Zdravotní potíže spojené se syndromem karpálního tunelu řeší podle statistik zhruba čtyři procenta dospělé populace. Lidí, kteří jsou nemocí ohroženi, je ale podle fyzioterapeutů až desetkrát tolik. Třikrát častěji postihuje ženy, a i když je průměrný věk pacientů mezi 45 až 50 lety, výjimkou nejsou ani dvacátníci. „Dnes už řadíme syndrom karpálního tunelu mezi digitální nemoci s výmluvným označením ‚myšitida‘. Při několikahodinové strnulé práci s počítačovou myší dochází v oblasti zápěstí k útlaku nervu svalů dlaně, které mohou vést k přetížení šlach, předloktí při psaní na klávesnici,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková v tiskové zprávě.
Jsou ale i jiné příčiny, například anatomické změny oblasti karpálního tunelu v důsledku zlomeniny kosti zápěstí, vrozený úzký karpální tunel či výskyt kostních výrůstků (osteofytů). Další možností je zvětšení objemu tkání, které touto oblastí procházejí. Zde může jít například o tumor, hematom, revmatoidní artritidu, dnu, nadváhu nebo hormonální změny (těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, onemocnění štítné žlázy), popisuje server.
Také určité profese mohou být rizikové. Může se jednat o povolání, kde se pracuje s nářadím (kleště, šroubováky atd.), nebo při nichž se do rukou přenášejí vibrace např. práce s motorovou pilou, bruskou nebo pneumatickým kladivem. Může postihnout třeba hudebníky (například hra na harfu), nebo lidi pracující v kanceláři, kteří používají nevhodnou počítačovou myš.
Ergonomické pomůcky
Vertikální myš je vhodná preventivní pomůcka pro všechny, kteří tráví u počítače šest a více hodin denně. Její výhodou je správné ergonomické postavení ruky a ramene. „Tento způsob držení ruky snižuje napětí v zápěstí a předloktí. Zmírňuje bolest a zároveň předchází onemocnění karpálního tunelu a zánětu šlach,“ pokračuje Bílková. „Při práci s klasickou myší nebo psaní na klávesnici máme ruce stočené směrem ke stolu, tím se přetáčí vřetení kost přes loketní a může docházet k dráždění svalů, šlach a nervů v jejich průběhu. S vertikální myší tyto dvě kosti běží paralelně, takže manipulace s ní (a postavení předloketních kostí) vyvíjí nižší tlak na měkké tkáně,“ doplnila.
Nepostradatelným doplňkem pro ergonomickou práci s počítačovou myší je podložka s opěrkou pro ruku. Díky ní zůstávají dlaň, hřbet ruky a prsty v méně výrazném ohnutí proti ose pažních kostí. „Nevýhodou podložek s oporou bývá alergická reakce na materiál, proto je třeba ‚tu svoji‘ vybírat s pečlivostí nebo kontakt s pokožkou zápěstí eliminovat tím, že přes podložku rozprostřeme bavlněný kapesník, froté (bavlna) ručník apod.,“ dodala Iva Bílková.
Myš, nebo touchpad?
Někteří lidé, kteří pracují s notebooky, myš nepoužívají vůbec. Kurzor na obrazovce ovládají tzv. touchpadem integrovaným na desce počítače. Ani to však není pro zdraví rukou ideální. Zde fyzioterapeutka doporučuje vertikální myš. „Při práci na touchpadu jsou prsty neustále v pokrčené poloze a monitor notebooku je obvykle umístěn pod úrovní očí, takže hlava je v protrakci (vytažena vpřed) a flexi (ohnutí) a svaly krku, ramen a předloktí jsou přetížené,“ vysvětlila odborně fyzioterepeutka a doplnila, že je dobré střídat strany. Popsala také ergonomické klávesnice.
„Zdravé“ klávesnice mnohé lidi odradí hned na první pohled. Mají totiž prapodivný tvar. Když ale člověk vydrží, odmění se mu ergonomická klávesnice uvolněným zápěstím, které při psaní na speciálně „ohnuté“ klávesnici zůstává v přirozené poloze. „Ergonomické klávesnice mívají náklon jak do výšky ve tvaru vlny, tak bývají ohnuté i do písmene U, tak aby úhoz prstů byl co nejlépe kolmý na jednotlivé klávesy. U některých lidí zvyklých na klasickou klávesnici je však takové přeučení velkou zkouškou trpělivosti a výdrže, proto je dobré s klávesnicí začít v období relativního pracovního klidu, kdy je na zvykání prostor,“ doporučila Iva Bílková.
První pomoc při bolestech zápěstí
Je-li ruka delší dobu ve statické poloze (například po spánku s rukou za polštářem nebo po dlouhé práci s telefonem), je krátké znecitlivění zápěstí normální. Občasné brnění ruky při celodenní práci na počítači už je ale signálem, že je třeba se protáhnout a dbát na prevenci. „V tu chvíli je na místě uvolnit křečovité svaly ihned při prvních příznacích, ať už jste doma, nebo v práci, pomocí protahování. Od bolesti uleví také studené zábaly a automasáž svalů ruky, dlaně, předloktí a celé paže až po šíji, například s použitím míčku, postačí i tenisák. Pokud toto nepomůže, je důležité vyhledat odborníka,“ podotkla Bílková s tím, že silná bolest, která se objevuje v klidu a v noci člověku nedá spát, už ukazuje na rozvinuté onemocnění.
Chirurgickému zákroku se lze vyhnout, ale klíčem k úspěšné léčbě je nutné včasné podchycení počínajícího problému, fyzioterapie a systematické provádění domácího cvičení. „I když je operace syndromu karpálního tunelu poměrně snadná, léčba by měla začít fyzioterapií. Ta podpoří schopnost těla regenerovat pomocí vlastních sil a rezerv tak, jak je to přirozené. Výraznou nevýhodou operace je vznik jizvy a zatuhnutí měkkých tkání v oblasti operace, které mohou posléze iritovat znovu nerv a způsobovat brnění. Nižší hybnost ze zatuhlé jizvy pak omezuje funkci ruky nebo prstů samotných,“ poukázala Iva Bílková s tím, že často pomáhá automasáž a procvičení ruky.
Při neúspěchu konzervativní léčby se přistupuje k operaci karpálního tunelu. Uvolnění stísněného nervu se většinou provádí tzv. otevřenou technikou, kdy se protíná zesílený příčný vaz. Problémy nezřídka přetrvávají i 3 až 6 měsíců po zákroku a mohou vést k dlouhodobé pracovní neschopnosti.
