Ministryně obrany potvrdila Ekonomickému deníku, že 16. února obdržela rezignační dopis náčelníka Vojenské policie plk. gšt. Otakara Foltýna. Ten na vlastní žádost odchází z postu šéfa VP k 28. únoru. Foltýn byl jmenován do čela Vojenské policie v červnu 2022 s účinností k 1. červenci, kdy nahradil odcházejícího generála Murčeka, a z funkce tedy odejde již po osmi měsících. Média spekulují o možných důvodech a na prvním místě zmiňují stíhání šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče, kterého měl Foltýn podle jejich názoru, a pravděpodobně i podle názoru ministryně samotné, postavit mimo službu. Tato výhrada však nedává dobrý smysl, a pravdou spíše bude, že mezi náčelníkem VP a vedením rezortu ministerstva obrany došlo jemně řečeno k neshodám v mnohem zásadnější věci, což naznačují i zdroje blízké Ministerstvu obranu.
Ministryně Černochová musela do Foltýnova jmenování investovat nemalý politický kapitál. Zdrženliví byli zejména opoziční poslanci, kteří dávali najevo, že jim vadí především fakt, že Foltýn nebyl nikdy příslušníkem Vojenské policie, a že nikdy nevelel žádnému útvaru. Obhajovala jeho výběr ve výboru pro obranu a při interpelacích ve sněmovně, kde poslancům vyjmenovala nedostatky ostatních možných kandidátů z řad Vojenské policie, přičemž opakovaně uváděla, že žádný ze zkušených kádrů VP neumí dostatečně dobře cizí jazyk, případně jim chybí odpovídající vzdělání a kurzy, což vyčetla bývalému vedení ministerstva.
Pokud jde o hodnost, připomněla situace jmenování Pavla Kříže z roku 2015, kterého navzdory nesouhlasu náčelníka generálního štábu Petra Pavla prosadil tehdejší ministr obrany Stropnický. Foltýn byl, podobně jako Kříž, povýšen do hodnosti plukovníka, a pokud by ve funkci vydržel, jistě by se dočkal i první generálské hodnosti, stejně jako Kříž v roce 2017. Jenže nevydržel, ačkoli ho při jmenování ministryně Černochová vychválila jako vynikajícího právníka a odborníka s dvacetiletou službou u armády, se zkušenostmi ze zahraničních operací nebo ze spolupráce s IZS.
První článek o tom, že Foltýn „drží“ šéfa inspekce VP Voráče, který je stíhán v kauze nákupu odposlechové techniky, vydal redaktor Hrbáček na Ekonomickém deníku 6. února. A toto sdělení je jádrem článků z 20. a 21. února, v nichž informuje o Foltýnově rezignaci, kterou dává do přímé souvislosti s tím, že plk. Foltýn nepostavil stíhaného Voráče mimo službu, ač to podle Hrbáče nařizují pravidla či předpisy. Je to přinejmenším diskutabilní.
V první řadě Generální inspekce bezpečnostní sborů zahájila vyšetřování kauzy se zařízeními proti odposlechům ještě hluboko v době, kdy stál v čele Vojenské policie generál Murček, Foltýn přišel do čela VP asi půl roku po zahájení vyšetřování. Nákup techniky také šetřila inspekce ministra obrany. Hrábáček cituje z odpovědi ministerstva obrany: „Nákup vámi uváděného zařízení byl předmětem detailního šetření Inspekcí ministra obrany, která v této věci konstatovala, že pořízením předmětného zařízení nebyly žádným příslušníkem VP porušeny právní předpisy. Vedení VP v předmětné věci aktuálně nedisponuje žádnými informacemi, na základě kterých by bylo možné shledat podmínky pro uplatnění personálního opatření.“ Tedy inspekce MO nezjistila žádný problém, což ovšem nebránilo Janu Hrbáčkovi připsat: „…není to první problém náčelníka vojenské policie Foltýna.“
Z celého zvláštního příběhu je zřejmé, že jde (zřejmě) o porušení tzv. Závazného pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017, kterým bylo omezeno čerpání prostředků z fondu pro informátory na částku 5-15 tisíc korun; ale předmětná technika, hrazená z tohoto fondu, vyšla na čtvrt milionu. Nikdo se však neobohatil, nikdo, a to ani Hrbáček, nezpochybňuje hodnotu pořízeného systému, techniku vlastní Vojenská policie. Přes zprávu o zásahu GIBS na velitelství VP lze spíše konstatovat, že jde o banalitu. A je otázkou pro právníky, jestli velitel Vojenské policie svého podřízeného měl a mohl postavit mimo službu. Foltýn sám je zkušený právník, a pokud porušil nějakou svou povinnost nebo dokonce kryl svého podřízeného, důsledkům se ani rezignací vyhnout nemůže. Ale jaký důvod by pro takový postup měl? Nákup proběhl v době, kdy v čele VP ještě nebyl, a v éře předchozího ministra obrany.
