Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu vrátil z cesty na Ukrajinu. Zopakoval, že podporuje myšlenku mírové mise. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba zemi podporovat v jejím boji. Fiala se na Ukrajinu vydal společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou, aby se setkali s tamními představiteli. Mluvili také o vytvoření aliance států, které by nabídly azyl ruským vojákům.
„Jsme si vědomi toho, že bojují za svoji vlast, za svobodu a musíme si uvědomit, že bojují i za nás a my je musíme v tom boji podpořit, proto jsme tam jeli osobně,“ uvedl Fiala. Šéf české vlády zopakoval, že hlavním cílem byl vzkaz, že Ukrajina není sama. „Ukrajinské přátele jsem informoval o tom, že se o vaše ženy a o vaše děti postaráme, že najdou útočiště v naší zemi,“ uvedl. Cesta měla podle něj kromě symbolické roviny i konkrétní dopady.
„Diskutovali jsme čtyři základní okruhy, jednak otázku sankcí a jejich účinnosti, humanitární i vojenské pomoci. Hovořili jsme také o diplomatickém jednání,“ prohlásil Fiala a znovu zdůraznil, že v tuto chvíli je důležitá dodávka zbraní.
„Strategicky bojují, ale proti velké přesile mají šanci jen tehdy, pokud západní země dodají dostatek válečné techniky a dodají ji rychle,“ prohlásil Fiala s tím, že primárně má jít o protitankové a protiletecké střely. Podle něj není možné zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, ale Ukrajinci si ji dokážou do jisté míry vytvořit sami při dodávkách správných zbraní.
Zopakoval také, že kroky, které lídři zemí učinili, fungují. „Sankce nepochybně Rusko poškodí,“ prohlásil s tím, že pokud budou Evropa i NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích vůči Rusku, je možné dospět k míru.
O získané informace se chce šéf kabinetu podělit i se spojenci z Evropské unie a NATO. Po příjezdu do Polska Fiala na Twitteru uvedl, že z Řešova společně s Morawieckým a Janšou volali předsedovi Evropské rady Charlesovi Michelovi, aby ho o výsledcích mise informovali.
Delegace také podle Fialy Ukrajincům vyřídila vzkaz od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o programu podpory Evropské unie, která už pomohla celkem asi 2,5 miliardami eur.
Premiér také poděkoval všem, kteří ho doprovázeli. Do Kyjeva s ním jeli poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, vládní mluvčí Václav Smolka a členové ochranného týmu. Do Kyjeva se delegace vydala v úterý ráno. Šlo o první návštěvu vysokých představitelů západních zemí od začátku ruské invaze 24. února.
Cesty se nezúčastnil slovenský premiér Eduard Heger, který kvůli tomu čelí kritice. Následně vyjádřil lítost nad tím, pokud někoho svým rozhodnutím zklamal. Nyní by podle svých slov cestu přehodnotil. Český premiér k tomu řekl, že nelze nikomu vyčítat, že do Kyjeva nejel.
Cestu premiéra Fialy na Ukrajinu ocenila i česká vláda. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jasně vyjádřila, že se kabinet nebojí ukázat, kam hodnotově patří. Souhlasí s tím i předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS).
„Symbolika toho, že se premiéři třech států EU a NATO vydali do Kyjeva, které Rusko označilo za obklíčený, že byli schopni jednat a podpořit boj Ukrajinců proti ruské agresi, je fantastická věc,“ prohlásil. Podle něj jde nejen o silné gesto proti Putinovi, ale nastavení zrcadla partnerům v západní Evropě. Zmínil také, že toto gesto může posílit pozici Česka v Evropské unii i v nadcházejícím předsednictví.
S tím souhlasí i člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Czernin (TOP 09). „Může nás to jen posílit, protože naši spojenci si uvědomí reálné nebezpečí a to, že Ukrajina bojuje za Evropu,“ míní. Podle něj je důležité, že jsme byli mezi prvními zeměmi, které Ukrajině nabídly podporu. Zmínil, že od premiéra Fialy byla cesta na Ukrajinu velký státnický čin, kterými předběhl například Německo či Francii.
Připomněl, že oba státy reagovaly se zpožděním i na sankce proti Rusku. „Bohužel je to tím, že máme ty zkušenosti, že jsme byli ruským vazalem. Je to právě ta zkušenost, která nás motivuje. Víme, že ruské nebezpečí je i naším nebezpečím,“ dodal.
Cesta českého premiéra má také určitou paralelu v cestách českého prezidenta Václava Havla na území válčících států bývalé Jugoslávie, ale například i v cestě polského prezidenta Lecha Kaczyńského a dalších hlav států do Gruzie v roce 2008, kdy tato kavkazská země čelila ruskému útoku. Havel v prosinci 1995 navštívil tehdy ještě obléhanou bosenskou metropoli Sarajevo a v červnu 1999 odštěpeneckou jugoslávskou provincii Kosovo.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: Deník N
