Asi všichni si pamatujeme situaci z minulé zimy, kdy Evropu zasáhla údajně největší energetická krize století, která se bohužel nevyhnula ani nám. Od loňského léta tak začaly prudce stoupat ceny energií, jako je elektřina a plyn. Ty dosáhly v roce 2022 historického maxima. Co ale způsobilo energetickou krizi století?
Kromě nestabilní ekonomiky, která se stále vzpamatovává s následky pandemie COVID 19, je jednou z hlavních příčin krize válka na Ukrajině, jak se lze dočíst na webu epravo.cz. S tím totiž přímo souvisí záměrné snižování a pozastavení dodávek plynu od Ruska, které ještě v roce 2020 dodávalo Evropské Unii až 40 % z celkového množství plynu.
Třetina domácností používá plyn k vytápění, dále se využívá také k výrobě elektřiny a v rámci dalších průmyslových procesů. Spolu se zdražováním dodávek plynu proto začaly vzrůstat také ceny elektřiny. Kromě zvýšení ceny a nejistoty ohledně dodávek plynu ovlivňuje navyšování cen elektřiny také rostoucí cena emisních povolenek či zavírání jaderných a uhelných zdrojů v návaznosti na zelenou politiku EU.
Působením těchto vlivů se tak cena plynu a elektřiny ke konci roku 2022 vyšplhala ke svému historickému maximu, které činilo až čtyřnásobek této hodnoty z počátku roku. Evropská Unie se proto rozhodla přijmout několik opatření, která mají mimo jiné za cíl zajistit dostupnější ceny energií a snížit dopady krize. Mezi takováto opatření patří například dohoda, že postupně EU ukončí svoji závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska, dále snížení celkové poptávky po plynu o 15 %, snížení spotřeby elektřiny, zastropování cen energií apod.
V rámci těchto opatření se od začátku roku 2023 pozvolna začala snižovat cena energií a jejich spotřeba. I ve druhém kvartálu roku 2023 spotřeba elektřiny stále klesá a dosahuje tak rekordně nízkých hodnot, jak ukazuje aktuální tisková zpráva společnosti Amper Meteo. Oproti stejnému období v loňském roce se spotřebovalo o 7,3 % méně. Výrazný vliv na to má především rozvoj střešních solárních systémů a zavádění úsporných opatření. I přesto, že v druhém kvartálu tohoto roku bylo počasí o něco chladnější, než jsme zvyklí, podařilo se nám v rámci prodloužené topné sezóny snížit spotřebu plynu o 5,1 % oproti stejnému období loni. Ve srovnání s pětiletým průměrem klesla spotřeba plynu dokonce o 10,7 %.
„To, že nedošlo k dramatickému propadu spotřeby elektřiny je dobrá zpráva, může to znamenat, že nenastalo očekávané uzavírání některých podniků. Rozhodně však nejsme z nejhoršího venku. U významné části velkých odběratelů skončily smlouvy na dodávky levných „zafixovaných“ energií z let 2020-2021 až na konci roku 2022, čili dramatický nárůst nákladů na energie se u nich plně projeví právě až v roce 2023. Mnoho významných podniků tak čeká nelehké období, které může mít negativní vliv na jejich konkurenceschopnost ve světě, a tedy i zaměstnanost v ČR. V současné době klesají ceny energií na burze na předválečnou úroveň, nicméně tento trend se může opět velmi rychle obrátit, ať již z důvodu změny počasí či geopolitických rozhodnutí ohledně nových dopravních tras plynu do Evropy. Nadále tak evidujeme enormní zájem klientů o komplexní energeticky úsporné projekty s využitím alternativních zdrojů a paliv,“ komentuje situaci Martin Nádeníček, předseda představenstva společnosti Amper Savings.
