Na pondělní vládu míří pirátský poslanecký návrh, který by pomohl občanům ustát krizovou situaci, především pak živnostníkům. Piráti navrhují, aby živnostníci na odvodu sociálního pojištění v roce 2021 odváděli jen podle toho, kolik skutečně vydělají. Oslovená ministerstva posílají ale poslaneckou iniciativu do kopru. Poukazují na chyby, věcné nepřesnosti a neprovázanost s platným zákonem o pojistném na sociální zabezpečení.
„Cílem návrhu zákona je, aby osoby samostatně výdělečně činné v roce 2021 neplatily odvody na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na základě minimálního vyměřovacího základu, nýbrž na základě osobního vyměřovacího základu, “ stojí v předkládací zprávě. Jinými slovy tento mechanismus zaručí, že budou odvody zcela odpuštěny těm osobám, které v daném období nedosáhly zdanitelných příjmů. A osoby, které by příjem měly, avšak nižší než povinný vyměřovací základ, by zaplatily na sociálním pojištění jen tolik, kolik si opravdu vydělaly. Jednalo by se podle předkladatelů o tzv. osobní vyměřovací základ. „Osoby samostatně výdělečně činné, jejichž osobní vyměřovací základ se rovná nebo je vyšší než minimální vyměřovací základ, pak budou odvody pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti odvádět ve výši jako doposud“, uvádí se dále ve zprávě s tím, že případné dopady na rozpočet by se pohybovaly ve výši cca 7 miliard korun.
Ministerstva vyjadřují nesouhlasná stanoviska
Oslovená ministerstva, ale zákon posílají do kopru. Všechny tři vyjádřila nesouhlasná stanoviska. Klíčové ministerstvo práce a sociálních věcí poukazuje zejména na to, že návrh není provázán s platným zákonem o pojistném na sociální zabezpečení. Je formulován věcně nepřesně. „Důvodová zpráva je přitom velmi stručná a nesprávnými formulacemi zavádějící a rozporná“, zní ve výtkách ze strany ministerstva.
Návrh zákona by podle resortu také negativně ovlivnil výši budoucích důchodových nároků osob samostatně výdělečně činných. „Vyměřovací základ pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení je současně částkou, která se hodnotí jako příjem za daný kalendářní rok při výpočtu budoucího důchodu. U pojištěnců, kteří by postup podle tohoto zákona využili, by za rok 2021 byl dosazován nulový nebo nízký příjem“, uvádí ministerstvo s tím, že by se rok 2021 nepočítala jako doba důchodového pojištění ani by se nejednalo o vyloučenu dobu.
Ani ministerstvo obchodu a průmyslu nebylo k návrhu vstřícnější. „Mohlo by v určitých případech znamenat, že osoba samostatně výdělečně činná, nehledě na skutečné příjmy, nebude muset platit po celý rok 2021 žádné pojistné. Není vhodné a systémové postupovat při návrhu takovéto právní úpravy poslaneckou iniciativou, tedy bez připomínkového řízení,“ oponuje resort průmyslu a odkazuje také k závěrům ministerstva financí, které bylo ve svém vyjádření také negativní.
Podle resortu není jasné, z čeho předkladatelé vycházeli při stanovení dopadů ve výši 7 miliard korun. Poukazuje na nepřesné ustanovení v poslaneckém návrhu zákona a shoduje se s ministerstvem obchodu, že takováto právní úprava by neměla být předkládána ze strany poslanců. „Veškeré změny opatření přijatých v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID-19 by měly být prodiskutovány na vládní úrovni.“
Živnostníci se potýkají se stejnými omezeními jako na jaře, míra podpory od státu je ale na podzim menší. Volají tak po různých podporách, alespoň o odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění. Ministerstva se k tomuto kroku zatím nemají.
