Dnešní schůze výboru pro obranu více přinesla náznaky odpovědi na otázku, cože se to na velitelství Vojenské policie odehrálo a proč náčelník VP plukovník Foltýn po teprve osmi měsících ve funkci své křeslo na vlastní žádost opouští. Redaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček ve svých článcích sleduje dva narativy. Jeden se shoduje s oficiální verzí, kterou slyšíme i od ministryně obrany a plukovníka Foltýna a souvisí se stíháním šéfa inspekce Voráče ve věci pořízení detektorů odposlechů. Druhý se týká „ilegální buňky Šlachtovců“. Když s ní Hrbáček Foltýna přímo na výboru konfrontoval, odcházející náčelník VP si ho doslova namazal na chleba. Spekulace Ekonomického deníku jsou ve světle plukovníkovy odpovědi zcela absurdní. Nelze však souhlasit s Foltýnem, který řekl, že Hrbáčkův článek je „na diagnózu“.
Předně k formálním a oficiálním zdůvodnění Foltýnovy rezignace. Ministryně Černochová poslancům řekla, poté, kdy Foltýna pochválila za způsob, jakým Vojenskou policii dosud vedl, že ji lidsky zklamalo, když ji Foltýn neinformoval v prosinci o tom, že podplukovníku Voráčovi, šéfovi inspekce VP, bylo sděleno obvinění z přečinu ve věci nákupu zařízení proti odposlechům. Foltýn k tomu řekl, že podle názoru ministryně tím porušil rozkaz ministra obrany z roku 2015, sám s takovým výkladem nesouhlasí, ale protože je plně v personální kompetenci ministryně obrany, viděl jako profesionální voják jediné východisko, tedy rezignovat. Ministryně obrany jeho rezignaci bez dalšího přijala, informovala výbor pro obranu a představila Foltýnova nástupce.
Připomeňme rámcově, o co v kauze nákupu zmíněného detektoru odposlechů jde: za asi 250 tisíc korun pořídil pplk. Voráč zařízení z fondu, ze kterého nebylo kvůli tzv. Závaznému pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích možné podobné výdaje provádět. K tomuto nákupu došlo v době působení náčelníka VP gen. Murčeka a ministra obrany Metnara. Inspekce ministra obrany věc prošetřila se závěrem, že předpisy porušeny nebyly. S těmito závěry byl také seznámen po svém nástupu plk. Foltýn. Když pak bylo v prosinci 2022 Voráčovi sděleno obvinění z přečinu (nikoli trestného činu), Foltýn měl věc podle svých slov za marginálii. Voráče nepostavil mimo službu. S odkazem na to, že mu příslušný rozkaz, v jehož rámci se pohyboval, umožňoval podle závažnosti provinění o postavení podřízeného mimo službu rozhodnout, tvrdí, že zákon ani rozkaz neporušil. Současně s tím neinformoval ministryni obrany, která se o obvinění šéfa inspekce dozvěděla od novináře Hrbáčka až v průběhu února, jak sdělila poslancům.
Zda měl, nebo neměl plk. Foltýn Voráče postavit mimo službu, a zda měl povinnost ministryni obrany informovat, je věcí různých právních názorů. Podle státního tajemníka MO, který je autorem znění příslušného rozkazu, v případě šéfa inspekce VP jednoznačně měl. Foltýn jako právník tvrdí, že neměl, ale že respektuje názor ministryně. Co však nebylo vysvětleno: proč v této na první pohled banální kauze, v níž nedošlo k žádné ztrátě finanční ani jiné, nechala ministryně obrany dojít věc až k rezignaci náčelníka VP, na jehož instalaci do funkce v létě vynaložila nemálo politického kapitálu a snášela kritiku ze strany zejména opozičních poslanců výboru pro obranu? Nadto Foltýn objektivně neměl na podstatě případu žádný zájem, odehrál se před jeho příchodem na velitelství VP, což také zdůraznil. Při prvním komunikačním šumu náčelník VP rezignuje a ministryně mu vyhoví?
Celá věc je složitější a zvláštní roli v ní hraje Ekonomický deník a jeho redaktor Hrbáček, který byl na výboru osobně přítomen. Ve svém zatím posledním článku rozvinul téma, že v rámci kriminální služby VP vznikla s vědomím vrchní státní zástupkyně Bradáčové „ilegální buňka“, která měla sbírat informace na všechny a o všem, masivně nasazovat odposlechy, a jejíž architektkou má být Vendula Kwasniaková, kterou Foltýn přivedl na VP jako civilní zaměstnankyni. Kwasniaková se podílela v roce 2013 na zásahu ÚOOZ proti Janě Nagyové, dnešní Nečasové. Když celou věc plk. Foltýn označil za absurdní a „na diagnózu“, Hrbáček bezprecedentním způsobem oslovil z místa vyhrazeného novinářům předsedu výboru a požádal o právo na reakci, kterou mu obratem poslanci umožnili.
