V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.
Češi přispěli na pomoc Ukrajině ve sbírkách, které vyhlásily tuzemské nevládní organizace, přes 2,08 miliardy korun. Další stovky milionů korun lidé věnovali na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za peníze pořizuje zbraně.
Nejvíce lidé podpořili sbírku Člověka v tísni, na které se k pátečnímu ránu sešlo více než 1,55 miliardy korun. Organizace zatím využily jen část vybraných peněz. Předpokládají, že konflikt může trvat dlouho a země bude potřebovat dlouhodobou pomoc. Počítají také s tím, že se zapojí do poválečné obnovy poničené země.
„Za první měsíc od začátku ruské invaze jsme zajistili pomoc za 233 milionů. Teď máme plán zatím na 18 měsíců dopředu. Válka může být dlouhá a obnova zničené země bude trvat mnoho let, je důležité tedy být schopni pomáhat dlouhodobě,“ uvedla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Podle ní tři čtvrtiny vybraných peněz budou vyhrazeny na pomoc přímo na Ukrajině, čtvrtina pak na pomoc v okolních zemích včetně Česka, kam lidé z Ukrajiny utíkají. Plán pomoci se může podle mluvčí měnit podle vývoje potřeb Ukrajiny.
Stovky tun jídla a materiálu vydaly pro potřeby uprchlíků z Ukrajiny české potravinové banky. Navíc rozšířily služby a počty dobrovolníků. Některé obchodní řetězce organizují mimořádné potravinové sbírky.
Pražská potravinová banka vydala jen za březen přes 360 tun jídla a to nejen ukrajinským běžencům. Nejohroženějším seniorům nebo samoživitelkám vozí nově pomoc i domů.
„Chybí nejvíc olej, máslo, cukr, dětská strava jako třeba piškoty, svačinky do ruky,“ popisuje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU – ČSL) tvrdí, že potravinovým bankám vyjednal pomoc Evropské unie. „Dostanou více než miliardu na potravinovou pomoc. Bylo mi přislíbeno, že tomu dají prioritu,“ říká Jurečka.
Organizace Zachraň jídlo po dohodě s českou hygienou dala dohromady manuál, jak mohou české restaurace darovat nespotřebované jídlo k dispozici obyvatelům uprchlických zařízení. „Cílíme na větší provozy, kterým zbývá mezi 10 a 20 porcemi,“ popisuje kampaň Anna Strejcová, ředitelka organizace Zachraň jídlo.
Miliony korun darovaly na podporu uprchlíků také řetězce a internetové obchody. Někteří zorganizovali potravinovou sbírku.
„Máme vysbíráno díky darům našich zákazníků padesát tun potravin, hygienických potřeb, dětské výživy,“ říká Michal Vaňáček z řetězce Tesco. Pomoci by mohla i jarní potravinová sbírka, do které se zapojí většina obchodních řetězců. Naplánovaná je na 23. dubna.
Podle sociologa Daniela Prokopa by mělo Česko zajistit, aby mohli váleční uprchlíci z Ukrajiny pracovat v profesích, pro které jsou kvalifikováni. Je přesvědčen, že se to státu vyplatí, a proto by neměl váhat do integrace investovat. Podle něj se musí zařídit, aby se kvalifikace z Ukrajiny v Česku uznávaly, a naučit i dospělé uprchlíky česky. Stát by se podle Prokopa neměl bát do nich investovat.
„Neuvědomujeme si, že to není zadarmo. Že integrace něco stojí. Když dělají integraci ve skandinávských zemích, tak vidí, že je to obrovská investice, a když se ti lidé dostanou do profesí, kam patří legálně a za průměrnou mzdu, tak to stát v odvodech a daních získá zpátky. Ale když je necháte segregované v ubytovnách, tak to akorát rozloží společnost,“ varoval. Důsledkem by podle něj byl nárůst vyloučených lokalit, kriminality, ale například i nemocnosti.
