V úterý 19. září jsme byli nepřímými svědky zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v budově Generálního štábu Armády České republiky a na dalších místech. Vrchní státní zastupitelství v Praze uvedlo, že se zásah týkal zakázek na servis mikrovlnné sítě. Obviněno mělo být šest osob včetně několika vojáků či zaměstnanců MO a tři firmy, zadrženo bylo deset lidí, věc má vazbu na kauzu Dozimetr, a její kořeny sahají do období předchozí vlády. V průběhu dne pak ovšem přišla reakce Ministerstva obrany, která naznačuje, že v resortu panuje velká nervozita.
Tisková zpráva VSZ v Praze říká: „Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze vykonává dozor ve věci, v níž policejní orgán Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV aktuálně provádí úkony trestního řízení. Skutky, pro něž bylo zahájeno trestní stíhání proti 9 osobám, souvisí s veřejnými zakázkami Ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě.“ Podle médií se vyšetřování týká společnosti Tesla, TTC Telekomunikace a Analogia. Posledně jmenovanou vlastní Jindřich Špringl, který patří k obviněným v kauze Dozimetr. I v případě týkajícím se Generálního štábu AČR má jít o pletichy při veřejné soutěži.
Ministerstvo obrany v průběhu dne uvedlo, že poskytuje Policii České republiky plnou součinnost. A oficiální účty Armády České republiky na sociálních sítích odpoledne uvedly: „Na základě informací, kterými doposud disponujeme, můžeme uvést následující: Úkony v trestním řízení, které probíhají v některých objektech AČR, nesouvisí s akvizičními projekty modernizace a přezbrojení AČR a šetřené skutky se vztahují k období před nástupem současného vedení MO a velení AČR.“
Celý den provázely spekulace o důvodech zásahu. Kauz, o kterých se v nedávné době hovořilo, a které teoreticky mohly být předmětem zájmu policie, byla celá řada. Od zpochybňovaného nákupu kulometů, nákup osobních terénních automobilů, dotací pro spolky, ale také velkých modernizačních zakázek, jako je pořízení pásových BVP, zrušený tendr na lehká útočná vozidla nebo připravovaný nákup století – pořízení nadzvukových letounů 5. generace. Zakázky Ministerstva obrany jsou dlouhodobě svým způsobem minovým polem.
Z prohlášení AČR na sociálních sítích o tom, že jde o kauzu, která nesouvisí s akvizičními projekty, a že se vztahuje k období před nástupem současného vedení MO a velení AČR, je velmi podivné. V první řadě dosti neloajální k bývalému velení armády a osobně ke generálu Opatovi, který dnes působí jako velvyslanec v Litvě. V další řadě je pak samozřejmě politické, a implicitně klade vinu na bedra předchozích ministrů obrany.
Zdaleka především z toho prohlášení ale lze vycítit velkou úlevu, že se dosud nepotvrdil zájem policie o akvizice v resortu MO, a velkou nervozitu, že se tak samozřejmě může stát. Opět připomeňme nestandardní okolnosti únorového jednání vedení Ministerstva obrany, jmenovitě prvního náměstka Šulce, se špičkami švédské firmy BAE Systems o BVP v pražském hotelu, rušení české pobočky BAE Systems, odkaz ministryně obrany na kauzu Gripenů z roku 2007, kdy naznačovala, že současní odpůrci nákupu F-35 jsou placení „švédskou korunou“ – tedy lidmi, s nimiž její resort vyjednal trojstrannou dohodu o BVP CV90.
Nervozita na Ministerstvu obrany je zřejmá. Vláda se netěší velké popularitě, občané pociťují ekonomické dopady a další se na ně valí v podobě tzv. konsolidačního balíčku, a obraně přitom peníze zásadním způsobem rostou, a to mírou, o níž někteří experti pochybují, že ji bude umět resort smysluplně a efektivně využít. V takovém prostředí to přirozeně určitý druh lidí může svádět k nepravostem. Ministryně Černochová, která bere jakoukoli kritiku a jakýkoli nesouhlas velmi osobně a obratem útočí na každého, kdo si dovolí ministerské či armádní rozhodnutí zpochybňovat, má rozhodně k neklidnému spaní řadu důvodů. Její dosud politicky neotřesitelnou pozici může trestní kauza na ministerstvu rychle změnit, a to tím spíše, jak se bude blížit termín řádných voleb.
První reakce na včerejší oznámení o zásahu NCOZ na Generálním štábu, které spekulovaly o tom, že jde o nepravosti ve věci akvizičních projektů, se sice mýlily – nicméně naznačovaly, že minimálně část médií, ale také odborné veřejnosti i vojáků jisté pochybnosti o probíhajících procesech má, a nikdo by se vlastně nedivil, kdyby v dohledné budoucnosti policie zabušila v resortu obrany na další dveře.
