Premiér Petr Fiala (ODS) přijal dnes v pražské Kramářově vile rakouského kancléře Karla Nehammera. Vedle bilaterálních vztahů jednali o dopadech války na Ukrajině či o evropské agendě. Nehammer je podle Fialy připraven podpořit rozšíření kapacity ropovodu TAL pro případ, že by ČR nemohla využívat ropu z Ruska. Se svým protějškem se také shodnul na nutnosti spolupráce se zeměmi, které mohou a budou rozšiřovat kapacity plynovodů.
Fiala pozval Nehammera do Prahy při první vzájemné schůzce letos v únoru v Bruselu. S rakouským kancléřem tehdy u příležitosti dvoudenního summitu Evropské unie a Africké unie diskutoval mimo jiné o pohledu na jadernou energetiku, který Česko a Rakousko rozděluje. Nehammer chce podle agentury APA v Praze „znovu potvrdit odmítavý rakouský postoj ve věci jaderné energetiky“.
Na tiskové konferenci ve Strakově akademii politici uvedli, že se během jednání dohodli na důležitých postojích ohledně zajištění energetické bezpečnosti. „Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita,“ řekl Fiala.
O větším využití ropovodu TAL se mluví v souvislosti s možným unijním embargem na dovoz ropy z Ruska, která do ČR proudí zejména ropovodem Družba. Na TAL je Česká republika napojena přes produktovod IKL. Z něj loni Česko pokrylo zhruba 51 procent dovozu ropy, který činil 6,8 milionu tun, vyplývá ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu.
Také ministr průmyslu Síkela (za STAN) dříve zmínil, že nejvhodnější pro zajištění rozšířené kapacity ropovodů je TAL vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku.
Státníci hovořili také o možnostech snižování závislosti na ruském plynu, která je v obou zemích vysoká. „Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály,“ řekl Fiala.
Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. „Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s těmi vlastníky,“ dodal český premiér.
Pokud by z jakýchkoli důvodů došlo k rychlému ukončení ruských dodávek plynu do Evropy před vybudováním alternativních kapacit, bude podle Fialy nezbytná solidarita dalších evropských zemí vůči těm, které jsou na konci plynových vedení, nemají přístavy a možnost samy situaci řešit.
Během tiskové konference se řešilo i embargo na ropu, které je v šestém sankčním balíčku proti Rusku. Fialu na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by Evropská komise (EK) měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání.
„Síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu, ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoli složité,“ řekl premiér.
Evropa podle něj vždy došla k závěru, který mohly všechny členské státy prezentovat, za kterým mohly stát a který posiloval autoritu EU. Byl i silným znamením pro Rusko, že evropské státy jsou sjednoceny. „Bohužel u šestého balíčku se to z nějakého důvodu nepovedlo,“ dodal Fiala. Považuje za nutné věc otevřít na summitu Evropské rady.
Státy, které jsou závislejší na ruské ropě a plynu, musí podle Nehammera dostat perspektivu ohledně zajištění energetické bezpečnosti. „Co se týče sankcí, skutečně je důležité nejprve jednat s těmi státy a teprve potom oznamovat výsledky,“ doplnil rakouský kancléř.
Rakušan bude pokračovat v jednání s hejtmany o přerozdělování uprchlíků ve čtvrtek, dnes představil možnosti motivace uprchlíků k přemístění po ČR.
Hřib přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření KACPU, řekl Rakušan.
Moskevský soud dnes uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu Kč), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“. Uvedla to dnes agentura TASS. Celková výše udělených pokut zatím podle ní dosáhla 55,8 milionu rublů (asi 21 milionů Kč).
Politici se také bavili o prioritách českého předsednictví v Radě EU. Fiala po dnešním jednání uvedl, že posun v integraci zemí západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska. Uvítal v té souvislosti velkou angažovanost Rakouska a jeho kancléře, který Česku nabídl osobní politickou podporu, své zkušenosti i kontakty z regionu. „Pro nás je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví,“ řekl Fiala.
Nehammer požádal českého premiéra, aby Praha neztrácela západní Balkán ze zřetele. „Světová veřejnost se soustředí na válku na Ukrajině a Balkánu se nedostává tolik pozornosti,“ uvedl. Ukrajina podporu má a potřebuje, podporu ale vyžaduje i Balkán. „Situace v Bosně a Hercegovině je velice napjatá, i zde je třeba pozornosti EU. Nechci, aby Balkán měl pocit, že jsme zapomněli na jeho kandidaturu pro vstup do EU,“ řekl.
Česko zvažuje, že v době svého předsednictví uspořádá summit s účastí zástupců zemí západního Balkánu. Záleží však i na tom, zda se neuskuteční ještě za nynějšího francouzského předsednictví. V některých zemích regionu totiž ztrácí Evropská unie kvůli pomalému postupu přístupové procedury sympatie značné části obyvatel.
ZDROJ: blesk.cz
ZDROJ FOTO: ods.cz