Cíleně zkoumat, jaká je kvalifikace lidí přicházejících z Ukrajiny, se podle Prokopa český stát nesnaží, na rozdíl od Polska, které například zrychlilo uznávání kvalifikace lékařů a také jejich výuku jazyka. V Česku by podle něj mohlo být první krokem uvolnění regulace některých profesí. „Regulovaná profese je i masérka, zámečník, paní v dětské skupině, vychovatel ve škole, v družině. Paní z Ukrajiny se tam nedostanou, protože jsou regulované a můžete je dělat jenom s nějakým papírem,“ poznamenal.
Podle studie, na které se kromě PAQ Research podílela i organizace České priority a řada expertů z různých organizací a institucí, se v Česku dlouhodobě usadí asi dvě třetiny uprchlíků, kteří z Ukrajiny přišli. Na dodatečné zajištění adaptačních koordinátorů, učitelů češtiny pro cizince a asistentů pedagoga na rok vyčíslili náklady 1,2 až 2,1 miliardy korun.
Za důležité ovšem výzkumníci považují i to, aby měli uprchlíci, respektive uprchlice – tedy ženy, které často přicházejí jen s dítětem, zatímco manžel zůstal na Ukrajině, aby bojoval proti ruské invazi – kam umístit dítě. Větším problémem zřejmě bude získat místo ve školce než ve škole. Nejvyšší povolená kapacita třídy v mateřské škole totiž je 28 dětí a průměrně v nich již je 21,5 dítěte. Naopak na základní škole smí být ve třídě až 34 dětí, v průměru jich je 19,3, vyplývá to ze statistik ministerstva školství.
Počet dětí ve třídě nesmějí školy překročit ani při zvýšení své celkové kapacity, o které mohou kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny požádat bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu.
Uprchlíci by podle Prokopa měli dostat čas na to, aby umístili děti a také aby si zajistili uznání své kvalifikace. „Když je hned donutíme (…) hledat si práci, tak je vyženeme do prací, kde to ovládají mafie a pseudo agentury, z toho se těžko dostává zpátky. Tam se většinou přestanete učit česky, jste v kolektivu migrantů a těžko se dostanete zpátky do kvalifikace,“ podotkl.
Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o speciální vízum v Česku 226 836 uprchlíků, informovalo ministerstvo vnitra. Ve čtvrtek jich přibylo 3989. Na cizinecké policii se zatím ohlásilo 122 396 lidí, z nich 2628 nově ve čtvrtek.
Počty udělených víz i lidí, kteří se hlásí na cizinecké policii, v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo pěti tisíc. Nejvíce lidí dostalo speciální vízum 9. března, bylo jich 17 325.
Nejvíce běženců zůstává stále v Praze a okolí. Asistenční středisko v metropoli, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo téměř 55,5 tisíce lidí, ve čvrtek jich bylo 1364. I v Praze počet přicházejících lidí klesá, jejich nynější počty jsou asi třetinové oproti maximu z první poloviny března. Konkrétně 8. a 9. března odbavilo uprchlické centrum na Vyšehradě přes 3600 žadatelů o pomoc.
V Liberci pomáhají uprchlíkům desítky studentů technické univerzity. Řada z nich se odstěhovala z kolejí, aby uvolnila Ukrajincům místo, pomáhají také starat se o děti, kontrolují zdravotní stav příchozích a pomáhají jim se zorientovat. Z popudu Jaroslava Kovalenka ze strojní fakulty, který sám pochází z Ukrajiny, vznikl na univerzitě i desetičlenný tým tlumočníků, v němž jsou zapojeni studenti i zaměstnanci školy.
„Je vidět, že jsou ti lidé ve stresu, mnohem víc než na začátku. Počet lidí sice klesá, ale přicházejí z míst, která už téměř neexistují. Ti lidé jsou pořád na cestě, je to pro ně neuvěřitelně těžká situace. Procedura navíc trvá několik hodin,“ podotkl Kovalenko, který působí jako odborný asistent na katedře výrobních systémů a automatizace.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: cas.sk
