Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.
Pole nedaleko Černihivu na severu Ukrajiny, kde místní pěstovali obilí a kukuřici, zůstávají holá. Z nedalekého sila zbyly jen trosky. Na počátku války byla fronta pouze dvě stě metrů daleko a do zemědělského areálu dopadlo na čtyřicet raket.
„Vypadá to špatně. V posledních sedmdesáti dnech války jsme nebyli schopní vyvézt ani tunu,“ líčí ukrajinský farmář Alex Lissica. Většina ukrajinské produkce mířila do světa přes Černé moře. Teď tam ale operují ruské válečné lodě a Polsko po železnici a přes své přístavy tolik obilí vyvézt nedokáže. Že válka bude mít vážné důsledky i tisíce kilometrů od míst, kde se bojuje, varoval generální tajemník OSN António Guterres.
„Když toto shromáždění debatuje o konfliktu na Ukrajině, debatuje o hladu. A pokud se nepodaří najít shodu, hladoví lidé zaplatí vysokou cenu,“ řekl Guterres.
Také britský týdeník Economist píše o blížící se katastrofě. Podle ministra zemědělství Nekuly se potravinová krize šíří kvůli dominovému efektu, ale myslí si, že tuzemsku nedostatek nehrozí.
„Česká republika má v současné době soběstačnost, dokonce nadprodukci obilí, kde jsme na nějakých 150, 160 procentech, konkrétně u pšenice dokonce až na 200 procentech a zemědělci na podzim zaseli zhruba o deset procent více,“ ujišťuje Nekula.
I v Česku ale potraviny zdražují. Například mouka stála v dubnu o polovinu víc než před rokem. V rezervách má Česko jídlo v průměru na jeden a půl dne. Resort zemědělství teď chce potraviny za půl miliardy dokoupit a do budoucna mít zásoby až na půl měsíce.
„Třeba u obilí, to je taková citlivá položka v současné době, tak tam máme zásoby přesahující třicetidenní spotřebu v České republice,“ tvrdí Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv.
Ukrajinská vláda už export některých komodit zakázala. Opatření se týká žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru, soli i masa. Platit by mělo do konce tohoto roku.
O aktuální situaci promluvil v Byznysu ČT24 v pátek večer i prezident Agrární komory Jan Doležal. Upozornil mimo jiné na to, že válka na Ukrajině zdražila a zhoršila dostupnost takzvaných minerálních hnojiv. „Měl bych obavu především o příští sklizeň, kdy by už tato hnojiva vůbec nemusela být dostupná,“ upozornil. Připomněl, že obiloviny nekonzumují jen lidé, ale jsou také důležitou složkou krmných směsí pro zvířata, například prasata. I proto vepřové maso nyní zdražuje.
Politický geograf Michael Romancov zmínil, že i když se Ukrajina snaží obilí exportovat například po železnici, „námořní doprava je naprosto klíčová“. Železnice podle něj totiž nemá takovou propustnost a komplikací je i jiný rozchod kolejí – náklad je třeba překládat. Tak jako tak na světové trhy z Ukrajiny dorazí jen malá část objemu vyváženého obilí v porovnání s předválečnou dobou.
Zásadní je podle Romancova fakt, že Rusko, které je ještě větším exportérem obilí než Ukrajina, ho přestalo vyvážet úplně. „Nejohroženější zemí je Egypt, který bere od Ruska šedesát a od Ukrajiny dvacet procent své spotřeby obilí. Obrovský objem obilovin od těchto zemí bere každý rok i Turecko,“ upozornil politický geograf na státy, které mohou na aktuální situaci doplatit nejvíce.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: Unsplash
