Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala.
O situaci na Ukrajině nejprve jednali samostatně premiéři zemí V4. Ruská válečná agrese v zemi se podle Fialy středoevropského společenství bezprostředně dotýká, napsal na Twitteru. Po společném jednání s Johnsonem se shodli i na dalším posilování spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Odpoledne Fiala položil věnec u památníku bitvy o Velkou Británii a čeká jej ještě bilaterální jednání s britským premiérem.
„Pokládám za velmi dobré, že se maďarskému předsednictví visegrádské čtyřky podařilo uskutečnit setkání s Velkou Británií. Samozřejmě, když se akce plánovala, tak jsme nemohli tušit, za jaké bezpečnostní situace to bude,“ řekl před odletem do Londýna Fiala.
Premiér také řekl, že považuje za důležitý společný postup států V4 při řešení dopadů ruské agrese na Ukrajině, hlavně uprchlickou krizi, ceny energií či bezpečnost. V klíčových věcech podle něj zatím všechny státy V4 podporovaly jak sankce, tak kroky na pomoc Ukrajině.
Britský premiér Boris Johnson den předtím oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy korun) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi.
„Johnson by rád viděl Británii jako vedoucí zemi v pomoci Ukrajině jak vojensky, tak co se týče sankcí. Analytici ale varují, že Británie je ve skutečnosti pozadu za EU i USA co se týče uvalených sankcí, a to hlavně kvůli tomu, jak těžké je sankce schvalovat a hlavně vymáhat,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.
Této kritice se Johnsonova vláda brání tím, že dopady sankcí už vidět jsou. Například tím, že je moskevská burza zavřená, že Británie byla první zemí, která Ukrajině dodala protitankové střely či zpravodajské informace a tlačila na to, aby země odstřihly ruské banky od systému SWIFT, dodal Vostal.
Britská vláda se podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky v současnosti soustředí také na to, jak naložit s majetkem ruských oligarchů v zemi.
Britský parlament by měl v úterý či ve středu projednat novelu zákona, která má donutit majitele nemovitostí zakoupených přes offshorové společnosti, aby uvedli skutečné jméno vlastníků. „Aby daňoví úředníci mohli zaklepat na dveře a chtít od těch majitelů důkaz, jak ty peníze nabyli,“ vysvětluje Kytka. „Má se za to, že mnozí ruští oligarchové použili ne právě spravedlivě získané peníze z divoké ruské privatizace,“ dodává.
Opozice ale tento záměr kritizuje s tím, že tato novela nebude fungovat dostatečně rychle. Majitelé nemovitostí mají totiž dostat až šest měsíců na to, aby uvedli své dokumenty do pořádku. Budou tak mít dost času i na to, aby se majetku zbavili.
Fiala dosud v roli ministerského předsedy navštívil Slovensko a Brusel, kde zasedali lídři členských států Evropské unie. Únorovou cestu do Francie zrušil kvůli vnitropolitické situaci. Cesta předsedy vlády do Berlína na pozvání kancléře Olafa Scholze se přesune z března na počátek dubna.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: blesk.cz