Spekuluje se i o jiných důvodech Foltýnovy rezignace. iDnes.cz například zmínil, že si Foltýn na VP přivedl Vendulu Kwasniakovou, která dříve působila na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Do civilu odešla údajně kvůli nedůvěře vrchní státní zástupkyně Bradáčové.
Podle důvěryhodných zdrojů z Vojenské policie má ale naše redakce poněkud jiné vysvětlení celé kauzy a důvodů, proč plk. Foltýn rezignoval. V obecné rovině je zmiňuje i iDnes, který píše: „v kuloárech se hovoří o neshodách s vedením resortu obrany.“ Nejde o střetnutí ohledně výkladu povinností a pravomocí, formálních postupů při vyšetřování věcně banální kauzy přístrojů za 250 tisíc korun, jak se snaží opakovaně zdůrazňovat Jan Hrbáček v Ekonomickém deníku, ale o mnohem vážnější problémy s potenciálně zásadními dopady do nejvyšších pater politiky.
Na ministerstvu obrany se za líbivou fasádou navyšování obranného rozpočtu, řečech o modernizaci AČR, která se dosud projevila v praxi dodávkou jednoho staršího tanku, a chvályhodné podpory Ukrajiny, dějí i další věci, o kterých píšeme. Zmínili jsme zvláštní schůzku prvního náměstka ministryně obrany Šulce v lobby jednoho z pražských hotelů, kde jednal se šéfem švédské firmy BAE Systems-Hägglunds. Věnujeme se jeho zřejmým vazbám na jednoho z dodavatelů ministerstva obrany, společnost LPP, která chce armádě prodat lehká útočná vozidla, a která byla bez výběrového řízení oslovena v zakázce vozidel pro 601. skss. A to je špička ledovce.
Podle našich informací mělo vedení ministerstva velký zájem na tom dozvědět se, jakým věcem se aktuálně věnují vyšetřovatelé Vojenské policie, a zřejmě neformálně úkolovalo „svého“ náčelníka Vojenské policie, aby to zjistil. Ten však narazil na zodpovědnost svých podřízených, a podle toho, jak dosud vystupoval na veřejnosti, určitě i na limity své ochoty podílet se na podobné činnosti. Dostal se mezi dva mlýnské kameny. Na jedné straně vedení ministerstva, které je mu přímo nadřízené, na druhé straně princip a odolní podřízení. Došlo údajně dokonce k zásahu státních zástupců, na které se obrátili vyšetřovatelé Vojenské policie ve chvíli, kdy již měli Foltýnův tlak za nepřiměřený. Po varování, že se náčelník VP může dopouštět trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby, se rozhodl složit funkci.
Nezní tato verze mnohem pravděpodobněji než tvrzení, že Foltýn odchází, protože nepostavil mimo službu podřízeného stíhaného v banální kauze porušení administrativního nařízení, v níž nedošlo k žádné věcné škodě, a kde se hodnota zakázky pohybuje ve výši srovnatelné s předpokládaným loňským ziskem státního podniku VOP CZ, tedy ve výši zcela zanedbatelné? Že ve skutečnosti jde o miliardové zakázky, které se na rezortu přidělují bez výběrového řízení a provázejí je schůzky náměstků s dodavateli po hotelích? V případě plk. Foltýna zřejmě poněkud pozdě došlo na rozeznání, kdy ještě jedná v rámci rozumných mantinelů, a kdy je již svými nadřízenými zneužit. Řeší situaci odchodem na vlastní žádost, protože bez toho by ho ministryně vyhodila sama. Takto nebude potřeba z její strany nic složitě vysvětlovat, a Foltýn nebude mít kariérní škraloup. Důležité je, že informace o tom, jaké kauzy VP prošetřuje, touto cestou neunikly.
