Česko a Polsko obnovily spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, projekt má podporu obou zemí.
Na Ekonomickém fóru v polském městě Karpacz to v úterý večer řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle Fialy pro Česko zásadní. „Nesmíme udělat tu chybu jako naši předchůdci ve vládě, kteří se nestarali o energetickou bezpečnost, dnes vidíme důsledky. Kdyby předchozí vláda pracovala na plynovodu Stork II, tak jsme dnes jinde. Slovensko nedávno otevřelo propojení s Polskem a my jsme na začátku,“ řekl Fiala. Český premiér v úterý jednal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim o pozici obou zemí k evropským plánům v energetice, o podpoře projektu plynovodu Stork II a jeho přínosu pro energetickou bezpečnost střední Evropy. Jednání českého a polského premiéra předchází páteční mimořádné schůzce ministrů energetiky členských zemí Evropské unie. „Shodli jsme se, že je potřeba najít evropské řešení a zasáhnout do cen energií tak, aby byly přijatelné pro občany a firmy. Jsem rád, že i v tomto máme jasnou shodu,“ řekl Fiala.
Podle něj je potřeba upravit způsob, jakým se nyní vytvářejí ceny elektrické energie. „Obě naše země jsou pro evropské řešení a jsme rádi, že se k nám přidávají i další státy. Určitě musíme mluvit o nějaké formě zastropování cen, o nějaké formě úpravy toho, jak se dnes utvářejí ceny elektrické energie v evropském prostředí,“ sdělil český předseda vlády. „Pana premiéra jsem také informoval, že ČR připravuje i národní řešení pro případ, že se nepodaří to, čeho chceme dosáhnout na evropské úrovni,“ dodal Fiala. Fiala v červenci řekl, že Česká republika chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že podle něj nezajistila projektu česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci. Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009.
První část – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. Stavba plynovodu stála 28 milionů eur (cca 700 milionů Kč). Polovinu zaplatila Evropská unie z programu ekonomické podpory v energetice, který byl vyhlášen po plynové krizi z roku 2009. Investice na české straně hranice dosáhla sedmi milionů eur, tedy zhruba 170 milionů korun. Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, který by vedl od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia. V Břeclavi na něj měl navázat plynovod BACI, vedoucí do Rakouska. Projekt byl však v roce 2018 po nástupu vlády Andreje Babiše zastaven. Zpravodaj České televize v Polsku Andreas Papadopulos uvedl, že dle polských médií projekt Stork II ztroskotal z důvodu ekonomické nevýhodnosti. „Zkapalněný plyn byl v té době výrazně dražší než levný plyn proudící do Evropy potrubím,“ vysvětlil. I přesto česká vláda uzavřela v roce 2016 s Varšavou memorandum o zahájení výstavby plynovodu a jeho dokončení do roku 2020. „Memorandum bylo uzavřeno proto, že česká vláda chtěla snížit závislost na Rusku,“ vysvětlil zpravodaj. „Projekt ale i z důvodu, že nebyl rentabilní, vláda Andreje Babiše zastavila. Na počátku ruské invaze na Ukrajinu se proto Česko ocitlo v pozici, kdy se drtivá většina zemního plynu dovážela z Ruska,“ dodal Papadopulos.
ZDROJ: ČTK
ZDROJ FOTO: teraz.sk
