Ministryni obrany Janě Černochové by měla již velmi intenzívně blikat výstražná kontrolka týkající se působení a odpovědnosti prvního náměstka Františka Šulce. Řada médií ještě před jejím nástupem do funkce upozorňovala na rizika plynoucí z jeho společných obchodních aktivit se zbrojařem Jiřím Sauerem. Přímo se tento problém týká zakázek na lehká útočná vozidla a bojová vozidla pro speciální síly, které chce armádě Sauerova firma přeprodat z Velké Británie, a s tím na první pohled souvsejí také drastické změny ve vedení státního podniku VTÚ. Nicméně v širším kontextu Šulcova ochota jít do vysoké veřejné funkce s tímto druhem střetu zájmů naznačuje určitou přizpůsobivost nestandardním postupům i v dalších ohledech.
Poslední schůze branného výboru se ve sněmovně neúčastnila osobně ministryně obrany Jana Černochová, ale zastupoval ji právě František Šulc. Na pořadu jednání přitom bylo mimořádně důležité téma: informace o největším zbrojním nákupu od vzniku samostatné České republiky. O pásových BVP v ceně 51,7 miliardy dostali poslanci poslední oficiální informace v polovině ledna. Nyní, necelé dva měsíce před avízovaným podpisem kupní smlouvy, jim stav jednání nepřišla představit osobně ministryně, ale František Šulc, politicky nominovaný první náměstek.
Přítomen byl také vrchní ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka, který oficiálně vede vyjednávací tým. Ale, jak jsme upozornili v průběhu února, během intenzívních jednání před podáním švédské nabídky se do vyjednávání vložil osobně právě Šulc, a to tím, že se měl sejít se šéfem švédské zbrojovky BAE Systems v lobby jednoho z pražských hotelů.
„Nestandardní“ je slovo, které nejlépe těmto postupům odpovídá. Střet zájmů v případě LÚV a SOV František Šulc údajně odráží čestným prohlášením, v němž tvrdí, že na rozhodovací proces v těchto zakázkách neměl a nebude mít vliv. A v případě pásových BVP se namísto jednání na ministerstvu obrany vedeném vrchním ředitelem SVA scházejí obě strany v hotelu, jakoby šlo o jejich osobní byznys za jejich vlastní prostředky. Kdo a jak zadání, průběh a výsledky takových jednání kontroluje, je otázkou.
Po skončení jednání výboru, které bylo ve věci BVP uzavřeno pro veřejnost a novináři byli vykázáni za dveře, Šulc jen zopakoval: „Platí to, co jsme opakovali několikrát, že máme zájem uzavřít smlouvu do konce května.“ Tento termín se objevil i v předvánočním memorandu o porozumění, a není na něm nic nového. Snad jen to, že tehdy do 31. května zbývalo bezmála půl roku. Dnes již jen měsíc a půl.
Pokud se z nějakého důvodu jednání dále protáhnou, bude to i s ohledem na investovaný politický kapitál do zvoleného řešení obrovský problém se zásadními dopady do vládních kruhů. A dosavadní průběh a výstupy z těchto jednání naznačují, že skutečně jednoduchá nejsou. A bylo by velmi zvláštní, kdyby jednoduchá byla. Švédové totiž dostali od vlády loni v létě prakticky bianco šek. Jediné řešení zvolené od stolu. Velkorysá časová dotace na vyjednávání. Půl roku trvalo, než sestavili nabídku. Přitom nabídku podle stejného zadání již České republice předali v září 2021.
Došlo k průtahům, které zcela určitě dostávají český vyjednávací tým pod tlak. S ohledem na pestrou a temnou historii skandálů společnosti BAE Systems, které jsme věnovali v redakci seriál článků, by bylo vlastně naivní očekávat transparentní postupy. Tvrdý přístup švédské strany a nové a nové požadavky, jako například zapojení výrobce přímo do smluvního vztahu s Českou republikou, ačkoli jde podle zadání o nákup ve formátu vláda-vláda, jsou jedna věc. Pokud ale na české straně a mezi českými vyjednavači mají Švédové partnera, který již k nestandardním řešením ochotu prokázal, je celá věc skutečně hodna pozornosti.
Zatím poslední informací, která byla vstřelena do veřejného prostoru, je sdělení, že Ukrajina má zájem o 1000 vozidel CV90, a že to v rámci vyjednávané spolupráce o výrobě českých CV90 bude příležitostí pro český průmysl. Znělo to především jako pověstné „slibem nezarmoutíš“ či „holub na střeše“ i proto, že zpráva se objevila prakticky jen v českém prostředí. Ale o skutečné podobě zapojení českého průmyslu, způsobu jeho výpočtu, o takticko-technické specifikaci vozidel nebo o tom, zda je rozsah zakázky při stále stejné ceně nezměněn, a zda se na úkor podílu českého průmyslu nenavyšuje ten švédský, veřejně nezaznělo již velmi dlouho vůbec nic.
Ministryně Černochová nastoupila do úřadu z pozice předsedkyně výboru pro obranu, který je ve věci armádních akvizic důležitým kontrolním orgánem. Ve své původní roli vystupovala rázně, ale konstruktivně, korektně, vůči potřebám armády vstřícně. A nelze jí upřít mnohé zásluhy ani v ministerské funkci. Pominout nelze skvěle organizovanou pomoc Ukrajině, ale ani řadu významných úspěšně završených jednání, například o darech německých tanků nebo amerických vrtulníků. Otazník visí nad vyjednáváním o akvizici F-35, jehož výsledky mají být vládě sděleny v říjnu. Jde o mimořádně složitý vývoj, i když výstupy vyjednávacího týmu vedeného vrchní ředitelkou sekce ekonomické Cupákovou znějí věcně i slibně.
Věci, které má na starosti náměstek Šulc, má na ně vliv, anebo jsou s jeho jménem i proti jeho vůli spojovány, jsou ale velmi problematické, ať již jde o tendr na LÚV, nákup bojových vozidel pro speciály, personální řešení spojené s dosud velmi efektivním státním podnikem VTÚ, kde po nástupu ředitele Kašpárka nezůstal kámen na kameni a dochází na slova kritiků, že čistka ve vedení podniku ohrožuje strategické zakázky, anebo právě nákup BVP, kde zbývá velmi málo času – a ostatní potenciální uchazeči o tuto zakázku nepochybně na jakékoli zaváhání ministerstva čekají, aby proces a výsledek zpochybnili. Šulcova toxicita vyjádřená nestandardními postupy je pověstným provazem v domě oběšencově.
