Vláda ve středu zasedla opět s premiérem Petrem Fialou (ODS), který prodělal covidu. Řešila další pomoc válkou sužované Ukrajině včetně dodávky dalšího vojenského materiálu, ale také pomoc českým občanům. Shodla se přitom na snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč na litr. Strategii ke zvládnutí mgrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden.
Premiér (ODS) se dnes opět zúčastnil jednání vlády poté, co prodělal covid. Ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty uvedl: „Je to opatření, které v současné složité době jednoznačné pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale také všem dopravcům, poskytovatelům veřejné dopravy a dalším. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině a boj, který vede Putin proti západu.“
Snížení spotřební daně na naftu a benzin bude podle ministra financí Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září. Vláda vledle toho nyní zvažuje stanovení maximálních marží u pohonných hmot, uvedl Stanjura. Je nespokojen s výsledky kontrol.
Snížení by přitom mohlo vést k poklesu cen u čerpacích stanic, ekonomičtí ministři ale již dříve probírali také možné negativní dopady plošných opatření. Z litru benzinu se nyní odvádí spotřební daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 Kč.
Vláda vedle toho schválila novely, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro auta do 12 tun. Pro větší auta daň snižuje.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l.
Z údajů společnosti CCS vyplývá, že benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v týdnu do 31. března zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 Kč/l.
Strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden 13. dubna a o den později ji předloží Sněmovně. Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Rakušan (STAN). Strategii, která se zabývá 13 oblastmi souvisejícími s příchodem uprchlíků, dnes k připomínkám dostali ministři i expertní skupina.
Rakušan uvedl, že strategie, kterou vytvořily meziresortní skupiny, předkládá řešení krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé a modeluje různé scénáře podle počtu příchozích do ČR. „Nejintenzivněji se zabýváme tím, který modeluje zhruba 250.000 až 300.000,“ uvedl. Podrobnější scénář vzniká i na počet půl milionu příchozích.
„Budou tu nějakou dobu, minimálně jeden rok, kdy platí ta dočasná ochrana, konzumovat služby, ale doufáme, že do toho systému i aktivně vstoupí, budou do něj přinášet i své hodnoty a začnou pracovat,“ řekl Rakušan.
Strategie je podle něj rozdělená do 13 oblastí, kterými jsou koordinace, právní status, digitalizace, řízení a řešení migrační krize, ubytování a bydlení, zaměstnání, integrace na trh práce, školství, sociální oblast, zdravotní oblast, adaptace a integrace v České republice, vnitřní bezpečnost ČR, komplexní evropská a mezinárodní strategie, financování a strategická komunikace vlády v této oblasti.
„Příští týden na zasedání vlády 13. dubna má být tento materiál schválen. Tím pádem splníme i termín, kde jsme zavázáni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku předložit takovýto strategický materiál,“ dodal Rakušan.
Vláda dnes také schválila další dodávku vojenského materiálu v hodnotě 133 milionů korun, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.
Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá. List The Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun.
