Vánoce a vánoční večírky patří k sobě jako poklice na hrnec. Večer plný smíchu, dobré nálady, výborných vtipů ale také několika alkoholových drinků. Co ale nebývá tak skvělé, jsou dny následující po noci protancovaných střevíců. To už nám do zpěvu tolik nebývá. Naopak nastupuje únava, bolest hlavy, žaludeční potíže a další. Pojďme se podívat, co se vlastně v těle děje, a proč, čím jsme starší hůře to prožíváme. Kocovina je neúprosná.
Ano, jsme konečně u toho tolik skloňovaného slova kocovina, tedy stav po probdělé noci plné alkoholických nápojů. A jak vlastně vzniká?
- Dehydratace: Alkohol je diuretikum, což znamená, že zvyšuje produkci moči. To může vést k dehydrataci, což je stav, kdy tělo ztrácí více tekutin, než přijímá. Dehydratace může způsobit bolesti hlavy, únavu a další nepříjemné pocity spojené s kocovinou.
- Rozšíření cév: Alkohol může způsobit rozšíření cév, což může způsobit bolesti hlavy. Tento efekt může být spojen s migrénami a dalšími neurologickými symptomy.
- Zánět: Alkohol může způsobit zánět v těle, a to včetně sliznic žaludku. To může vést k nevolnosti a nechutenství, což jsou běžné příznaky kocoviny.
- Rozklad alkoholu: Když alkohol vstoupí do těla, játra ho rozkládají pomocí enzymů. Při této metabolické cestě vznikají vedlejší produkty, včetně acetaldehydu, který je jedním z toxických metabolitů alkoholu. Acetaldehyd se předpokládá, že může přispívat k některým nepříjemným příznakům kocoviny.
- Narušení spánku: Alkohol může ovlivnit kvalitu spánku, což může vést k únavě a ospalosti v den po konzumaci alkoholu.
Kocovina a zánět
Podráždění sliznice žaludku: Alkohol může dráždit sliznici žaludku a tenkého střeva, což vede k uvolňování zánětlivých složek, které mohou způsobit reakci v tkáních. To může vést k bolestem v břiše, nevolnosti a dokonce i zvracení. Dojít může i ke zvýšené propustnosti střevní stěny. Tedy látky, které by normálně zůstaly v trávicím systému, mohou proniknout do okolních tkání. To může vyvolat zánětlivou odpověď imunitního systému, což může vést k různým nepříjemným příznakům, včetně bolesti břicha.
Nastat také může z důvodu zhoršené funkce jater. Játra jsou hlavním orgánem odpovědným za metabolizaci alkoholu. Při této metabolické činnosti jsou produkovány vedlejší produkty, včetně acetaldehydu, což je toxická sloučenina. Přítomnost acetaldehydu může způsobit poškození jaterních buněk a vyvolat zánětlivou odpověď. Celkově může pravidelná a nadměrná konzumace alkoholu vést k chronickému zánětu, což zvyšuje riziko vzniku různých zdravotních problémů, včetně jaterních onemocnění a gastrointestinálních komplikací.
Čím jsme starší, tím alkohol hůře snášíme, čím to je?
Určitě je jasné, že citlivost na alkohol a reakce těla na něj mohou být zcela individuální. Nicméně existuje několik faktorů, které mohou přispívat k tomu, že čím jsme starší, máme tendenci prožívat dny po večírku intenzivněji.
V první řadě důležitou roli hraje metabolismus, který se s věkem obvykle zpomaluje. To může znamenat, že alkohol zůstává déle v těle starších jedinců, což kocovinu může zintenzivnit. S věkem také dochází ke ztrátě vody v těle a v buňkách. Alkohol má dehydratační účinek, a pokud je tělo již dehydratované, může o to horší být den po večírku. Na vině může být i ztráta plné funkčnosti některých orgánů, které jsou klíčové pro metabolizaci alkoholu, jako například jater, uvádí server Telegraph.
Jak kocovině předcházet?
Pokud se snažíte minimalizovat nepříjemné důsledky konzumace alkoholu, je tady několik typů. Příjímat alkohol společně s jídlem může pomoci zpomalit absorpci alkoholu do krevního oběhu. Důležitý je také pitný režim. Dostatek vody může minimalizovali dehydrataci způsobenou alkoholem, která může přispívat k symptomům kocoviny. Zapomínat bychom neměli ani na vyvážené jídlo před konzumací alkoholu, které může pomoci snížit škodlivé účinky alkoholu na žaludek a střeva.
„Vše začíná po jeho polknutí. Zatímco potrava musí být v žaludku „natrávena“ žaludečními šťávami, aby pak mohly být živiny absorbovány tenkým střevem a dostaly se do krevního oběhu, alkohol je schopen pronikat přímo žaludeční sliznicí (a samozřejmě také střevní sliznicí) do krevního oběhu. To, jak rychle se do krevního oběhu dostane, závisí na plnosti vašeho žaludku. Čím více potravy se v něm nachází, tím mají molekuly alkoholu menší pravděpodobnost, že se k žaludeční sliznici „dostanou“ a proniknou tak do krve. Pokud tedy pijete větší množství alkoholu na lačno, velmi rychle se vám dostane do krevního oběhu a jeho účinek na organismus je tak velmi silný – nezřídka se vám udělá nevolno,“ vysvětluje web Přirodovedci.cz.
Případně můžete uvažovat i o užívání doplňků nebo vitamínů, které podporují zdraví jater a imunitního systému.
