Přibližně před dvěma lety vědci z Californie oznámili, že našli nedaleko pobřeží více než 25 tisíc barelů, které pravděpodobně obsahují insekticid DDT. Jejich obavy se potvrdily v nejčernější barvě. Podrobnější přepočet hovoří o půl milionech barelů na ploše větší než San Francisco a předně obsahují DDT v nejryzejší formě. Zprávu přinesl deník Los Angels Times.
DDT poškozuje nervový systém, při chronické expozici může dojít k rozvoji rakoviny jater, narušení metabolismu, poruchám vývoje plodu i plodnosti. Jeho postupným zákazem vyvstala otázka, kam s již vyrobenými postřikem. Lodní deníky prokázaly, že průmyslové společnosti v jižní Kalifornii používaly výše zmíněnou oblast oceánu jako skládku. Dělaly to zcela legálně až do roku 1972, kdy byl přijat zákon o ochraně moří. Do té doby bylo vyhazování průmyslového, vojenského, jaderného a jiného nebezpečného odpadu do oceánů zcela běžnou praxí po celém světě.
Více než 90 vědců podrobnějším zkoumáním místa podmořské skládky nyní zjistilo, že většina sudů, které zde leží 50, 60 i 70 let v hloubce 900 m je neporušených, což vyvrací jejich dva roky starý odhad. Nejčernější scénáře se naplnily a toxický materiál představuje obrovské riziko nejen pro mořskou faunu a flóru, ale pro celý potravní řetězec s člověkem na konci.
Analýzy sedimentů ukazují, že největší koncentrace se nachází na dně ve vrstvě 6 cm, a pochopitelně panují obavy z rozvíření toxické látky.
DDT, plným názvem 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl) ethan Je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů; z důvodu nepříznivého vlivu na životní prostředí byl nicméně od konce 60. let 20. století v řadě zemí postupně zakazován. V roce 1962 vydala bioložka a spisovatelka Rachel Carsonová v USA knihu Silent Spring („Mlčící jaro“).
