Mnoho žen prochází krátkodobými emocionálními výkyvy po porodu, známými jako „baby blues“. Tyto projevy zahrnují náladovost, slzy, úzkost a citlivost. Obvykle se tyto symptomy objevují krátce po porodu a samy od sebe mizí, vyjmenovává server Perinatal.cz. Některé ženy mohou zase zažívat delší a intenzivnější symptomy deprese po návratu z porodnice, které se projevují smutkem, beznadějí, únavou, problémy se spánkem a ztrátou zájmu o běžné aktivity. Poporodní deprese vyžaduje odbornou léčbu a podporu.
Některé ženy místo radostných pocitů spojených s příchodem jejich novorozence na svět prožívají poporodní úzkost. Tato situace se obvykle projevuje přílišnými obavami o dítě, otázkami ohledně vlastní schopnosti péče o malého potomka a stresujícími myšlenkami. V takových případech může být nutná odborná péče.
Nicméně pokud žena projde traumatickým porodním zážitkem, může se u ní projevit také poporodní stresová porucha. Mezi symptomy patří například noční můry, vyhýbání se vzpomínkám na porod a další.
Neméně častou situací je poporodní psychóza, která může postihnout nejednu ženu po návratu z porodnice. Obvykle se projevuje dezorganizovaným myšlením, halucinacemi a ztrátou kontaktu s realitou. Tato porucha je sice vzácná, vyžaduje však okamžitou léčbu.
Je zásadní, aby ženy měly dostatek podpory ze strany rodiny, přátel a zdravotnických profesionálů. Otevřená komunikace o svých emocích, vyhledávání odborné pomoci a pravidelné sledování duševního zdraví mohou být klíčové v poporodním období.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Jak poznat, že je to ještě normální, a kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc? Server Usmevmamy.cz a klinická psycholožka Renata Banášová radí, že vše je v pořádku, když se pocity střídají a alespoň jednou za tři dny je ženě dobře. Nebezpečné není ani to, když žena pociťuje postupné zlepšování a během 10-14 dní je jí lépe. Je zcela běžné, když se tyto pocity objeví během šestinedělí.
Signálem k zvýšené pozornosti by mělo být, pokud tyto pocity přetrvávají i po skončení šestinedělí. Neprobíhá-li střídání emocí a pocity smutku, strachu, úzkosti přetrvávají i po uplynutí šesti týdnů od porodu, je to další důvod k vyhledání odborné pomoci.
„Pro posouzení závažnosti psychických obtíží existují standardizované nástroje. Mají podobu jednoduchého dotazníku, kde maminka hodnotí své současné rozpoložení. V případě poporodní deprese se používá tzv. Edinburghská škála poporodní deprese. Díky odbornému týmu z Národního ústavu duševního zdraví jsou testy dostupné i v českém prostředí. Otestovat se můžete i on-line,“ pokračuje dále server, jak poporodní depresi zjistit.
Konference Perinatální duševní zdraví
Důležitost tématu podtrhuje nedávná konference projektu Perinatální duševní zdraví, která se touto problematikou komplexně zabývala. Účastníci získali informace o současné situaci v péči o perinatální duševní zdraví v mezinárodním měřítku, jak se tato oblast odráží v probíhající reformě psychiatrické péče v České republice, a také o vzájemném propojení duševního zdraví rodičů a dětí, jak informuje tisková zpráva Národního ústavu pro duševní zdraví.
Podle vedoucího Centra perinatálního duševního zdraví Antonína Šebely v České republice doposud chyběl systém časného záchytu žen, které se v těhotenství nebo po porodu potýkají s duševními obtížemi, a možnost následné systematické péče.
„V rámci našeho projektu jsme systém otestovali ve více než 20 gynekologických ambulancích a 22 porodnicích a ověřovali jsme účinnost krokové péče o duševní zdraví v těhotenství a po porodu. Screeningem v těhotenství, tedy v gynekologických ordinacích, prošlo více než 2 500 žen a screeningem po porodu již prošlo více než 15 000 žen, přičemž u cca 20 % výsledek screeningu ukázal riziko možných psychických obtíží. Takové ženy měly možnost využít peer podpory od proškolené konzultantky z organizace Úsměv mámy. Výsledky ukazují, že taková forma péče je efektivní a má pozitivní dopad na duševní zdraví a psychosociální pohodu ženy,“ popisuje vedoucí Šebela projekt, který se právě tímto tématem zabýval.
Až u 20 % žen v těhotenství nebo po porodu se objeví duševní obtíže. Pomoc však vyhledá jen 25 % z nich. Cílem je, aby u všech žen byly případné obtíže rozpoznány včas a dostala se jim adekvátní pomoc a péče.