Psychosomatika se zaměřuje na komplexní pohled na jedince a jeho zdravotní stav. V praxi to znamená, že lékaři a terapeuti v psychosomatice zkoumají nejen fyziologické symptomy, ale také psychologické faktory, jako jsou stres, úzkost, deprese a další. Cílem je porozumět celkovému kontextu, v němž se onemocnění rozvíjí, a případně najít způsoby, jak integrovat léčbu psychických aspektů s léčbou fyzických symptomů.
Psychosomatika je obor, který zkoumá vztah mezi psychickými procesy a fyzickým zdravím člověka. Tato disciplína se zaměřuje na to, jak emocionální, mentální a behaviorální faktory mohou ovlivňovat fyziologické funkce těla a způsobovat různé somatické (tělesné) projevy.
V psychosomatice se předpokládá, že existuje komplexní spojení mezi myslí a tělem a že psychologické stavy, jako jsou stres, úzkost, deprese a další, mohou hrát významnou roli při vzniku nebo zhoršení různých fyzických onemocnění. Příklady zahrnují zažívací potíže, bolesti hlavy, kardiovaskulární problémy a další. Uvolnění a pozitivní myšlení mohou pomoci zvládat stres a tím i zlepšit zdraví.
Výzkum v oblasti psychosomatiky se snaží porozumět mechanismům, skrze které psychické faktory ovlivňují tělesné funkce, a také vyvíjet strategie, jak tyto vztahy lépe porozumět a léčit. Je důležité si uvědomit, že psychosomatika není jednoznačně vědecky uznávaným termínem ve všech zdravotnických oborech, ale v různých mírách je reflektována ve zdravotnickém výzkumu a praxi, uvádí server NZIP.
Síla pozitivního myšlení a víry v uzdravení může mít vliv na to, jak se cítíme. Některé studie ukazují, že u lidí, kteří věří v účinnost určitého léčení, může dojít k zlepšení stavu i bez fyzického účinku léku. Toto je známo jako placeboefekt. Pozitivní myšlení a pevná vůle mohou také motivovat jedince dodržovat léčebný režim, pravidelně užívat léky a postupovat podle doporučení lékaře. Stejně tak mohou být doplňujícími faktory při léčbě fyzických a psychických onemocnění. Můžou pomoci udržovat optimismus a motivaci během obtížného léčebného procesu.
Praktikování psychosomatiky zahrnuje komplexní přístup k léčbě a péči o pacienty, který zohledňuje jak jejich fyzické, tak psychické aspekty.
Prvním krokem je přijmout holistický pohled na člověka, který zahrnuje nejen fyzické symptomy, ale i jejich emocionální, mentální a sociální kontext. Tímto způsobem můžete lépe porozumět tomu, jak různé faktory mohou vzájemně ovlivňovat zdravotní stav pacienta.
Důležitou součástí praktikování psychosomatiky ze strany lékaře či terapeuta je schopnost efektivně komunikovat s pacienty. Kladení otevřených otázek a aktivní poslech může pomoci odhalit psychosociální faktory, které by mohly hrát roli v jejich zdravotním stavu. Lékař nebo terapeut by měl získat detailní historii pacienta a zhodnotit jeho emocionální stav, stresory a způsoby zvládání. Jak často uvádí lékař Jan Hnízdil, atestovaný internista a rehabilitační lékař, který přešel ke komplexního posuzování člověka. Ten se ve své práci zaměřujete mimo jiné na oblast psychosomatické medicíny. Často říká, že „nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakým způsobem a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu.“
Zahraniční statistiky podle něj ukazují, že téměř 40 % pacientů trpí tzv. funkčními či psychosomatickými obtížemi. „Výsledky jejich vyšetření jsou negativní, z pohledu biologické medicíny jim tedy nic není, oni ale přesto trpí. Zoufale bloudí po nemocnicích, jsou posíláni od jednoho vyšetření k druhému, ale odhalit příčinu jejich obtíží se nedaří. Léky ordinované doktory, kteří mají pocit, že něco předepsat musejí, jim nepomáhají, spíš vyvolávají různé potíže, které je nutí vyhledat další lékaře a užívat další léky.“
„Ze studie také vyplynulo, že člověk tzv. somatizuje neboli ztělesňuje svoji složitou životní situaci. Člověk má nějaké životní starosti, žije ve stresu, neví s nimi rady a to, co on není schopen dělat vědomě, za něj za nějakou dobu začne dělat jeho tělo samo a nevědomě, nemocí,“ upozorňuje dále s tím, že je potřeba poslouchat své tělo a brát na vědomí, že každá nemoc je vždy informace o tom, jaký člověk je, v jaké rodině žije, jaké má problémy, jestli je ve stresu, v jaké životní situaci se nachází. „Pokud se seznámím s jeho životním příběhem, tak velmi rychle zjistím, proč a jakou *chorobou* onemocněl,“ uvádí Hnízdíl, který je mimo jiné autorem známé knihy, Jak vyrobit pacienta.
Pomocí psychosomatického přístupu lze také pomoci pacientům identifikovat stresory v jejich životě a vyvinout strategie pro zvládání stresu. To může zahrnovat relaxační techniky, meditaci, cvičení a psychoterapii. V rámci psychoterapie může sloužit například kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která může pomoci změnit negativní myšlenkové vzorce a zlepšit psychický stav a tím i fyzické zdraví. Psychosomatická léčba může také hrát sehrát roli při uzdravování chronických bolestí, které mohou být způsobeny nejen fyziologickými faktory, ale také psychickým stresem a emocionálními reakcemi. Kombinace léčby bolesti s terapií zaměřenou na zvládání stresu může být účinná.
Důležité je proto vzdělávat pacienty o vztahu mezi psychikou a tělesným zdravím. Pomocí edukace mohou pacienti lépe porozumět tomu, jak jejich myšlenky, emoce a chování mohou ovlivňovat jejich zdravotní stav. Je dobré mít na zřeteli, že psychosomatika není jednotným léčebným postupem, ale spíše přístupem, který může být integrován do různých zdravotnických oborů, jako jsou medicína, psychologie, fyzioterapie a další. Individuální přístup k pacientovi je klíčový, a proto je důležité brát v úvahu všechny relevantní faktory ovlivňující zdravotní stav.
