Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti.
Vláda se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou zajišťovat ubytování. Přerozdělováni už jsou zájemci z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, kde docházejí kapacity. Rakušan to ve středu oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl také, že na uprchlíky, kteří budou opakovaně odmítat nabídnuté ubytování v nějakém regionu, bude stát nahlížet jako na ty, kteří mají ubytování zajištěno vlastní.
„S kraji jsme vedli debatu o tom, jak by toto rozdělení mělo vypadat, a dohodli jsme se na takové relokační tabulce, která určuje pro jednotlivé kraje počty lidí, které – samozřejmě ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností – jsou schopny zajistit,“ uvedl vicepremiér.
Rakušan upřesnil, že v současné době kabinet počítá s tím, že je v Česku zhruba dvě stě padesát tisíc uprchlíků, asi sto tisíc příchozích si bylo ubytování schopno zajistit samo a pro asi sto padesát tisíc ho musí zajistit stát. Jako příklad uvedl, že na Prahu jich připadne sedmadvacet tisíc, naopak na nejmenší Karlovarský kraj 3925. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) byly kritériem pro stanovení těchto počtů daňové příjmy krajů.
Vláda také schválila, že stát zaplatí za ubytování uprchlíků v tělocvičnách a podobných zařízeních 200 korun denně, a to bez ohledu na to, zda jde o dítě nebo dospělého. Za ubytování penzionového typu zaplatí 250 korun denně, třetinou by měly přispět kraje.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek ve středu zopakoval, že hoteliéři už poskytli tisíce lůžek pro uprchlíky zdarma, ale v případě většího počtu pokojů to již není možné a potřebují pokrýt alespoň náklady. Ty činí 500 korun za lůžko na noc. Upozornil, že vláda s oborovými organizacemi příspěvky nekonzultovala.
Dohodu novinářům potvrdil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Bylo jasně řečeno, že to asi není částka, která by přímo pomohla Praze, ale že by to mělo uvolnit ubytovací kapacitu v jiných krajích, a díky tomu relokačnímu mechanismu potom nepřímo pomoci Praze,“ uvedl s tím, že je s dohodou spokojen.
Magistrát v uplynulých týdnech vyčlenil na pomoc uprchlíkům 250 milionů korun. Pražské asistenční centrum již odbavilo asi devětatřicet tisíc lidí. Opoziční zastupitelé ANO vyzvali vedení Prahy, aby magistrát přispěl městským částem na řešení bydlení a dalších problémů spojených s přílivem Ukrajinců. Každá radnice by měla jednorázově dostat tři sta korun na obyvatele. Nutné je pak zlepšit koordinaci pomoci s městskými částmi, která podle ANO není nejlepší.
Za kompromis mezi návrhem hejtmanů a vlády označil navrženou platbu hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO). V první fázi je akceptovatelná a prostor pro ubytování uprchlíků se tím podle něho otevřel. Kraj se bude muset postarat o 2500 až 7000 uprchlíků. Nižší částky podle Schreka nedávaly velkou šanci zajistit místa například v penzionech a dalších komerčních objektech.
Také hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) si myslí, že ve středu domluvený příspěvek vlády na ubytování uprchlíků je dostatečný. Absolutní prioritou je podle něj maximální využití ubytovacích kapacit regionů, to se týká jak státních institucí, obecních nemovitostí, tak dalších ubytovacích prostorů. „Přerozdělování uprchlíků už začalo v rámci provozu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, kdy přebíráme uprchlíky z pražského asistenčního centra. Odbavili jsme celkem už sedm autobusů a zhruba tři sta osob,“ uvedl Červíček.
Každý kraj dostane v nejbližších dnech z rozpočtové rezervy státu na krizové situace v regionech deset milionů korun, celkem tak stát uvolní 140 milionů korun. Hejtmani je mají přednostně použít na ubytování ukrajinských uprchlíků, řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
„Je dohoda na tom, že se uvolní stále ještě neuvolněné státní kapacity, to znamená ty ministerské, a budou s nimi disponovat kraje,“ řekl Rakušan. Kraje si v rámci svého asistenčního centra určí, které uprchlíky potřebuje takto ubytovat.
„Součástí usnesení také je, že pokud by člověk nechtěl čerpat takovou pomoc a říkal, že chce být v jiném kraji, tak z toho asistenčního systému vypadává. Je nutné říct, že Česká republika má jen nějaké kapacity a musí je poskytovat tak, aby to dávalo smysl,“ vysvětlil předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Vláda podle Kuby slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma nebo ve svých nemovitostech. S takzvaným příspěvkem pro solidární domácnost počítá návrh zákona o zaměstnávání a zabezpečení uprchlíků. O normě, podle které by výši podpory a podmínky vyplácení stanovila vláda v nařízení, by měl ve čtvrtek rozhodnout Senát.
Vicepremiér a ministr vnitra Rakušan ve středu po jednání vlády oznámil, že lidé, kteří u sebe doma či ve svých bytech ubytují uprchlíky, by mohli dostávat na ubytovanou osobu solidární příspěvek tři tisíce korun měsíčně. Nejvýš by ale stát na domácnost poskytoval devět tisíc korun měsíčně.
„Je to ubytování v rodinách, je to ubytování v bytech, je to ubytování takové, které z našeho pohledu a z pohledu odborníků přináší největší možnost adaptace na život v České republice. Pokud se někdo dostane k někomu do rodiny, tak ta pomoc je samozřejmě přirozená. Člověk se lépe orientuje ve městě a v podmínkách, kam právě přišel,“ uvedl Rakušan.
Návrh vládního nařízení s částkou a podmínkami jejího přidělení připravilo ministerstvo práce. Podle původního návrhu ministerstva práce měli soukromí ubytovatelé dostávat na ubytovanou osobu na měsíc tisíc korun, nejvýš ale pět tisíc korun na domácnost. Podle zástupců některých organizací a institucí byla tato částka nízká a její navýšení by zvedlo ochotu lidí byty poskytnout.
Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Návrh zákona, který postupy udělování oprávnění usnadní, Senát ve čtvrtek s největší pravděpodobností schválí. Po bezpečnostním výboru mu to ve středu doporučil také ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů.
Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění. Zákon má být účinný do konce března příštího roku, účinnosti nabude vyhlášením ve sbírce.
Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč ve středu senátorům řekl, že mechanismy platného zákona o dočasné ochraně nejsou pro současnou uprchlickou krizi vyhovující, když předpokládají složitější řízení i s osobním pohovorem. Nynější návrh zákona zjednoduší příjem žádostí, samotné řízení i případné vydání dokladu. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.
Speciální víza v Česku dostalo už přes 170 tisíc lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajině. V úterý jich vnitro udělilo téměř deset tisíc. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se zaregistrovalo více než 94 500 uprchlíků, v úterý jich přibylo zhruba 4300. Děti do 15 let svůj pobyt ohlašovat nemusí.
O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit. Na cizinecké policii se uprchlíci musí registrovat do třiceti dnů po příjezdu.
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze uprchly více než tři miliony lidí, uvedla v pondělí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Téměř dvě třetiny uprchlíků zamířily do Polska. Podle dětského fondu OSN (UNICEF) nejméně polovinu všech uprchlíků tvoří děti. V Česku je to zhruba 55 procent, přičemž čtyři pětiny dospělých ukrajinských uprchlíků tvoří matky, uvedl Gazdík při projednávání zákona o začlenění dětských uprchlíků z Ukrajiny do škol. Ten senátní školský výbor jednoznačně doporučil schválit. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: teraz.sk
