Prezident Zeman ve svém projevu připomněl především účast českých vojáků v Afghánistánu. Odtud symbolicky pochází nejmladší exponát nové expozice. Mosazná deska české ambasády v Kábulu, kterou před rokem zachránil někdejší voják, velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun, před útočícím Tálibánem. Ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ) Aleš Knížek připomněl, že už v roce 2000 vláda v čele s tehdejším premiérem a současným prezidentem Milošem Zemanem rozhodla o renovaci významných památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii. „Nikdo netušil, že cesta k dnešnímu dni bude tak dlouhá. Soubor budov VHÚ, kde se nachází Armádní muzeum Žižkov, na svou rekonstrukci čekal nejdéle,“ uvedl. Muzeum návštěvníkům nabídne sedm a půl tisíce vystavených předmětů ve tři sta vitrínách ve čtyřech patrech budovy a sedmi expozicích. Podle Michala Buriana, ředitel Odboru muzeí Vojenského historického ústavu, neměla na Žižkově vzniknout expozice soupeřící o návštěvníky množstvím nejmodernějších technologických prvků a „vychytávek“. „Středobodem jsou sbírkové předměty, které vyprávějí historii našeho státu, příběhy našich předků i odrážejí umělecké řemeslo doby svého vzniku,“ popisuje. Přesto nebudou návštěvníci o zážitky ochuzeni, mohou se projít modelem zákopů 1. světové války, se světelnými i zvukovými efekty i možností ze zákopu sledovat steč československých legionářů. Exponáty zahrnují dobu od počátku českých dějin, přes husitské války, třicetiletou válku, novověké konflikty, bojiště 1. světové války, vznik československé armády, 2. světovou válku až po nasazení našich vojáků v Perském zálivu, v Afghánistánu, na Balkáně a v dalších zemích. Vše ilustrované zbraněmi, uniformami, nebo vyznamenáními pro danou dobu. Vyvrcholením této části expozice a jedním z nejkrásnějších výstavních míst v celé nové expozici je tzv. klenotnice. V ní jsou na speciálně vytvořeném dvoupatrovém prostoru efektně umístěny a nasvíceny vybrané ruční palné zbraně od 16. století do roku 1914. Jedná se o nejcennější exponáty historických palných zbraní ze sbírky muzea – zbraně zejména civilní, včetně loveckých. Budovy Památníku osvobození byly vybudovány na přelomu 20. a 30. let 20. století a jejich muzejní část byla za přítomnosti prezidenta republiky T. G. Masaryka slavnostně otevřena v červenci roku 1932, při výročí bitvy u Zborova. Při rekonstrukci muzeum získalo například nový vstup, který vede pod původní dvoranu. V podzemí, které získalo prosklený strop, je recepce, odkud se návštěvníci dostanou do expozic nebo výtahem do kavárny. Ta vznikla v nejvyšším patře budovy, bývalém ateliéru který sloužil umělcům z řad čs. legionářů. Nové Café Kupka ponese jméno malíře Františka Kupky, jinak důstojníka čs. legií. Ke kavárně patří i terasa s výhledem na metropoli. Dalším novým prvkem je zastřešení dvorany. Ta bude nově místem, kde bude ministerstvo obrany pořádat různé ceremoniály. Rekonstrukce muzea měla původně stát asi 724 milionů korun, podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vícepráce navýšily cenu o 192 milionů korun. Část z nich podle NKÚ vycházely z objektivních a nepředvídatelných důvodů, dodatečné práce v hodnotě nejméně 28 milionů korun plynuly z chyb v projektové dokumentaci.
ZDROJ: ČTK/idnes.cz/Twitter
ZDROJ FOTO: Twitter