Zopakoval teze ze svého článku a chtěl od plk. Foltýna vysvětlení. To ale neměl dělat. Náčelník Vojenské policie ho zcela odzbrojil. Jeho informace potvrdil, ale uvedl do odpovídajícího kontextu. Uvedl, že bývalá důstojnice ÚOOZ Kwasniaková nikdy podle jeho vědomí neporušila zákon, že její příslušnost k Policii ČR není žádné stigma, naopak, a že pohovory s vyšetřovateli VP o metodách boje s kriminalitou vedla zcela transparentně a v rámci svého pracovního zadání. Stejně tak Foltýn potvrdil i Hrbáčkem za konspirační či spikleneckou označenou schůzku mimo prostory Vojenské policie. Ale řekl, že z této schůzky existuje zápis, a že setkávání s příslušníky různých služeb VP bylo a je běžné.
Jako velmi důležitý je třeba vnímat Foltýnův důraz na sdělení, která dost možná v návalu smysl postrádajících spekulací Ekonomického deníku a následné politické přestřelce, zaniklo. Foltýn totiž připomněl, že při svém nástupu vnímal jako velmi nedobrou situaci kriminální služby VP, která postrádala mj. analytické schopnosti, metodologii, a že její schopnost dotahovat prošetřované kauzy do finále, byla velmi nízká. Zatímco „zelená část“ VP funguje vzorně, kriminální služba se potácí v situaci vzájemné nedůvěry a nevalných výsledků. Právě ve snaze zefektivnit činnost kriminální služby mj. přivedl Foltýn na VP Vendulu Kwasniakovou, která měla pomoci a pomáhala vyšetřovatelům VP zvládnout žádoucí metody práce, běžné u Policie ČR.
A dejme si jedna plus jedna dohromady. Gesce Vojenské policie a její kriminální služby se vztahuje na rezort ministerstva obrany. A zmínil-li plukovník Foltýn před poslanci zejména „závažnou hospodářskou kriminalitu“, měl tím na mysli závažnou hospodářskou kriminalitu v rezortu ministerstva obrany. Jakmile přišla reorganizace kriminální služby, jakmile byly její schopnosti doplněny o analytiky a začalo se hovořit o vyhledávání trestné činnosti a OSINT, tedy získávání poznatků z otevřených zdrojů, namísto podpory ze strany ministryně obrany přichází konflikt ve zcela podružné až banální kauze informace o sdělení stíhání šéfa inspekce za diskutabilní přečin týkající se kauzy za 250 tisíc.
A ještě hůře. Ekonomický deník zahájil v podstatě diskreditační kampaň proti kriminální službě VP. Hovoří o ilegální buňce Šlachtovců, a předem tím vytváří dojem, že jakékoli závažné výstupy, které v budoucnu mohou z kriminální služby vzejít, je třeba vnímat apriorně jako budoucí blamáž. V konfrontaci s věcnými argumenty plukovníka Foltýna, který zopakoval, že za svými činy stojí, a bude rád, budou-li tvrzení Ekonomického deníku prošetřena, nemůže Hrbáčkova verze obstát; ale už ji opakují velká média. Čteme titulky o tom, že Foltýn odchází, protože „neuposlechl rozkaz“ a že na VP vznikala „ilegální buňka“. S ohledem na to, že rozpočet ministerstva obrany dramaticky roste a že jsou vypisovány akvizice zpravidla bez otevřené soutěže, že ministerstvo v mnoha ohledech příliš nekomunikuje, a že se náměstek ministryně Černochové Šulc schází se šéfem švédské zbrojovky, která má dodat vozidla za 52 miliard, v pražském hotelu, je na místě zpozornět.
Neohrozil náhodou plukovník Foltýn zefektivněním práce kriminální služby VP některé vysoce postavené lidi na ministerstvu a jejich záměry? Nehrozilo, že některé zakázky přitahují pozornost vyšetřovatelů VP? V minulém článku jsme tuto informaci na základě dobře informovaných zdrojů z nitra VP popsali. Dnešní dění na výboru pro obranu naše pochybnosti nerozptýlilo, naopak utvrdilo.
A redaktor Hrbáček? Slibuje další články. Na twitteru píše: „jen naznačím: ohýbání trestního řízení za účelem nasazení odposlechů, budování klientelistických vazeb, budování struktury udavačů jako u StB.“ Dosud přitom neodhalil vůbec nic. Jeho dojmy o ilegálních rejích pod vedením Venduly Kwasniakové byly úderem do prázdna. A je-li řeč o úderech – neodpustil si ani obvinění plukovníka Foltýna, že jej tento bezmála při odchodu z jednání výboru fyzicky inzultoval. Plukovník Foltýn odchází do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Lze si jen přát, aby události spojené s jeho odchodem z funkce NVP nebyly zameteny pod koberec.
