Radkin Honzák známý český psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog a také příznivec „šmuclerovského“ přístupu ke koronavirové epidemii se na blogu pro server Aktualne.cz kriticky rozvášnil směrem k vládě. Podle něj je nutné přestat lidi strašit, pomateně zakazovat a druhý den zase rušit. Důležité je vnést trochu racionality, která by mohla utlumit emoční vření. Rozvolnění opatření pro malé školáky pak náležitě vítá.
Radkin Honzák v úvodu svého blogu brouzdá v oblasti psychologických termínů a spojitostí. Poukazuje na to, že strach a vztek jsou dvě emoce, které mají na sebe navázané povely typu: útoč, prchej, ztuhni. „Lidstvo si do ztuhni přidalo ještě variantu: omdli!“ říká doslova Honzák a pokračuje, že strach z opuštění se objevuje od narození a vztek se objeví u šestitýdenního kojence ve chvíli, kdy je omezován ve svých pohybech. „Amygdala je u všeho, co se šustne a její přehnanou aktivitu zklidňuje laskavá maminka, která dítě do dvou let (vývoj připoutávací vazby) uklidňuje, chlácholí a hejčká. Pak už se rozvíjí činnost mozkové kůry a dítě začíná samostatně prozkoumávat svět, do něhož vrůstá“, popisuje a dodává, že člověk není myslící tvor, který má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. Ztotožňuje se tak naprosto v tomto s kolegou Koukolíkem, který to takto definoval. „Máme neustále pohotovou amygdalu, poplachové centrum. Nemáme už konejšící mateřskou náruč, máme vpředu nejmladší část mozkové kůry, která umí logicky myslet, předvídat a plánovat a to je jediný krotitel amygdaly, když ta se rozběsní“, přibližuje způsob fungování lidské mysli známý psychiatr. Podle něj právě amygdalu, lze vytočit velmi snadno. Připomíná, že takový proces ve vývoji byl nezbytný, protože útěk často zachraňoval našim předkům životy.
Na pozadí psychologických procesů vysvětluje chování ve společnosti v souvislosti s koronavirou epidemií. Podle něj masáž všemi možnými katastrofickými scénáři vyvolávají ve společnosti strach. „Různí koncesvětáci nám prorokují apokalyptické hrůzy a přestože se jejich předpovědi nenaplnily, jsou vpouštěni do veřejného prostoru dál a tam otravují vzduch. Kolenec se namíchne, když je omezován, dospělý daleko dřív a dospívající ještě dřív a předvádí pak sice kontraproduktivní, zato masově existující truc podniky. Kolik jich dnes má užitečnou roušku?“, pokládá podnět k zamyšlení odborník, který mimo jiné tíhne k psychosomatickému přístupu.
„Ti, kteří to řídí, by měli místo pomatených zákazů a příkazů postupovat racionálně, říci jasně, že nastane-li situace A, je tady řešení X, v situaci B řešení Y a v situaci C jedině Z. Zavírání knihkupectví a knihoven nepomůže v boji s epidemií, zato je to rána kultuře a těm, kteří o ni dbají. Bohudík už malé děti půjdou do škol, čímž odpadne část běsů jejich uštvaných a naštvaných rodičů“, uvádí na svém blogu Honzák a apeluje na vládu: „Přestaňte strašit, přestaňte pomateně zakazovat, přikazovat a druhý den všechno rušit! Trocha racionality do řízení by mohla utlumit emoční vření, které je velmi nezdravé a od jistého stupně velmi nebezpečné“, varuje.
Školy, které dosud kvůli koronaviru provozovaly jen výuku na dálku, totiž alespoň z části přecházejí k normálnějšímu režimu. Od 18. listopadu se do lavic vrátí žáci 1. a 2. tříd a někteří další.
Radkin Honzák byl také signatářem otevřeného dopisu lékařů vládě, požadujíc zrušit drastická opatření, které podle nich ohrožují lidi víc než nemoc samotná. Pod textem je podepsán vedle Honzáka například kardiochirurg Jan Pirk či stomatolog Roman Šmucler.
