Ekonomickou situaci by vláda měla řešit zastropováním cen energií, progresivní daní či převzetím ČEZu, je přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Exministr financí Miroslav Kalousek si regulaci cen dovede představit u elektřiny. Podle Štěpána Křečka, ekonomického poradce premiéra, kabinet nevylučuje rázné nástroje.
Makroekonomická čísla považuje Špidla za poctivě zpracovaná, trvá ale na tom, že nejsou rozhodující. Za důležitější považuje mimořádně vysokou inflaci. S tím souhlasí i Kalousek, mělká recese podle něj není ničím překvapivým. Za problém označuje přehřátý pracovní trh. Podle Křečka jde o příjemný problém: „Trh práce stabilizuje ekonomiku a je dobře, že budeme mít nízkou nezaměstnanost,“ říká s tím, že vysoká by byla horší. Za dlouhodobě správný považuje také tlak na růst mezd.
Bývalý premiér kritizuje komunikaci vlády s veřejností v současné mimořádné době. „To, co vláda sděluje, je do té míry nejasné, že to nemůže vytvářet jakoukoliv jistotu a možnost pro lidi, aby se rozumně připravili a rozhodli,“ podotýká. Upozorňuje také, že už je zřejmé, že značná část podpory ohroženým firmám i domácnostem přijde pozdě. Navíc je podle Špidly chybně zacílená a někdy až přehnaně drahá. „S časem se tady nehraje úplně zodpovědně,“ doplňuje.
„Někdy je komunikace opravdu nesrozumitelná a kdyby se neřeklo nic, možná by to bylo lepší, než když se řekne jedna věc a pak se třikrát opakuje,“ usuzuje exministr financí Kalousek. Není podle něj namístě se ptát, kolik kabinet se svými omezenými zdroji na pomoc vyčlení, ale jak budou vládní instrumenty efektivní. Všem se pomoci nedá, prostředky tedy musejí zamířit k těm nejpotřebnějším, zdůrazňuje.
Podle premiérova poradce se vedou spory, jestli nedávno schválený úsporný tarif není příliš plošný. Křeček je přesvědčen, že tarif je lepší než odpuštění DPH, protože se dostane ke všem domácnostem, a je tím pádem chytřejší. Připouští ale, že zacílení není nejlepší. „Pochopil bych, kdyby se z důvodu rychlosti plošná podpora nastavila na začátku a postupně se předělávala na cílenější a cílenější,“ říká hlavní ekonom BH Securities.
Špidla je přesvědčen, že zdaleka nejjednodušším řešením by byla regulace cen, tedy zastropování cen energií. „Jsem zaražený, že po tolika měsících ta věc ještě není hotová nebo v daleko jasnější podobě,“ prohlásil bývalý předseda vlády. Současný kabinet podle něj až příliš našlapuje kolem ČEZu. „V této situaci čistě tržní regulace selhává, příliš mnoho lidí to odnáší, je to nebezpečné pro ekonomiku. Je namístě být docela radikální,“ argumentuje pro převzetí energetického giganta státem skrze vykoupení minoritních akcionářů.
„Vykoupení ČEZu je něco, co je na stole, ale při současných cenách je to nejméně tak 250 miliard,“ reaguje Kalousek. Co se ekonomických opatření týče, nedokáže si podle svých slov představit cenovou regulaci u plynu, potravin a pohonných hmot, protože by hrozil nedostatek.
Naproti tomu u elektřiny podle bývalého šéfa státní kasy existuje obrovský rozdíl mezi nákladovou a prodejní cenou. I při zastropování cen by tak firmy mohly vydělávat. „Možná, že by to pro stát, pro firmy i pro adresáty pomoci bylo mnohem jednodušší, než sektor zdanit a pak to přerozdělovat,“ nastiňuje.
O takovém řešení v současnosti podle Křečka Strakova akademie neuvažuje, zároveň ale poradce podotýká, že situace je extrémní a nelze vyloučit rázné nástroje. Pokud současné ceny přetrvají delší dobu, nebo dokonce porostou, způsobí to neřešitelný problém pro mnoho domácností. V takovém případě by se cenová regulace měla dostat na stůl, je přesvědčen hlavní ekonom BH Securities.
„Zkušenosti s takovým opatřením jsou a byly pozitivní,“ říká k regulaci cen Špidla a připomíná zastropování cen nájemného během svojí vlády. Opatření podle jeho slov pomohlo vrátit vývoj na běžnou dráhu. Bývalý premiér také prosazuje zavedení progresivní daně pro právnické osoby. Ta by se dala nastavit snadno tak, aby postihla enormní zisky, které nejsou výsledkem umného podnikání a inovace, ale válečnou situací.
Progresivní daň Kalousek odmítá, ovšem „válečnou daň“, jak o ní mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), považuje za spravedlivou. „Není to sektorová daň, není to nic, co by likvidovalo strukturální deficit a je to jenom dočasné, zatímco progresivní zdanění právnických osob by bylo navěky,“ říká s tím, že určité sektory těží z války, zatímco spousta jiných prohrává.
Vvláda také podle Stanjury zvažuje zavedení daně z neočekávaných ziskú ve třech sektorech – energetice, bankovnictví a třetí oblasti, kterou ale ministr nespecifikoval. Křeček v Událostech, komentářích potvrdil, že na vládě se v této souvislosti několikrát hovořilo o rafineriích a velkých sítích čerpacích stanic. Poradce premiéra zdůrazňuje, že tento sektor ze současné situace výrazně těží a zneužívá ji, když kupuje zlevněnou ruskou ropu, ale prodává ji za vysoké ceny.
Sbor ministrů podle Křečka uvažuje i o zastropování marží, ale rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi prý dávají řidičům stále možnost tankovat výhodně. „Tento tlak ze strany poptávky může vést k tomu, že se marže budou snižovat. Tvrdé administrativní řešení je až poslední možnost a možná už jen pohrůžka, že by něco takového mohlo být zavedeno, může vést ke snížení marží,“ vysvětluje Křeček.
ZDROJ: ČTK
ZDROJ FOTO: FB
