech klesala. Zvýšil se také počet odchodů lidí z České republiky do jiných zemí Evropské unie.
Velké množství uprchlíků směřuje do Prahy, kde centrum pomoci eviduje od začátku bojů téměř 51 tisíc lidí. V pondělí jich přibylo 1900, což byl oproti minulému pondělí zhruba třetinový pokles.
„Ubytování bylo zajištěno pro 4400 uprchlíků. Na jiná KACPU (krajská asistenční centra pomoci Ukrajině) hasiči převezli přes 2000 lidí,“ upřesnil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Ve Středočeském kraji centra dosud odbavila 16 124 Ukrajinců, v pondělí jich přibylo 669. Centra fungují nepřetržitě a kromě pomoci s registrací, pojištěním a ubytováním nabízejí i základní zdravotnické ošetření. Kraj podle jeho mluvčího Davida Šímy mírně se snižující zátěž na krajská centra monitoruje.
„V obecné rovině je nutné zvážit nutnost permanentní přítomnosti výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby, které během dne ošetřují či konzultují zdravotní stav ve velké míře pouze u jednotek příchozích ukrajinských uprchlíků. Současně je v daných lokalitách ZZS schopna dle dojezdové vzdálenosti být na místě v případě potřeby řádově do několika minut,“ uvedl Šíma.
Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle posledních údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky více než třetina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.
Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské invaze už kolem 300 tisíc běženců, řekl ve sněmovně premiér Fiala. Zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla. Podle něj reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. „Opatření funguje, žádá stále více lidí,“ řekl premiér.
Uvedl, že chápe rozčarování obyvatel nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Hlavním viníkem je ale podle něj ruský prezident Vladimir Putin. Fiala se ohradil proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. Označil to za lež.
Zopakoval ale, že před lidmi nechce nic zastírat. „Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset obětovat část svého pohodlí,“ poznamenal. Lidé podle něho nesmějí podléhat dezinformacím, ruské propagandě a rozhádat se.
Migrační vlnu z Ukrajiny Česko podle Fialy zvládá. „Náš společný cíl je postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi,“ uvedl. Připomněl, že lidé z Ukrajiny nepřicházejí kvůli ekonomickým výhodám, ale proto, aby si zachránili život.
Lidé, kteří prchají z Ukrajiny před válkou, chtějí ve většině případů do Prahy nebo jiných velkých měst v Česku. Stovky z nich však našly dočasný domov i na venkově. Například ve Skočicích na jihu Čech jsou Ukrajinci ubytováni na třech místech. „V naší obci je k dnešnímu dni ubytováno zhruba osmdesát Ukrajinců, nejvíc jich je ve školicím středisku Celní správy, tam jich je zhruba padesát. Dalších 24 jich je v soukromém penzionu,“ řekl v Událostech, komentářích starosta obce Jan Šídlo.
Starosta Skočic si dokáže představit, že by v obci nakonec několik Ukrajinců mohlo zůstat i natrvalo. Většina z nich ale podle Šídla nebude mít kde bydlet. Například v případě penzionu je ubytování domluveno do poloviny května, poté už má jeho majitel nasmlouvané ubytování. „Ostatní místa jsou zatím časově neomezená, ale do budoucna je nebude kde ubytovat,“ dodal.
Starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch řekl, že většina ubytovacích zařízení je v tuto chvíli obsazená, protože stále probíhá lyžařská sezona. I tak se ale ve městě podařilo ubytovat kolem 130 uprchlíků. „Jsou ubytováni převážně v soukromých ubytovacích zařízeních a zařízeních ministerstva vnitra,“ řekl starosta.
Právě v Krkonoších by však lidé z Ukrajiny mohli najít snadněji uplatnění. V rekreačních střediscích totiž dlouhodobě chybí posily například v gastronomii či hotelnictví. „Bohužel se ale teď budeme dostávat do období takzvané mezisezony, kdy většina ubytovacích zařízení v minulých letech bývala v tuto dobu uzavřená. Otázkou je, jak dlouho budou uprchlíci ve Špindlerově Mlýně pobývat a také zda se jim v tom období mezisezony podaří sehnat volné pracovní místo,“ poznamenal Staruch.
Stát na základě usnesení vlády z minulého týdne vyčlenil pro lidi zasažené ruskou invazí 3403 lůžek. Od začátku války jich ministerstva a ústřední správní instituce poskytly už 6694, sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce podle svého pondělního vyjádření vyhodnotit tabulku s informacemi o využití ubytovacích kapacit státních institucí pro uprchlíky ve středu na jednání vlády.
Fiala v úterý uvedl, že vláda se bude snažit o to, aby se co nejméně uprchlíků muselo ubytovávat v halách a tělocvičnách, protože všechny ostatní druhy ubytování jsou podle něj lepší sociálně i ekonomicky a z dlouhodobého hlediska výhodnější pro českou společnost.
Rakušan chce ve středu požádat také o prodloužení nouzového stavu. Díky tomu by bylo například možné uprchlíky rozdělovat mezi kraje a víza by mohli vyřizovat i policisté. Kabinet zatím nouzový stav vyhlásil na 30 dnů 4. března. Návrh na prodloužení nouzového stavu podléhá souhlasu sněmovny.
Podle Leoše Tržila zaznamenali policisté v souvislosti s uprchlíky, kteří přišli z válkou sužované země, minimum problémů. „V rámci Jihomoravského kraje nemáme žádný velký incident. Byla tady jedna krádež mobilního telefonu a potom v rámci lokality Brna jeden problém s incidentem v rámci prostředku hromadné dopravy,“ řekl.
Krajská policie poslala do brněnského uprchlického střediska desítky lidí. Ve dne je v něm 50 policistů, přes noc 40. Pomáhají s administrativou, ale také dohlížejí na pořádek i na dopravu.
„Jsou tady i kolegové z kriminální policie, kteří věnují pozornost v civilu občanům, kteří by zde mohli být a vydělávat na Ukrajincích,“ poznamenal krajský ředitel.
Ministerstvo školství zohlední počet Ukrajinců přijatých do škol při rozpisu peněz do jejich rozpočtu v dubnu. Počet žáků a učitelů ve školách ověří sběrem dat ke konci března. Pokud se jejich množství následně ještě zvýší, budou moct školy žádat o peníze navíc, sdělil úřad školám v pondělí.
Náklady na začlenění zhruba sta tisíc ukrajinských uprchlíků do škol by podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) mohly činit asi 17 miliard korun, uvedly v pondělí Lidové noviny. Odkud bude úřad dodatečné peníze čerpat, zatím není jasné.
Školám usnadňuje přijímání dětí z Ukrajiny nový zákon, podle kterého mohou mimo jiné zvýšit své kapacity bez stanoviska hygieniků či stavebního úřadu. Ten také počítá s vytvářením adaptačních skupin složených z ukrajinských žáků. Starat se o ně mohou pedagogové, kteří nesplňují podmínku znalosti češtiny. Na podporu adaptačních skupin, případně na jazykové kurzy, chystá ministerstvo dotační výzvy.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: novinykraje.cz
